sb157-05 0..8296

150

Tratící se, vz Tratiti. T. se v bot. =
kmen n. lodyha n. stopka nějakého kvě-
tenství na větve rozdělené tak, že nelze až
na konec hlavní osu viděti ku př. lodyha
zeměžluče pěkné, lata béru vlasového, ver-
schwindend, sich verlierend. Rst 507.

Tratič, e, m., der Verlierer. C.

Tratiknot, u, m., lépe: utěradlo, D., utě-
rací nůžky, štipce, die Lichtputz. Us. Vz
Kratiknot, Oharník.

Tratilen, lnu, m. = hubilen, der Lein-
dotter. Us.

Tratiloj, e, m. = zloděj na svíčce, der
Räuber am Lichte, der Wolf, pol. L.

Tratinota, y, f. = nesrovnání v hudbě,
das Verlieren der Noten in der Musik. Bern.

Tratiti, trať, tratě (íc), il, cen, ení (na
Slov. těn, ění); tráceti, el, ení; tratívati.
T. = od sebe pouštěti, verlieren, von sich
lassen; dáviti se, smítati, brechen, speien;
o něco přicházeti, pozbývati, prohrávati, ein-
büssen, verlieren, um etwas kommen; bez
užitku vynakládati, verlieren, umsonst auf-
wenden; kaziti, zu Grunde richten; se =
počínati nepatrným, menším býti, nemoci
dobře již viděnu, slyšenu, cítěnu býti, sich
verlieren, herunter kommen. Jg. — abs. Ten
sud tratí (vodu). Ros. Děravá rozsévka tratí.
Sych. Kdo tratí (se dáví) a nemůž zacho-
vati. Jád. Čas tratí, čas platí. Dbš. 101. —
co. Tratí ovce vlnu, husa peří (pelichá); t.
oko, zub, statek, svobodu náhodou, Jg.,
srdce, Kom.; cestu, stopu (nepoznávati jí),
Us., čas, V., plod, Št., paměť, dech. Dch.
Koza tratí chlupy (líná). Us. Kdo měšec
tratí, ať hřbetem platí. Marně tratí jeho
zbožie. Hus II. 300. Tratí řeč (nemluví). Us.
Šd. Dobré se zlým pomíšané tratí hodnosť
svou. Mor. Tč. Korhel (opilosť) zdraví a i roz-
um tratí. Slov. Tč. Čas ve světě mnoho platí,
nemúdrý je, kdo ho tratí. Slov. Tč. Poži-
čavka (= půjčka) koňa kazí, i podkovy tratí.
Slov. Tč. Do te trave choďa pavě (= chodí
pávi), traťa perko zelenave. Sš. P. 563., 629.
Že tak lacino svú duši a královstvie ne-
beské tratí, jest marnotratce; Protož sami
se mstíme, Boha hněváme a odplatu tratíme.
Hus I. 119., 160. Tratí své, kdo po cizím
baží (touží). Již všecku naději tratím. Hlava
tratí, jak v nesnáz přijde (neví si raditi).
Když svítá, měsíc jasnosť tratí. Jg. T. právo.
Kram. Chudoba cti netratí (polibte nás
v kapsu bohatí). Tratím celou sázku. T. při,
Jg., hru. Kom. Ten pes stopu zvěři tratí.
Us. Tratí notu (počíná blázniti). Bern. —
co, se, kde (odkud). V dálce vše se tratí
(menším se býti zdá). Us. T. se na těle
(scházeti). Lk. Živosť v krvi se tratí. Ler.
Jeden mezi mnohými snadno se tratí. Us.
Tratíť lež velmi milosť mezi lidmi. St. Pe-
níze po cestě z kapsy t. Us. — co po čem.
Po tom léku někteří nemoc, bolesť tratí.
Jg. — čím. Stářím síla se mu tratí. Sych.
T. krví = dáviti se. Čern. Ctnosť ani ne-
štěstím na moři, ani požárem se netratívá.
Kmp. — co v čem: ve hře t. (prohrávati)
dva zlaté. Us. Ten člověk se tratí v těle,
v síle. Us. Dch. — čeho šp. m.: co. Tratíš
chuti k dalším výpravám, šp. m.: chuť. Brt.
Dycky praj se bačaláci divili, pročby jejich

ženy zubů tratily; odepsala stará baba pen-
zlíkem, že prý do nich tuze melú jazykem.
Sš. P. 612. — co při čem: práci, peníze
(bez užitku vynakládati). Us. — se. Led,
sníh se tratí. Us. Jaksi velice se tratí (hu-
bení). Us. Šd. Tratí se tělo (hubne), Kom.,
barva (bledne), Us., voda, ruda (ubývá jí).
Vys. — se komu. Zrak, srdce se mu tratí.
Kom. — se kam. Voda se tratí do země.
Jg. Když se v oblak tratí holubice. Hdk.
C. 57. — se od čeho: od nemoci. Us. —
se v co. Barva v jinou barvu se tratí (pře-
chází). Jg. — co, se jak. Náhodou oko
tratí. Jg. Hleďa v oči se tratí (= schází,
augenscheinlich). Mor. Šd. Co bez práce
ludě traťá, s pracú dostávajú. Slov. Tč. —
co, se komu. Tratí se mi paměť. Us. Dch.
Škoda naší lásky, že se nám tak tratí. Čes.
pís. Otec jaksi se nám již tratí (hyne). Us.
Šd. — co proč. Mnozí traťá svoje zdraví
pre (pro) žíšček (zisk) maličký. Slov. Tč.

Trativod, u, m. = místo, kde se voda tratí,
jáma, stok, die Grube, Schwind-, Senk-,
Wassergrube. V. — T. v poli = strouha,
járek, vastrž, klus (do toho se voda sta-
huje), die Drainröhre, Wasserabzugsleitung,
-stollen, m., Feldkanal. Jg. — T. v městech
a domích = stoka, rýha, der Kanal, die
Senkgrube. Vz o nich více v KP. I. 222.
a násl., III. 219., Rýhování. Těla do trati-
vodů uvržena. V. — T. na lodi, der Schiffs-
boden, wo die Grundsuppe sich sammelt. —
T., na Slov. = nádoba k zalévání luk, der
Schlauch. — T., a, m. = žrout, der Fresser.

Trativodný. T. trubky, Drainageröhren.
Dch.

Tratižilný list = list žil tratících se,
schwindnervig. Rst. 507.

Tratní, Strecken-. T. přednosta. Us. Dch.

Tratník, a, m., der Streckenarbeiter. Šp.

Tratoliště, ě, n., die Lache. T. krve. Us.
Dch., Rgl. Vz Tratoliště.

Trátor, u, m., u Příbrami trátol, Menge
vergossenen Wassers. Prk. Přsp. 24.

Trátora, y, f., na Slov. = dlouhé, prázdné
mluvení, langes, unnützes Gerede. Koll. —
T. = špatné obilí, schlechtes Getreide. Ta-
ková t. ! U Rychn. Msk.

Tratořiště, tratoryště, ě, n. = louže,
die Lache, Lacke. T. krve. Us. u Vorlíka.
Vz Tratoliště.

Trátořiti, il, en, ení = mnoho marně
mluviti, viel unnützes Zeug schwätzen. Koll.

Tratouzek, trafouzek, zku, m., der
Dreifuss. Rk.

Tratový. T. výška = plochá výška těžné
trati, die Abbauhöhe, Pfeilerhöhe, Feldes-
höhe, Abbaubreite. Hř.

Tratta, y, f. = vydaná směnka na jinou
osobu n. firmu, gezogener, trassirter Wechsel,
it. Vz Směnka.

Tratuár, u, m., v obec. mluvě z fr. trot-
toir = chodník, der Fussteig, das Trottoir.
Rk.

Trautenbergíř, e, m. (Trautenberger).
T. z Trautenberka, jm. rytířské rodiny. Vz
S. N.

Trautmannsdorf, u, m., městečko v Dol.
Rakousích. Vz S. N. Knížata a hrabata z T-fu.

Vz s. N.