sb157-05 0..8296

154

Trbos, u, m. = trc, der Stoss. Mor.

Trbuch, u, m. = děloha; břicho, der
Bauch, Wanst. Bzd. Vz Terbuch.

Trbušany, dle Dolany, němec. Pausche,
ves u Kounic na Mor.

Trc, e, m. = strk, rána, udeření, na Mor.
trbos, na Slov.: sot, sota, der Stoss. D. —
T. = prd, Furz, m. Mor.

Trcati = trčkati, drobným krokem bě-
žeti, zappelnd laufen. Opak je hupkati (po-
skakovati, skočmo běžeti). Morav. Šd., Sd.
— T. = za každým pohnutím nohy trochu
hlasitě avšak z krátka prdnouti = běhaje
pomalu prděti zvlášť o dětech. Mor.

Trcek, cku, m., der Trab. Morav. Mtl.
Jde, běží trckem = klusem, klusá. Morav.
Šd. — T., cka, m. = střízlík, der Zaun-
könig. U Opavy. Klš.

Trckati = klusem běžeti, schnell laufen.
Trckej, ať tam přinděš. Na Ostrav. Tč., Vz
Trcati, Trcek. — za kým. Mor. Sd., Šd.,
Mtl.

Trckavě = trcky.

Trckavý krok. Jde krokem trckavým
(drobným a rychlým). Cf. Trcek a Trckati.

Trcky, adv. = trckavě. Trcky běžeti =
drobným a rychlým krokem, im Schnell-
schritte gehen. Cf. Drckem choditi. Vz
Trcek, Trcati. Mor. Sd.

Trcna, y, f. = stará ženská, ein altes
Weib; stará kráva, eine alte Kuh. U Koje-
tína. Bkř.

Trča, dle Báča, der Taugenichts. Trča
z Havřic (nadávka). U Nivnice na Moravě.
Kch.

Trčala, y, m., na Slov. = daremník, za-
háleč, der Taugenichts. — T., osob. jm.
jm. Mor. Šd.

Trčení, vz Trčeti. — T., cvičení tělo-
cvičné. T. koulí, nohama. Kurz.

Trčeti, trč, trče (íc), el, ení; trčívati =
strměti, hervorragen; vězeti, viseti, hangen,
stecken; běžeti, rennen, auf Jemanden los-
stürmen. Šm., Jg. Vz Časoslovo. Na Slov.
trčati. — abs. Kde trčí (vězí)? Us. —
s kým. Zachce-li se jim trčeti s námi
(bojovati). Brt. exc. — odkud. Skála trčí
z moře. Us. Prsty mu z čižem trčaly. Baiz.
Kúla trčí z muru. Na Ostrav. Tč. — kde.
Klíč trčí (vězí) ve dveřích, v zámku. Us.
ve vých. Čech. a na Mor., Šb. Kopie trčí
v zemi. Bj. To mu v kotrbe, v kotrebke
trčí. Mt. S. Šaty jeho sú na ložu, srdečko
trčí na nožu. Sš. P. 97. Vždy u něho trčí
(vězí). Plína trčela ve vodě za kořenem
vrby. Věci mezi dveřmi t-í. Zlob. — kam.
V oko trč, augenscheinlich. Němčina tomu
v oko trč (naopak) vypěstovala fraseologii
nominalnou. Kos. Ol. I. 72. (66., 86. ). Jaro-
slav v Tatary trčí (žene se). Rkk. 55. Pavel
vražedlně trčel proti Ivanovi. Johanit. —
čím kam: pažemi v před t. Čsk. — jak
kam kudy. Polené davem trčiú (běží)
k bráně přiekopy. Rkk. 33.

Trčka, y, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I.
117., 206., Tk. IV. 743., S. N., Tf. 372.

Trčkov, a, m., Trčkadorf, ves u Nov.
Města n. Met.

Trčkovna, y, f. T. Johanka z Lípy. Vz
Žer. Záp. I. 29., 35.

Trčna, y, m., osob. jm.

Trdeláč, e, m. = druh pečiva. Peče se
na dřevěném válečku, který má podobu
kužele. U Kroměř. Včr.

Trdelce, e, n. = trdlo, der Stössel. Aqu.

Trdelní (zastr. trdlný), Streich-. T. ryba,
kapr, Streichfisch, m. D. Vz násl.

1. Trdelnice, e, f., zastr. trdlnice, mor-
tarium, marteollum. Ždk. Zetři to v t-i. Ms.

2. Trdelnice, e, f. = trdelná, trdlová,
jelitová polívka, die Wurstsuppe. Místy též
prdelnice. Us. na Mor. Hý., Ktz., Kčk., Kd.

Trdelník, a, m. = trdelní kapr, který se
tře, trník, der Streichkarpfen. D. — T., u,
m. = pečivo, vaječník, na Slov. též kotúč,
eine Eierspeise, der Ringel-, Spiesskrapfen,
Ringkuchen. Bern., D., MM. 347.

Trdelný. T. polívka. Vz Trdelnice.

Trdlavý. Sš. P. 198. Trdlavým krokem
přijíti, herantrotteln. Na Ostrav. Tč.

Trdlena, y, f. = ženská, která sebou ráda
trdluje, která ráda tancuje, tanzsüchtiges
Weib. Mor. Šd. — T. = hloupá ženská, ein
einfältiges Weib.

Trdlenec, nce, m. = trdlo, nemehlo, hlu-
pák, ein Lümmel, Dummkopf.

Trdlice, vz Trlice.

Trdliti, il, ení, trotteln, trottelnd einher-
gehen. Na Ostrav. Tč. — T. se, trdlovati
se = strkaje se tančiti; tancovati s někým,
kdo tancovati neumí.

Trdlo, trlo, a, trdélko, a, n., z tr (tříti),
d jest přídech, vz D. T. = nástroj, kterým
se něco tře, palice, palička, moutev, tlouk,
tlouček, Jg.; náčiní na dolejším konci ba-
kulaté k míchání a tření něčeho v pánvi
třecí, der Stössel, die Mörserkeule, der
Plattstampfer. Vys. Mák se v pánvi trdlem
tře. Ros. T., palička v hmoždíři. Us. T-em
někoho holiti (= bíti. Vz Holý). Č. Neholíť
se oni trdlem (nemají se nejhůře). Mám ja-
zyk jako trdlo (suchý). Litmš. Bda. — T. =
válec k válení a k měkčení prádla, die
Walze zum Wäschemangeln. Us. — T. =
dřevo n. zub na trlici, das obere Holz bei
der Flachsbreche. Koll. Vz Lamačka. —
T. = trdlenec, hlupec, troup, ťulpas, loula,
motovidlo, der Talg, Klotz, Tapps, Tölpel,
Oelgötze. Tys t. Us. Ty t-o! Us. Šd. Holka,
tys trdlo! Us. Ntk. Mé milé trdlo za tři
groše. Vz Hloupý. Ros., Č. Oženilo se nám
trdlo, vzalo sobě motovidlo. Sš. P. 697.
Takové trdlo a ještě je pošetilá! Dch. Naše
trdlo se vdávalo, motovidlo sobě bralo. Sš.
P. 697. — T. =třeštidlo. U Příbora na
Mor. Mtl. — T. = klacek, který se dobytčeti
na krk zavěšuje, aby pasouc se neběhalo.
U Kostel. n. Orl. Ktk. Vz Rumpál. — T. =
rohatina, der Kleiderstock. Us. u Plzně. —
T., na Slov. = dřevěný rožeň k pečení trdel-
níků, der Bratspiess zum Braten der Spiess-
kuchen. Plk. — T. = tření, pojímání-se ryb
n. žab, das Streichen der Fische o. Frösche.
Ryby jdou na trdlo. T. žab. Plk. Plod na
výrost kapry třecími nasaditi. V. — T., a,
m., osob. jm. T. Václ. Vz Tk. V. 137.

Trdločení, n. = tancování, der Tanz.
Kdyby toho t. nechali! U Kunvald. Msk.

Trdlovačka, y, f., tanec nějaký. Kšá.



	154

	Trbos, u, m. = trc, der Stoss. Mor. Trbuch, u, m. = děloha; břicho, der Bauch, Wanst. Bzd. Vz Terbuch. Trbušany, dle Dolany, němec. Pausche, ves u Kounic na Mor. Trc, e, m. = strk, rána, udeření, na Mor. trbos, na Slov.: sot, sota, der Stoss. D. — T. = prd, Furz, m. Mor. Trcati = trčkati, drobným krokem bě- žeti, zappelnd laufen. Opak je hupkati (po- skakovati, skočmo běžeti). Morav. Šd., Sd. — T. = za každým pohnutím nohy trochu hlasitě avšak z krátka prdnouti = běhaje pomalu prděti zvlášť o dětech. Mor. Trcek, cku, m., der Trab. Morav. Mtl. Jde, běží trckem = klusem, klusá. Morav. Šd. — T., cka, m. = střízlík, der Zaun- könig. U Opavy. Klš. Trckati = klusem běžeti, schnell laufen. Trckej, ať tam přinděš. Na Ostrav. Tč., Vz Trcati, Trcek. — za kým. Mor. Sd., Šd., Mtl. Trckavě = trcky. Trckavý krok. Jde krokem trckavým (drobným a rychlým). Cf. Trcek a Trckati. Trcky, adv. = trckavě. Trcky běžeti = drobným a rychlým krokem, im Schnell- schritte gehen. Cf. Drckem choditi. Vz Trcek, Trcati. Mor. Sd. Trcna, y, f. = stará ženská, ein altes Weib; stará kráva, eine alte Kuh. U Koje- tína. Bkř. Trča, dle Báča, der Taugenichts. Trča z Havřic (nadávka). U Nivnice na Moravě. Kch. Trčala, y, m., na Slov. = daremník, za- háleč, der Taugenichts. — T., osob. jm. jm. Mor. Šd. Trčení, vz Trčeti. — T., cvičení tělo- cvičné. T. koulí, nohama. Kurz. Trčeti, trč, trče (íc), el, ení; trčívati = strměti, hervorragen; vězeti, viseti, hangen, stecken; běžeti, rennen, auf Jemanden los- stürmen. Šm., Jg. Vz Časoslovo. Na Slov. trčati. — abs. Kde trčí (vězí)? Us. — s kým. Zachce-li se jim trčeti s námi (bojovati). Brt. exc. — odkud. Skála trčí z moře. Us. Prsty mu z čižem trčaly. Baiz. Kúla trčí z muru. Na Ostrav. Tč. — kde. Klíč trčí (vězí) ve dveřích, v zámku. Us. ve vých. Čech. a na Mor., Šb. Kopie trčí v zemi. Bj. To mu v kotrbe, v kotrebke trčí. Mt. S. Šaty jeho sú na ložu, srdečko trčí na nožu. Sš. P. 97. Vždy u něho trčí (vězí). Plína trčela ve vodě za kořenem vrby. Věci mezi dveřmi t-í. Zlob. — kam. V oko trč, augenscheinlich. Němčina tomu v oko trč (naopak) vypěstovala fraseologii nominalnou. Kos. Ol. I. 72. (66., 86. ). Jaro- slav v Tatary trčí (žene se). Rkk. 55. Pavel vražedlně trčel proti Ivanovi. Johanit. — čím kam: pažemi v před t. Čsk. — jak kam kudy. Polené davem trčiú (běží) k bráně přiekopy. Rkk. 33. Trčka, y, m., osob. jm. Vz Žer. Záp. I. 117., 206., Tk. IV. 743., S. N., Tf. 372. Trčkov, a, m., Trčkadorf, ves u Nov. Města n. Met. Trčkovna, y, f. T. Johanka z Lípy. Vz Žer. Záp. I. 29., 35.	Trčna, y, m., osob. jm. Trdeláč, e, m. = druh pečiva. Peče se na dřevěném válečku, který má podobu kužele. U Kroměř. Včr. Trdelce, e, n. = trdlo, der Stössel. Aqu. Trdelní (zastr. trdlný), Streich-. T. ryba, kapr, Streichfisch, m. D. Vz násl. 1. Trdelnice, e, f., zastr. trdlnice, mor- tarium, marteollum. Ždk. Zetři to v t-i. Ms. 2. Trdelnice, e, f. = trdelná, trdlová, jelitová polívka, die Wurstsuppe. Místy též prdelnice. Us. na Mor. Hý., Ktz., Kčk., Kd. Trdelník, a, m. = trdelní kapr, který se tře, trník, der Streichkarpfen. D. — T., u, m. = pečivo, vaječník, na Slov. též kotúč, eine Eierspeise, der Ringel-, Spiesskrapfen, Ringkuchen. Bern., D., MM. 347. Trdelný. T. polívka. Vz Trdelnice. Trdlavý. Sš. P. 198. Trdlavým krokem přijíti, herantrotteln. Na Ostrav. Tč. Trdlena, y, f. = ženská, která sebou ráda trdluje, která ráda tancuje, tanzsüchtiges Weib. Mor. Šd. — T. = hloupá ženská, ein einfältiges Weib. Trdlenec, nce, m. = trdlo, nemehlo, hlu- pák, ein Lümmel, Dummkopf. Trdlice, vz Trlice. Trdliti, il, ení, trotteln, trottelnd einher- gehen. Na Ostrav. Tč. — T. se, trdlovati se = strkaje se tančiti; tancovati s někým, kdo tancovati neumí. Trdlo, trlo, a, trdélko, a, n., z tr (tříti), d jest přídech, vz D. T. = nástroj, kterým se něco tře, palice, palička, moutev, tlouk, tlouček, Jg.; náčiní na dolejším konci ba- kulaté k míchání a tření něčeho v pánvi třecí, der Stössel, die Mörserkeule, der Plattstampfer. Vys. Mák se v pánvi trdlem tře. Ros. T., palička v hmoždíři. Us. T-em někoho holiti (= bíti. Vz Holý). Č. Neholíť se oni trdlem (nemají se nejhůře). Mám ja- zyk jako trdlo (suchý). Litmš. Bda. — T. = válec k válení a k měkčení prádla, die Walze zum Wäschemangeln. Us. — T. = dřevo n. zub na trlici, das obere Holz bei der Flachsbreche. Koll. Vz Lamačka. — T. = trdlenec, hlupec, troup, ťulpas, loula, motovidlo, der Talg, Klotz, Tapps, Tölpel, Oelgötze. Tys t. Us. Ty t-o! Us. Šd. Holka, tys trdlo! Us. Ntk. Mé milé trdlo za tři groše. Vz Hloupý. Ros., Č. Oženilo se nám trdlo, vzalo sobě motovidlo. Sš. P. 697. Takové trdlo a ještě je pošetilá! Dch. Naše trdlo se vdávalo, motovidlo sobě bralo. Sš. P. 697. — T. =třeštidlo. U Příbora na Mor. Mtl. — T. = klacek, který se dobytčeti na krk zavěšuje, aby pasouc se neběhalo. U Kostel. n. Orl. Ktk. Vz Rumpál. — T. = rohatina, der Kleiderstock. Us. u Plzně. — T., na Slov. = dřevěný rožeň k pečení trdel- níků, der Bratspiess zum Braten der Spiess- kuchen. Plk. — T. = tření, pojímání-se ryb n. žab, das Streichen der Fische o. Frösche. Ryby jdou na trdlo. T. žab. Plk. Plod na výrost kapry třecími nasaditi. V. — T., a, m., osob. jm. T. Václ. Vz Tk. V. 137. Trdločení, n. = tancování, der Tanz. Kdyby toho t. nechali! U Kunvald. Msk. Trdlovačka, y, f., tanec nějaký. Kšá.