sb157-05 0..8296

157

Třebnouševes, vsi, f., Gross-Třemescho-
wes, ves u Hořic. PL., Tk. I. 89. Vz Tře-
boučeves ve S. N.

Třebnuška, y, f., němec. Střebnuschka,
ves u Zbirova. PL.

Třebný = potřebný, nothig. L., Pl. —
T. = potřebu mající, dürftig. Pal.

Třebobuz, e, f., něm. Zebus, ves u Plzně.
PL.

Třebočec, čce, m., něm. Triebsees, mě.
v Pomořanech. Vz S. N.

Třebohost, a, m., osob. jm Šd.

Třebohostice, dle Budějovice, německy
Střebohostitz, ves u Strakonic.

Třebochovice, dle Budějovice, ves. Tk.

III. 58., 62., 171., V. 261.
Třebomysl, a, m., osob. jm. Pal. Rdh.

126.

Třebomyslice, dle Budějovice, Střebo-
mislitz, ves u Brna. PL. Vz S. N.

Třeboň, é nebo i, f., město v Čechách,
Wittingau, (dle Vítka rosenberského). Vz
S. N., Tk. III. 389., IV. 743., V. 261. —
T., Thröm, ves ve prus. Slez. Šd. — Tře-
boňan, a, m. — Třeboňsko, a, n. Pč. 44. —
Třeboňský.

Třebonice, dle Budějovice, Třebonitz,
ves u Dušník. PL., Tk. I. 315., 416., III.
83.

Třebonín, a, m. T. dolní a horní. Unter-,
Ober-Breitenstein, vsi u Velešína. PL. Vz
S. N.

Třebonský J., spisov. Jg. H. 1. 643.

Třeboradice, dle Budějovice, Třeboratitz,
Přeworaditz, ves u Čakovic. PL., Tk. I.
372., III. 661., IV. 743., V. 261.

Třebošice, dle Budějovice, Třebositz,
ves u Pardubic. PL, Vz S. N., Tf. 286.

Třebošín, a, m., Trebschen, mě. ve Frank-
furtsku. Vz S. N.

Třebošnice, dle Budějovice, Třebosch-
nitz, dvůr u Neratovic. Pk., Tk. I. 407.,
411.

Třebošov, a, m., něm. Třeboschow, sa-
mota u Čimelic. PL.

Třebotov, a, m., Třebotau, ves u Rado-
tína. PL. Vz S. N., Tk. I. 47., 437., II. 551.,

IV. 378., V. 261.

Třebotovice, dle Budějovice, Třeboto-
witz, ves u Lišova. PL.

Třebouc, e, f., něm. Třebotz, ves u Ho-
řejšího Ročova.

Třeboučeves = Třebnouševes.

Třeboun, a, m., němec. Tschebon, ves
u Toužíma. PL.

Třeboutice, dle Budějovice, Třeboutitz,
ves u Litoměřic. PL. Vz Tk. III. 130., S. N.,
Tf. 286.

Třebová, é, f. Třebová česká, Böhmisch-
Trübau, mě. v Pardubsku. Vz S. N. — T.
moravská, Mährisch-Trübau, mě. v Brněn-
sku. Vz S. N. — T. dlouhá, Langetriebe,
ves u České Třebové. PL., Tk. V. 182. —
Třebovan, a, m., ein Trübauer. — Třebov-
ský, von Trübau.

Třebované, větev Slovanů polabských.
S. N.

Třebovati = potřebovati. Slez. Šd.

Třebovětice, dle Budějovice, Třebowie-
titz, ves u Nechanic. PL.

Třebovice, dle Budějovice, něm. a) Sie-
bitz, ves u Změdče veliké, 2. Triebitz, ves
u Čes. Třebové. Vz Tk. I. 417., S. N.

Třebovízek, zka, m., ves, snad Třebíz
u Slaného. Tk. III. 83.

Třebovle, něm., Třebaul, ves u Kouřimi.
PL. Vz Tk. III. 78., 661., V. 261.

Třebsín, a, m., něm. Třepsin, ves u Ne-
veklova. PL.

Třebsko, a, n., něm. Střepsko, ves u Mi-
lína; něm. Triebsch, ves u Svín, vz Třebce.

Třebucha, y, f. = těrbuch, břicho, der
Wanst. Slov.

Třebule, e, f., rostl., anthriscus, Kletten-
kerbel. T. klubičnatá, podhorní. T. zahradní,
a. cerefolium, Schd. II. 301., Mr., Rstp. 756.,
lesní, a. silvestris, vlasoplodá, a. trichosperma,
obecná, a. vulgaris. Rstp. 756., Čl. Kv. 346.,
Slb. 579., FB. 94., S. N., Kk. 198. — T. =
kerblík, rostl. V. — T. syrská, daucus gin-
gidium. — Jg., Kom. J. 126. T. z lat. cae-
refolium. Mz. 355.

Třebulový, Kerbel-. T. polívka.

Třebušice, dle Budějovice, něm. Třebu-
sitz, ves u Brandejska; něm. Triebschtitz,
ves u Mostu; T. vysoké, Hohen-Trebetisch,
ves u Podbořan. PL. Tk. I. 87., III. 71.,
72.

Třebušín, a, m., němec. Triebsch, ves
u Litoměřic. PL., Arch. I. 505.

Třebušná, é, f., samota u Příbrami. PL.

Třebušov, a, m. = Třebušín. Pal. Dj. I.
2. 495.

Třebutičky, dle Dolany, Třebutschka,
ves u Liběsic. PL.

Třeby, pl., f. = háby, nečisté řeči, ši-
břinky. Sš. (Hk. )

Třebý, na Slov. = potřebný, způsobilý,
geschickt. Koll.

Třecí, Reib-. T. číše (šálek), kámen, D.,
rouška, Ros., šídlo, zapalovadlo. Techn. T.
šelesť, das Reibungsgeräusch rauher Flächen,
palice, das Pistill, Nz. lk., nástroj, Reibungs-
instrument, Hd., kolo, das Reibrad, Prm.,
sirka, das Streichzündhölzchen. Šp. T. miska.
T. kladivo, kotel, pánev, písek, rouška. Šm.
— T. rybník, kde se ryby trou, der Streich-
teich. D. T. kapr, der Stieichkarpfen. D.

Třeč, e, m., der Reiber. Šm.

Trečaf, tretšaf, u, m., das Trettschalf
(Bottich). 1642. Cl. 343. Na Hané dřevěná
nádoba obyč. na dešťovku. Bkř. Dle Mřk. —
sud s jedním dnem. Mor. Na mor. Zlínsku —
káď, v níž se dobytku sečka paří. Brt. U Uh.
Hrad. = veliký škopek s dvěma uchy na
prádlo, das Waschschaff. Tč. Místy na Mo-
ravě = džber zvl. k vyměšťování hroznů
s dvěma držadly. Šd., Kom. J. 449,. Hledí
jako hrom do trečava. V již. Mor. Šd.

Třeček, čka, m. = střeček.

Třečkovati = střečkovati. Krávy trečkují.
Sych. — T. = nesmyslným býti, rasend sein,
rappeln. Byl.

Tředa, y, f., zastr. = třída, změna, der
Wechsel. Troj. — T. = třída, ulice, die
Gasse, Strasse. Vstanu i vztočím se po
městu, po tředách i po uliciech. BO.

Trédílný, dreitheilig. T. služby boží. Sš.
Sk 33.