sb157-05 0..8296

158

Tředle, e, tředlka, třelka, tředlínka,

y, f. = ženská len troucí, die Flachsbreche-
rin. Kb.

Tředlovna, y, f. = mědlice, die Flachs-
breche. U Nov. města n. M. Hrš.

Tředník, a, m. = střídník, vicarius. Jg.
Vz Střídník.

Tředomistr, a, m. = cechmistr, der Zunft-
meister. Ros.

Tředovnický = cechmistrský, Zunftmei-
ster-. Ros.

Tředovnictví, n. = cechmistrství, das
Zunftmeisteramt. Ros.

Tředovník, a, m. = cechmistr, der Zunft-
meister. Ros.

Tředovský, ého, m., osob. jm.

Tref, u, m. = případek, zdaření, der
Zufall, das Ereigniss. Trefem se přihodilo.
L. — V tref = v hod, passend. — T., na
Sloven. = buch, tresk, der Schlag, Treff.
Bern. — T. = jistá karta ve hře, der Treff.
Vz Trefle. — Jg.

Trefa, y, f. = trefená věc, když kdo co
trefí, der Treffer. Chyba n. trefa? Us. To
bude t. Ros. To je t. Us. — T., der Zufall,
das Ereigniss. Mor. Tč. — T., y, m. = trefný
člověk, ein geschickter Mensch. Tys trefa!
Us. u Rychn. Msk.

Trefák, a, m. = kdo trefuje, der Treffer.

Trefan, a, m., osob. jm. Tk. V. 72., 73.

Trefený; -en, a, o, vz Trefiti. — T. =
opilý. Us.

Treffen, něm., vz Uhodnouti, Trefiti.

Trefil, a, m. To je jen tak na T-la (ať
se podaří ať nepodaří). U Rychn. Msk.

Trefinka, y, f. = ručný trepán, die
Trephine. Nz. lk.

Trefiti, tref, fě (íc), il, en, ení; trefovati,
trefívati, trefovávati. Vyber raději ně-
který z následujících významů: hozením
n. střelením dosáhnouti, dotknouti, zasáh-
nouti, udeřiti, uhoditi, dostihnouti, dopad-
nouti, střeliti, mrštiti, títi, dojati do živého,
treffen; nalézti, dostati se, cestu znáti, wohin
treffen, wohin finden; přijíti, kommen, tref-
fen, gerathen; uhodnouti, errathen, Räthsel
lösen; uhoditi, udeřiti vec, nač, připadnouti
nač, potkati, nalézti, auf etwas treffen, stos-
sen, etwas finden; přihoditi se, treffen, be-
gegnen; dokázati, s to býti, etwas bewerk-
stelligen, ausführen, treffen; pravdivě vyma-
lovati, vyrýsovati, mahlend o. zeichnend tref-
fen, darstellen; se = přihoditi se, nahoditi se,
státi se, sběhnouti se, sich zutragen, sich
ereignen, zustossen, widerfahren, begegnen,
geschehen; potkati se s kým, mit einem
zusammenkommen, ihm begegnen, auf ihn
stossen; srovnávati se, hoditi se, sich schik-
ken, sich treffen, passen; týkati se, angehen,
treffen. Jg. Vz Uhodnutí. — abs. Trefiti,
kde bolí. Veď mne, já sám netrefím. On
sa túlá, nemože trefiti, nechce mu panenka
dveří otevříti. Sš. P. 366. Trefilo (vyplnilo
se) předpovídání. Kom. Vdala se a dobře
trefila (pochodila). Us. — co, koho. T.
ptáka, Us., cestu (najíti). Ros. Co vidí, vše
trefí. Us. Malíř mu trefil hlavu (dobře vy-
maloval, vykreslil). Us. Šlak ho trefil (po-
razil. Mrtvice jej ranila). Trefilo (potkalo)
mne neštěstí. Ros. Něčí písmo t. (dobře

napodobiti). Us. Trefil ho (uhodil, udeřil,
zasáhl atd. ): trefili jsme zloděje (stihli, za-
stihly, postihli, chytili, dopadli); cestu tam
netrefím (nenajdu, neznám); t. los (uhod-
nouti); přec to trefil (udělal, uměl, na to
přišel, namakal); to netrefí (nedokáže); malíř
mne trefil (dobře mne vypodobil, namaloval);
ten to trefil (ťal do živého). Šr. Nech ťa
parom trafí Sl. ps. 23. Mířil na vránu a
trefil krávu. Pk. — (se) kam (do čeho,
v co, pod co, k čemu). Bár do polnoci,
bár od polnoci trafím k mej milej. Na Slov.
Tč. Trefil k hajnému. Us. T. do terče, do
černého, Us., do dveří, V., někomu do noty
(vyhověti mu). Us. Hrom do něho trefil
(uhodil). Bibl. Ten klíč se netrefil (nehodil)
do zámku. Us. T. v špičku (uhoditi), v míru,
v hod, V., v cíl. Us. Host se mu v dům
trefil. Jg. Umí v to t. Kom. Vašie milosti
snadně bude ve všecko trefiti a protož se
ve všem Vašie milosti důvěřuji. Žer. 1591.
Jestli někoho pod nos trefili. Dh. 159. —
jak kam. Jak ti pivo z žaludka do hlavy
udeří, i s tvojím ublížením netrefíš do dveří.
Na Mor. Té. — koho, se čím (nač). T.
(uhoditi) někoho kamenem, Ros., prakem.
D. Trefil kyjem na palici. Us. — (se v co)
komu. Každému v jeho notu t. (vyhověti),
jest nemožné. Prov. Dh. Nědivaj sě, můj
synečku, temu, trefi se to i tobe samému.
Sš. P. 206. To se mu dobře trefí (hodí).
Br. — (se) na co, na koho, kam. T. na
hospodu, štěstí, na místo, Br., na jinou radu
t. (přijíti). V. Trefíš tamo na sestry jak na
pekelné čerty. Sš. P. 452. Holanďané trefili
na moře ledové. Dač. I. 190. T. něčemu na
zub. Šml. T. na pravé. Us. Šd. Jeden oděv
sa netrafí na každú osobu. Slov. Tč. I slepé
kuře trefí na zrnko. L. Střevíc na obě nohy
se trefoval (se hodil). V. Trefil na suk, na
kámen. Jg. Trefila (přišla, udeřila) kosa na
kámen. Us. T. (přijíti) na cestu. Šm., Ros.
Trefil čert na ďábla, pištěc na bubeníka.
Prov. Chtěje se kyji vyhnouti, trefil jsem
na palici. V. T. na dobrý byt. Us. Trefil
svůj na svého. Vz Stejnosť. Č. — z čeho
nač. Trefil z kyje na palici. V. — odkud
kam. Trefil (přišel) z deště pod žlab (i. e.
který jest pod střechou a s kterého, prší-li
silněji, teče). Mus. — se. Kdyby se to kdy
trefilo. Zř. F. I. B. XI. Náhodou se trefilo
(stalo). V. Ne vždycky rak na mlýně, někdy
také žába se trefuje. Prov. To se dobře
trefí (hodí). V. On se všude trefí co falešný
klíč. Prov. Trefuje se (stává se) to často.
Ros. Jak se trefí. Trefí-li se. V. To se tre-
filo (shodlo); Co se přitrefilo (přihodilo)?;
Jak se to trefí (přihodí, namane). Šr. — se
kdy. Ale pro přínos nemohu, kterej by se
právě v neděli postní t. musel, což by nám
nepříležito bylo. Žer. 350. Benedikta trefilo
se v bílou sobotu. V. — kde. Nějaký chudý
člověk, kopaje hlínu, v širém poli trefil na
čistou mouku. Dač. I. 311. I trefil se k tomu
v některý čas ve Bzenci. NB. Tč. 65. —
se jak (nač). Toť se v duchovním smyslu
dobře na ďábla trefuje. Br. Trefilo se ná-
hodou. V. — (se) s kým. S každým by
i s čertem trefil. Prov. Trefil se (potkal se)
vlk se psem v lese. L. Ten měsíc s naším