Předchozí (160)  Strana:161  Další (162) |
|
|||
161
|
|||
|
|||
Třepala, y, m. = třepač, der Schwätzer.
Ten t. pořád tou hubou třepe. Mor. Šd. Trepan, u, m., z řec. tqvttcivov = vrták,
vrtadlo, veliký nebozez, puléř, der Trepan, Schädelbohrer. Mz. 350. Trepaň, ě, m. = sumýš jedlý, holothuria
edulis, na čínských březích. Schd. II. 539. Trepanace, e, f., z lat. = obnažení a vy-
říznutí některé části kosti lebečné. Vz S. N. Die Trepanation, Schädelbohrung. Trepanační, Trepanations-. T. nástroje.
Vz Nástroj. Třepánek, nku, m. Nedám si dělati t-ky
(nedám se tahati za vlasy). U Litomš. Msk. Třepání, n., das Klatschen, Schlagen,
Zappeln, Flattern. Jg. Třepanice, e, f. = potírka, potěračka,
die Flachsschwinge. — T. u provazníka že- lezná hůl ku třepání konopí, die Schwinge. D. — T. = nejšpatnější koudel, das schlech- teste Hanfwerg. Jg. Třepaniny, pl., f. = pazdeří při třepání
lnu odpadající, potřepanice, die Scheven, Brechscheven. D. Třepanka, y, f, samota u Vorlíka. --
T. = chlebová šiška kvasnicemi zadělaná, Krapfen von Brodteig. Us. v Prachen. Trepanovati = vrtati, trepaniren, bohren.
Vz Trepan, Mz. 350. — co: leb. Us. Trepanový. T-vá korunka, die Trepan-
krone. Vz Trepan. Šp. Třepaný; -pán, -ána, -áno, geklatscht,
geschlagen, geschwungen. T. len, hedvábí. D. Třepárna, y, f. = kde se len třepá, paz-
derna. Koll. Třepati, třepám n. třepu; třepávati. Strsl.
trepati, palpare, lit. trepti, prus. trapt. Mkl. L. 11. — abs. Prší jen třepá, es regnet, dass es klatscht. D. Co darmo máš, ať ne- třepáš, einem geschenkten Gaul schau nicht ins Maul. Dch. — T. = házeti, třásti, hý- bati, míchati, třesením bíti n. práti, schwin- gen, schütteln, schlagen, klopfen; tříti, rei- ben, hecheln; se = sebou házeti, flattern, zappeln. Jg. — čím (kde). Pták třepá křídly (v povětří, Ml. ), ryba ocasem. Ros. T. nohama, Us., hubou (žvatlati). Ros. T. hlavú = třásti. Us. Kd. Blázen vždycky třepe jazykem. Us. — co: len, konopě = tříti, brechen. Reš. — T. = míchati, moutiti, querlen. Koll. — koho = bíti; posuzovati, richten. D. T. krále = přetřepávati, tupiti, durchhecheln. Dal. 139. — koho za co: za vlasy. Us. — co kam: do polívky (mou- titi). Us. — kde (čím). Okolo huby něčím t. (tlouci). D. Podívej se, podívej na můj věnec zelenej, jak se na něm kvítka t-pou, že má bejt dnes zdělanej. Sš. P. 479. Ryba se ve vodě třepe. Us. — s někým ně- koho, beurtheilen. Us. — se. Pták, ryba se třepá. Us. Čerta by vzal, kdyby se mu netřepal. Prov. — se proč. On se pro samé dluhy jen třepe (zappelt). Dch. — se nač. Ustavičně se na mne třepal (sápal). Na Mor. Hý. Třepatosť, i, f. = ploskosť, die Flach-
heit. Us. v Prach. Třepatý = ploský, ploskatý, flach. Us.
v Prach. |
Třepavosť, i, f., schwingende Beschaffen-
heit. Třepavý = kdo třepá, klatschend, schwin-
gend, schlagend, zappelnd. T. jazyk. Mus. III. 1. 113. Třepčín, a, m., něm. Třeptschein, ves
u Olomouce. PL. Třepčiti, il, ení. — se nač = třásti se.
T-čí na to, jako na boží smilování. U Žam- berka. Msk. Třepec, pce, m. = třapec, die Quaste,
Franze. Ctib., Aqu. Trepelka, vz Trpělka.
Třepenatý = plný třepení, fransig, fran-
zig. T. kraj (listu), Rostl., břeh. Ráj. Třepení, n., das Auftrennen, vz Třepiti. —
T. = co třepeno jest, třásně, třapky, třísně, Šp., v obecné mluvě francie (z něm. Fran- sen). Kom. T. na šatech. Sych. — T. = třapec, die Quaste. Kom. — T. = třápy, cupování, die Schleisse, Charpie. D. — T., taenia, čásť mozku. Ssav. — T., střebání = podmáslí, die Buttermilch. V Krkonš. Kb. Třepenitý len = vláknitý. Ps. srb. II. 13.
Třepenka, y, f., die Charpie. Rk.
Třepený; třepen, a, o, aufgetrennt, faserig,
zerfetzt. T-ná tkanice. Reš. Pokryvka na postel z t-ného hedvábí. Dch. Treperenda, y, f. = třepna, klepna, kle-
vetnice, die Schwätzerin, Plaudertasche. Jg., Č. Kmotra t. Us. Ta t. z jedné věci udělá desateru. Us. Dch. Ta t. lže, jak hubu otevře. Dch. Huba mu jde jako kopuleté t-ě. Kos. Ol. I. 185. — T. = huba žvatlavá, das Plappermaul. Ten má t-du. Us. TrepetB, strsl., tremor, trep + etb, ist
mit trepati zusammenzustellen. Mkl. L. 11., B. 188. Třepet, u, m. = vztek, furor. Trzepet
hněvu tvého popadni jě. Žalt. wit. 68. 25., 73. 1. Třepetálek, lka, m., der Zappelmann.
Dch. Třepetání, n., das Zittern, Zappeln, Po-
chen. Smáti se až do t. Reš. T. srdce. Háj. T. křídly. D Třepetati, třepetám a třepeci; třepetá-
vati = sem tam čerstvě se pohybovati, třásti se, drkovati, zittern, zappeln, pochen, klop- fen, schimmern; se, zittern, zappeln. Jg. — abs. Srdce třepetá (tluče). Kom. — (se) čím. Ruce a oči chlipností třepetají. Jel. T. křídly. Rad. zv. T. bleskem (blyštiti se). Jel. Zimou, strachem, radostí se t. Ros. — (se) kde. Na kříži t. Ms. Korouhev na věži se třepetá. Motýlové po kvítnici třepetají. Puch. Srdce v nich třepetá. Boč. T-tati se v síti. Us. Dch. Křivánkové v povětří se třepetají Ros. — se = třepetati. Srdce stále se třepetá. Ros. — se komu. Čerta by vzal, kdyby se mu netřepetal. Č. Vz Třepati. Třepetají se mi ruce. Us. Šd. — se nač: na jídlo. Sych. Třepetavý = kdo se třepetá. T-vý skři-
vánek. Němc. Třepetný = třepetající, zitternd, zap-
pelnd, flatternd. T. praporec, blesk. Tkad. Trepetov, a, m. T. starý, ves. Tk. V,
228. |
||
|
|||
Předchozí (160)  Strana:161  Další (162) |