sb157-05 0..8296

152

trávy pro své krávy, ona ti dá ztravy. Tč. T.
před Jiřím (rostoucí) má se raději zatlouci,
poněvadž, roste-li t. v tu dobu, potom zima
bývá. V Bystersku. Sn. Před sv. Juřím kdyby
trávu ze země kleštěmi táhl, nevytáhne jí
a po sv. Juří kdyby ji kladívkem do země
vtloukal, poroste přece. Kda. Z trávy bude
seno a z krásné dívky stará suchá žena.
Hnš. Na zpósob nedobrej trávy zlé mravy
zróstajú, čím jich jest víc, tím vždy většé
potupení majú. Slov. Tč. Mníš trávu, on zelí
(vz Nedorozumění). Lb. Když v letě pes
travu žere, pršívá. Us.

2. Tráva, y, f., řeka pod Lubekem, ústí
se do moře baltického. Pal. Dj. I. 112.

Travač, e, m. = travař. Jg.

Travačka, y, f. = travařka. Jg.

Travař, e, m., der Graser, Grassammler.
Mor. Šd.

Travařka, y, f., die Grassammlerin, Gras-
magd. Mor. Šd.

Travce, e, m. = kdo tráví své jmění, der
Zehrer, Esser, St. skl.; kdo utrácí, jedlík,
der Zehrer, Schlemmer. Výb. I. 838.

Travčice, něm. Drabschitz, Trabschitz,
ves u Terezína. PL. Vz Tk. III. 53., 85., V.
261.

Tráven, vna, m. = měsíc, ve kterém tráva
nejvíc roste, der Grasmonat. T. u starých =
květen, trnopuk, der Mai, Wonnemonat; na
Mor. a na Slov. = červen, Juni, der Brach-
monat. D., Plk., Jg., Šm.

Trávenec, nce, m. = kdo lidi jedem tráví,
Giftmischer, m. Kon.

Trávení, n., die Verdauung. Digestion.
Vz Tráviti. Nejhlavnější stroj t. neb zaží-
vaní jest žaludek. Krok. Vz S. N — T. =
utrácení, die Zehrung, Verzehrung. T. zá-
soby, píce, času. Us. — T. těla míti (sou-
chotiny), die Abzehrung. Us. v Krkonš. —
T. = dávání jedu, die Vergiftung, Gift-
mischerei. Upálen pro t. V. T. jedem. Reš.
Proti t. Jád. Vilstvo, nestydatosť, smilstvo,
čarovánie, trávenie. ZN. — T. = jed, vlaský
šíp, vlaská polívka, das Gift. V. T. mu při-
chystala Biancof. T-ním skonal. BO. Když
žena muži t-ním anebo zabitím hrozí aneb
muž ženě, ti mají rozvedeni býti; Jestliže
by byl který prve měl svú manželku a dietě
s ní měl a potom t-ním neb čáry byl omižděn,
aby se nehodil k skutku manželskému. Hus
III. 208., 207. (Tč. ).

Trávenice, e, f. = trávenina. Slov. Bern.

Trávenina, y, f., na Slov. trávenice, e, f.
= jed, Gift, n. Chč. T-nu kdo přijal, otéká.
Kom. J. 308. Jedem, t-nou otráviti, t-nou
napustiti. V. T-nou se světa ho sprovodila.
Sych. Vypil t-nu. Jel. Enc. mor. 24.

Travěnka, travinka, y, f., das Gräslein.
Vz Tráva. Č.

Trávený, verdauet, verzehrt, vz Tráviti.
— T. = otrávený, jedem napuštěný, vergiftet.
Kn. lék.

Travěný = z trávy, Gras-.

Traversa, y, f., z franc. = příčnice, malý
příční násep proti střelbě a nepřátelským
útokům se strany na pevnostních hradbách,
die Quer-, Vorschanze. S. N.

Travertin, u, m., stavební kámen u Říma,
vápenitý tuf. Vz Schd. II. 136., S. N.

Travestie, e, f. (z lat. trans vestire) =
převlečení, přeodění; báseň nárubná, na ruby,
die Travestie. Rk., Nz. T. je druh žertovné
básně, která látku nějakou, již básnicky
vzdělanou, odívá formou komickou, čímž liší
se od parodie, která naopak látku vážnou za
směšnou vyměňujíc podržuje vážnou formu
jejího vypravování, Vz S. N., Mus. 1844. str.
439. Parodie a t. jsou napodebeniny a pře-
tvary básní stávajících. P. mění obsah za-
chovávajíc formu (mluvu, verš), t. zachová-
vájie obsah dodává mu i jiného tvaru. I ta
i ona čelí k tomu, aby básně vážné přetvo-
řila v komické. Poněvadž i ta i ona básně
mnohdy vznešené sprosťáctvím kálejí, vkusu
uměleckému škodívají. KB. 231.

Travestovati = na ruby převléci nebo
obrátiti, travestiren. Nz.

Travice, e, f. = tráva. Jediechu po past-
vinách jezerních zelenú t-ci. BO.

Travič, e, m. = kdo tráví jmění, zásobu,
der Zehrer. D. — T. = kdo lidi jedem tráví,
der Vergifter, Giftmischer.

1. Travička, y, f., die Zehrerin. Bern. —
T., die Vergifterin, Giftmischerin.

2. Travička, vz Tráva.

Trávidlo, a, n., das Verdauungsorgan.
Nz.

Trávil, a, m., der Zecher. Veselý t. Dch.
Hostinec u veselého trávila. Us. Dch.

Travina, travinka, y, f. = tráva, das
Gras, der Rasen. Kom., Reš., Kram.

Travitel, e, m. = trávil, travič. Bern.

Travitelka, y, f. = travička.

Tráviti, trav, trávě (íc), il, en, ení; trá-
vívati. T., od kořene tru (krmiti). Mz. 415.
Cf. Natrutiti. Mkl. B. 437. — T. = zažívati,
verdauen; krmiti se, žíti, zehren, leben;
(jedením) spotřebovati, zničiti, zehren, ver-
zehren; nezdravým něčím krmiti, vergiften;
se = umenšovati se, zehren. Jg. — abs. Ža-
ludek tvůj dobře tráví. Us. Víno tráví. D.
Ktož viece tráví, než móž jmieti, bývá chud.
BO. Vodě přátely trávě, nakládaje. Půh. I.
150. Trávil jsem více, nežli těch peněz jest.
Půh. I. 341. — co, koho. T. starou zásobu
(spotřebovati). Jg. Zahálčivý život t., věk,
čas, V., svá léta. D. Nočky (noci) som travila
(bděla jsem). Slov. Obviňovali je, že tráví
lidi. Ml. — co, se kde. čas v hospodě trá-
viti. V. Nad okrskem hvězdným trávili
chvíle blažené. Ráj. Svá poslední léta v klá-
šteře trávil. Ml. Dva dni trávil na břehu,
šp. prý m.: prodléval, pobyl, prožil; ale
káraná vazba jest dobra, cf. násl. Věk svůj
při někom tráviti. Us. Dch. Žoldnéře své na
radnici trávili (živili). Bart. A více že u mne
trávil se svými tovařiši a koňmi. Půh. I.
284. Svůj mladý věk trávit musím jako
panna v klášteře. Sš. P. 635. Již prý vešlo
ve zvyk prodlévati sněmováním z úmysla,
aby chudší zemané, nemohouce dlouhý čas
na sněmě tráviti, rozjeli se před koncem.
Pal. Dj. III. 3. 246. V Praze je dobře t. Us.
Víno tráví se v sudu. D. T. život, zimu
v městě. Ml. — jak: t. na své (na své živ
býti). Pref. Neměli nač déle t. Čr. Jiřík
praví, že nemá o čem býti a nač tráviti, a
že ho z domu ven honí. NB. Tč. 203. Pyšně
se odievá na almužnu a tráví, ano lidé to