Předchozí (151)  Strana:152  Další (153) |
|
|||
152
|
|||
|
|||
trávy pro své krávy, ona ti dá ztravy. Tč. T.
před Jiřím (rostoucí) má se raději zatlouci, poněvadž, roste-li t. v tu dobu, potom zima bývá. V Bystersku. Sn. Před sv. Juřím kdyby trávu ze země kleštěmi táhl, nevytáhne jí a po sv. Juří kdyby ji kladívkem do země vtloukal, poroste přece. Kda. Z trávy bude seno a z krásné dívky stará suchá žena. Hnš. Na zpósob nedobrej trávy zlé mravy zróstajú, čím jich jest víc, tím vždy většé potupení majú. Slov. Tč. Mníš trávu, on zelí (vz Nedorozumění). Lb. Když v letě pes travu žere, pršívá. Us. 2. Tráva, y, f., řeka pod Lubekem, ústí
se do moře baltického. Pal. Dj. I. 112. Travač, e, m. = travař. Jg.
Travačka, y, f. = travařka. Jg.
Travař, e, m., der Graser, Grassammler.
Mor. Šd. Travařka, y, f., die Grassammlerin, Gras-
magd. Mor. Šd. Travce, e, m. = kdo tráví své jmění, der
Zehrer, Esser, St. skl.; kdo utrácí, jedlík, der Zehrer, Schlemmer. Výb. I. 838. Travčice, něm. Drabschitz, Trabschitz,
ves u Terezína. PL. Vz Tk. III. 53., 85., V. 261. Tráven, vna, m. = měsíc, ve kterém tráva
nejvíc roste, der Grasmonat. T. u starých = květen, trnopuk, der Mai, Wonnemonat; na Mor. a na Slov. = červen, Juni, der Brach- monat. D., Plk., Jg., Šm. Trávenec, nce, m. = kdo lidi jedem tráví,
Giftmischer, m. Kon. Trávení, n., die Verdauung. Digestion.
Vz Tráviti. Nejhlavnější stroj t. neb zaží- vaní jest žaludek. Krok. Vz S. N — T. = utrácení, die Zehrung, Verzehrung. T. zá- soby, píce, času. Us. — T. těla míti (sou- chotiny), die Abzehrung. Us. v Krkonš. — T. = dávání jedu, die Vergiftung, Gift- mischerei. Upálen pro t. V. T. jedem. Reš. Proti t. Jád. Vilstvo, nestydatosť, smilstvo, čarovánie, trávenie. ZN. — T. = jed, vlaský šíp, vlaská polívka, das Gift. V. T. mu při- chystala Biancof. T-ním skonal. BO. Když žena muži t-ním anebo zabitím hrozí aneb muž ženě, ti mají rozvedeni býti; Jestliže by byl který prve měl svú manželku a dietě s ní měl a potom t-ním neb čáry byl omižděn, aby se nehodil k skutku manželskému. Hus III. 208., 207. (Tč. ). Trávenice, e, f. = trávenina. Slov. Bern.
Trávenina, y, f., na Slov. trávenice, e, f.
= jed, Gift, n. Chč. T-nu kdo přijal, otéká. Kom. J. 308. Jedem, t-nou otráviti, t-nou napustiti. V. T-nou se světa ho sprovodila. Sych. Vypil t-nu. Jel. Enc. mor. 24. Travěnka, travinka, y, f., das Gräslein.
Vz Tráva. Č. Trávený, verdauet, verzehrt, vz Tráviti.
— T. = otrávený, jedem napuštěný, vergiftet. Kn. lék. Travěný = z trávy, Gras-.
Traversa, y, f., z franc. = příčnice, malý
příční násep proti střelbě a nepřátelským útokům se strany na pevnostních hradbách, die Quer-, Vorschanze. S. N. Travertin, u, m., stavební kámen u Říma,
vápenitý tuf. Vz Schd. II. 136., S. N. |
Travestie, e, f. (z lat. trans vestire) =
převlečení, přeodění; báseň nárubná, na ruby, die Travestie. Rk., Nz. T. je druh žertovné básně, která látku nějakou, již básnicky vzdělanou, odívá formou komickou, čímž liší se od parodie, která naopak látku vážnou za směšnou vyměňujíc podržuje vážnou formu jejího vypravování, Vz S. N., Mus. 1844. str. 439. Parodie a t. jsou napodebeniny a pře- tvary básní stávajících. P. mění obsah za- chovávajíc formu (mluvu, verš), t. zachová- vájie obsah dodává mu i jiného tvaru. I ta i ona čelí k tomu, aby básně vážné přetvo- řila v komické. Poněvadž i ta i ona básně mnohdy vznešené sprosťáctvím kálejí, vkusu uměleckému škodívají. KB. 231. Travestovati = na ruby převléci nebo
obrátiti, travestiren. Nz. Travice, e, f. = tráva. Jediechu po past-
vinách jezerních zelenú t-ci. BO. Travič, e, m. = kdo tráví jmění, zásobu,
der Zehrer. D. — T. = kdo lidi jedem tráví, der Vergifter, Giftmischer. 1. Travička, y, f., die Zehrerin. Bern. —
T., die Vergifterin, Giftmischerin. 2. Travička, vz Tráva.
Trávidlo, a, n., das Verdauungsorgan.
Nz. Trávil, a, m., der Zecher. Veselý t. Dch.
Hostinec u veselého trávila. Us. Dch. Travina, travinka, y, f. = tráva, das
Gras, der Rasen. Kom., Reš., Kram. Travitel, e, m. = trávil, travič. Bern.
Travitelka, y, f. = travička.
Tráviti, trav, trávě (íc), il, en, ení; trá-
vívati. T., od kořene tru (krmiti). Mz. 415. Cf. Natrutiti. Mkl. B. 437. — T. = zažívati, verdauen; krmiti se, žíti, zehren, leben; (jedením) spotřebovati, zničiti, zehren, ver- zehren; nezdravým něčím krmiti, vergiften; se = umenšovati se, zehren. Jg. — abs. Ža- ludek tvůj dobře tráví. Us. Víno tráví. D. Ktož viece tráví, než móž jmieti, bývá chud. BO. Vodě přátely trávě, nakládaje. Půh. I. 150. Trávil jsem více, nežli těch peněz jest. Půh. I. 341. — co, koho. T. starou zásobu (spotřebovati). Jg. Zahálčivý život t., věk, čas, V., svá léta. D. Nočky (noci) som travila (bděla jsem). Slov. Obviňovali je, že tráví lidi. Ml. — co, se kde. čas v hospodě trá- viti. V. Nad okrskem hvězdným trávili chvíle blažené. Ráj. Svá poslední léta v klá- šteře trávil. Ml. Dva dni trávil na břehu, šp. prý m.: prodléval, pobyl, prožil; ale káraná vazba jest dobra, cf. násl. Věk svůj při někom tráviti. Us. Dch. Žoldnéře své na radnici trávili (živili). Bart. A více že u mne trávil se svými tovařiši a koňmi. Půh. I. 284. Svůj mladý věk trávit musím jako panna v klášteře. Sš. P. 635. Již prý vešlo ve zvyk prodlévati sněmováním z úmysla, aby chudší zemané, nemohouce dlouhý čas na sněmě tráviti, rozjeli se před koncem. Pal. Dj. III. 3. 246. V Praze je dobře t. Us. Víno tráví se v sudu. D. T. život, zimu v městě. Ml. — jak: t. na své (na své živ býti). Pref. Neměli nač déle t. Čr. Jiřík praví, že nemá o čem býti a nač tráviti, a že ho z domu ven honí. NB. Tč. 203. Pyšně se odievá na almužnu a tráví, ano lidé to |
||
|
|||
Předchozí (151)  Strana:152  Další (153) |