sb157-05 0..8296

161

Třepala, y, m. = třepač, der Schwätzer.
Ten t. pořád tou hubou třepe. Mor. Šd.

Trepan, u, m., z řec. tqvttcivov = vrták,
vrtadlo, veliký nebozez, puléř, der Trepan,
Schädelbohrer. Mz. 350.

Trepaň, ě, m. = sumýš jedlý, holothuria
edulis, na čínských březích. Schd. II. 539.

Trepanace, e, f., z lat. = obnažení a vy-
říznutí některé části kosti lebečné. Vz S. N.
Die Trepanation, Schädelbohrung.

Trepanační, Trepanations-. T. nástroje.
Vz Nástroj.

Třepánek, nku, m. Nedám si dělati t-ky
(nedám se tahati za vlasy). U Litomš. Msk.

Třepání, n., das Klatschen, Schlagen,
Zappeln, Flattern. Jg.

Třepanice, e, f. = potírka, potěračka,
die Flachsschwinge. — T. u provazníka že-
lezná hůl ku třepání konopí, die Schwinge.
D. — T. = nejšpatnější koudel, das schlech-
teste Hanfwerg. Jg.

Třepaniny, pl., f. = pazdeří při třepání
lnu odpadající, potřepanice, die Scheven,
Brechscheven. D.

Třepanka, y, f, samota u Vorlíka. --
T. = chlebová šiška kvasnicemi zadělaná,
Krapfen von Brodteig. Us. v Prachen.

Trepanovati = vrtati, trepaniren, bohren.
Vz Trepan, Mz. 350. — co: leb. Us.

Trepanový. T-vá korunka, die Trepan-
krone. Vz Trepan. Šp.

Třepaný; -pán, -ána, -áno, geklatscht,
geschlagen, geschwungen. T. len, hedvábí.
D.

Třepárna, y, f. = kde se len třepá, paz-
derna. Koll.

Třepati, třepám n. třepu; třepávati. Strsl.
trepati, palpare, lit. trepti, prus. trapt. Mkl.
L. 11. — abs. Prší jen třepá, es regnet,
dass es klatscht. D. Co darmo máš, ať ne-
třepáš, einem geschenkten Gaul schau nicht
ins Maul. Dch. — T. = házeti, třásti, hý-
bati, míchati, třesením bíti n. práti, schwin-
gen, schütteln, schlagen, klopfen; tříti, rei-
ben, hecheln; se = sebou házeti, flattern,
zappeln. Jg. — čím (kde). Pták třepá
křídly (v povětří, Ml. ), ryba ocasem. Ros.
T. nohama, Us., hubou (žvatlati). Ros. T.
hlavú = třásti. Us. Kd. Blázen vždycky
třepe jazykem. Us. — co: len, konopě =
tříti, brechen. Reš. — T. = míchati, moutiti,
querlen. Koll. — koho = bíti; posuzovati,
richten. D. T. krále = přetřepávati, tupiti,
durchhecheln. Dal. 139. — koho za co:
za vlasy. Us. — co kam: do polívky (mou-
titi). Us. — kde (čím). Okolo huby něčím
t. (tlouci). D. Podívej se, podívej na můj
věnec zelenej, jak se na něm kvítka t-pou,
že má bejt dnes zdělanej. Sš. P. 479. Ryba
se ve vodě třepe. Us. — s někým ně-
koho, beurtheilen. Us. — se. Pták, ryba
se třepá. Us. Čerta by vzal, kdyby se mu
netřepal. Prov. — se proč. On se pro
samé dluhy jen třepe (zappelt). Dch. — se
nač. Ustavičně se na mne třepal (sápal).
Na Mor. Hý.

Třepatosť, i, f. = ploskosť, die Flach-
heit. Us. v Prach.

Třepatý = ploský, ploskatý, flach. Us.
v Prach.

Třepavosť, i, f., schwingende Beschaffen-
heit.

Třepavý = kdo třepá, klatschend, schwin-
gend, schlagend, zappelnd. T. jazyk. Mus.
III. 1. 113.

Třepčín, a, m., něm. Třeptschein, ves
u Olomouce. PL.

Třepčiti, il, ení. — se nač = třásti se.
T-čí na to, jako na boží smilování. U Žam-
berka. Msk.

Třepec, pce, m. = třapec, die Quaste,
Franze. Ctib., Aqu.

Trepelka, vz Trpělka.

Třepenatý = plný třepení, fransig, fran-
zig. T. kraj (listu), Rostl., břeh. Ráj.

Třepení, n., das Auftrennen, vz Třepiti. —
T. = co třepeno jest, třásně, třapky, třísně,
Šp., v obecné mluvě francie (z něm. Fran-
sen). Kom. T. na šatech. Sych. — T. =
třapec, die Quaste. Kom. — T. = třápy,
cupování, die Schleisse, Charpie. D. — T.,
taenia, čásť mozku. Ssav. — T., střebání =
podmáslí, die Buttermilch. V Krkonš. Kb.

Třepenitý len = vláknitý. Ps. srb. II. 13.

Třepenka, y, f., die Charpie. Rk.

Třepený; třepen, a, o, aufgetrennt, faserig,
zerfetzt. T-ná tkanice. Reš. Pokryvka na
postel z t-ného hedvábí. Dch.

Treperenda, y, f. = třepna, klepna, kle-
vetnice, die Schwätzerin, Plaudertasche. Jg.,
Č. Kmotra t. Us. Ta t. z jedné věci udělá
desateru. Us. Dch. Ta t. lže, jak hubu
otevře. Dch. Huba mu jde jako kopuleté
t-ě. Kos. Ol. I. 185. — T. = huba žvatlavá,
das Plappermaul. Ten má t-du. Us.

TrepetB, strsl., tremor, trep + etb, ist
mit trepati zusammenzustellen. Mkl. L. 11.,
B. 188.

Třepet, u, m. = vztek, furor. Trzepet
hněvu tvého popadni jě. Žalt. wit. 68. 25.,
73. 1.

Třepetálek, lka, m., der Zappelmann.
Dch.

Třepetání, n., das Zittern, Zappeln, Po-
chen. Smáti se až do t. Reš. T. srdce. Háj.
T. křídly. D

Třepetati, třepetám a třepeci; třepetá-
vati = sem tam čerstvě se pohybovati, třásti
se, drkovati, zittern, zappeln, pochen, klop-
fen, schimmern; se, zittern, zappeln. Jg. —
abs. Srdce třepetá (tluče). Kom. — (se)
čím. Ruce a oči chlipností třepetají. Jel.
T. křídly. Rad. zv. T. bleskem (blyštiti se).
Jel. Zimou, strachem, radostí se t. Ros. —
(se) kde. Na kříži t. Ms. Korouhev na věži
se třepetá. Motýlové po kvítnici třepetají.
Puch. Srdce v nich třepetá. Boč. T-tati se
v síti. Us. Dch. Křivánkové v povětří se
třepetají Ros. — se = třepetati. Srdce
stále se třepetá. Ros. — se komu. Čerta
by vzal, kdyby se mu netřepetal. Č. Vz
Třepati. Třepetají se mi ruce. Us. Šd. —
se nač: na jídlo. Sych.

Třepetavý = kdo se třepetá. T-vý skři-
vánek. Němc.

Třepetný = třepetající, zitternd, zap-
pelnd, flatternd. T. praporec, blesk. Tkad.

Trepetov, a, m. T. starý, ves. Tk. V,
228.