Předchozí (163)  Strana:164  Další (165) |
|
|||
164
|
|||
|
|||
Třesomozk, a, m. = blázen, der Narr.
Třesonohý, dem die Füsse zittern. Us.
Třesooký, dem die Augen zittern. Us.
Trésor, u, m. (fr., z lat. thesaurus) =
pokladna, Schatzkammer, f.; skřínka na sklenice, číšky, Glasschrank. Rk. Třesořitka, vz Trasořítka. U Chocně.
Ktk. Třesoruký, dem die Hände zittern. Us.
Třesosrdečný, dem das Herz zittert. Us.
Třesot, u, m. = třesení. Vinař. Pojal ho
zajisté t. a hrůza. Sš. Mr. 71. Třesoun, a, m., der Zitterer. Vz Třesa-
vec. Třesovice, dle Budějovice, ves u Ne-
chanic. PL. Trest, u, m. (dříve: treskt) = trestání,
pokuta, die Strafe. V. T. = každé zlé jedno- tlivci pro jeho provinění způsobené. S. N. T. = úmyslná za vykonané zlé podávaná nepříjemnosť. Blř. Trestem v užším smyslu slova nazývá se zlé, jež stát jakožto ethický organismus jednotlivci pro určitá provinění ukládá. S. N. T. hrdelní, smrti, D., na hrdle. Us. Strafe vom Baumhacken; zátinek; trest pro lání: jazyčné; pro bití: nedoperné. Šm. Tresty boží, církevní, světské; tresty na cti, na jmění, na svobodě (káznice a vě- zeni), na těle, disciplinarní. Vz více v S. N. T. církevní n. duchovní, tělesný n. časný, léčicí, msticí. S. N. Trest důtklivý, přísný, veliký, ukrutný, náhlý, nelidský, mírný, Us., peněžní, Řd., levný, Nz., přiměřený, pří- slušný, Er., k vině přizpůsobený, potřídný (kde po třídě n. po způsobu zločinu třída trestu se vyměřovala, když ku př. svato- krádci uťata byla ruka), qualifizirte Strafe, Dch.; t. na penězích, zasloužený, v káznici (kázničný); mírnosť, levnosť, stupeň, veli- kosť, míra, výměra, příčina, polehčení, tr- vání, uložení, hodnosť trestu (trestuhodnosť); seznam trestů; t. uložiti někomu, vyměřiti, prominouti; někomu trestem hroziti; zahá- jeni něčeho trestem (Strafsanction); trestu hodný; přikročiti k někomu trestem; trestu oblehčiti, polehčiti; někoho v trest vydati, v t. upadnouti; pod trestem něco před se vzíti; tresty hromaditi, J. tr., osvoboditi koho od trestu; Nalézti, že někdo jest trestu prázden. J. tr. Způsob, vyměření trestu; t. pořádkový, řemeslnický. Šp. Pod trestem dvou zlatých zapovídá se. Us. Má ho v trestu. Ros. Trestem zapovědíti. D. Trestem na ně- koho dokročiti, stihati koho trestem (tre- stati); na mírném trestě přestati; trestu ne- ujde. Sych. T-u někoho zbaviti; t-u znik- nouti (ujíti); k někomu s uložením trestu přistoupiti, přikročiti; bez t-u. D. T. pře- státi; Přišel naň trest. Us. Dch. Nevymíňaj, nevymineš, trestu božiho neujdeš. Sš. P. 251. Blaze obci, jejížto obyvatelé vice hanby než trestu se bojí. Kamp. Božský t. toho nemine, kdo chudobných pýchá. Mor. Tč. Vylévají se trestové ti na všechnu bezbož- nosť a nespravedlivosť; Když Bůh na hříš- níky t. uvodí; Aby se t. ukamenování proti němu nalézti mohl. Sš. I. 27., 42., Sk. 73. (Hý. ). Dočkal se svého trestu. Berg. Trest zmírniti. Šp. Ač se někdy o berlích kul- havý t. vleče, ale přece zřídka mu zločinec |
uteče. Vz Zločin. Č. T. nechť nebývá větší
nežli zasloužení. Vz Pokuta. Rb. T. v strč. právě: T. jíti měl toliko na dobrovolná pro- vinění; ve skutcích nešlechetných trestala se i sama vůle a úmysl zlý, byť se i ne- vykonal. Rb. str. 220. —222. Výstupky a skutkové zlí trestali se; t-u zaslouženému nikdo ujíti nemohl; v trestání mírnosť se zachovávala. Rb. str. 222. —225. Trest byl přiměřený; trest nesl ten, kdo zavinil. Rb. 225. —227. Bez slyšení a průvodů platných neměl nikdo trestán býti; jak měl vinný trestán býti ? Rb. str. 228. —231. T. zaslou- žilý, na výstupky atd. vz Rb. str. 273. O trestech vojenských vz Čnsk. I. 1. 208. a článek Vojenský ve S. N. Strany přísloví vz ještě: Bába, Bandurka, Baňka, Bedro, Brdo, Březoveč, Brod, Čelo, Dlaň, Fald, Holý, Hotový, Hřbet, Hrdlo, Hůl, Chrám, Kabát, Kabátek, Kanduš, Kat, Klicek, Ko- nopí, Konopný, Kopa, Kosť, Kožich, Krk, Kůže, Kvítí, Kyj, Lázeň, Les, Lískovka, Loket, Metla, Noha, Olej, Ostruha, Palice, Památný, Pateř, Pěsť, Pijavka, Popel, Práce, Provázek, Provazník, Pysk, Ruka, Rytíř- stvo, Seno, Sochor, Spropitné, Srst, Špaček, Trdlo, Trestati, Trhnouti na koho, Ucho, Uzel, Veška, Vlas, Vlk, Voda, Vůl, Vyče- sati, Vydrbati, Záda, Zadek, Živý. — Vz Trestání. 1. Tresť, třesť (zastr. trsť), gt. třti, trsti,
tresti, f., tréstka, trýstka, treska, trýska, y, f., třtí (trestí, Ros., trstí, na Slov. ), n. = rostlina bahní, rákos, třtina, vz toto. V. Tresť. MV. Pa. Strsl. trBstB, arundo, seta, lit. trustis, Halm; příp. -tb. Mkl. B. 166. T., trstina, milava křovištní, calamagrostis, das Rohrgras; t. obecná, arundo donax, das Rohr. Rstp. 1731., 1735., Kk. 110., Slb. 132., 168., Výb. 1. 785. Jako tresť se klátily. V. Klátí se co t. na bahně. Vz Nestálý. Č. T. se neklátí bez větru (pověsť ta není bez příčiny). Ros Č. Chvěješ se jako tresť na bahně. Troj. Úmysly ženské jako t. vrtké. Troj., Bs. Klátí se co t. na vodě. Bs. T. cukrová, cukrovník. Schd. II. 267., Kk. 107. Cukr se dělá z tlučené cukrové tresti (třti). Koll. Hadači na dvě straně kolo rozstúpichu, i na dli tresť černú položichu; Počechu trsti spolu vojevati, i tresť Kublajeva svícezíše; By nepřišli čaroději v nově přinesúce ty trsti rozčepené. Rkk. 48. T. písařova. Ž. wit. 44. 2. Co jste přišli na púšť viděti? tresť větrem klácenú?; Vězte, žeť nehnul se od svého svědectvie jako se hýbá tresť před větrem; Mníte, že Jan byl jako tresť vnitř prázdný, nemaje v sobě milosti božie ?; Jan tresť nebieše větrem klácená, neb ho ani přiezeň chvály pochlebníkem učinila, ani čikolivěk hněv ukrutným učinil; Posmievali sú se jeho královému dóstojenstvie u Piláta, davše t. v ruku jako berlu a korunu trnovú na hlavu. Hus II. 14., 17., 18., 79. — T., u, m., pozdější, lepší hořejší tvary. Reš., Nov. test. 2. Tresť, i, f. = vytlačená šťáva n. míza,
ausgedrückter Saft, die Essenz. Tresť vína, L.; t. pátá, die Quintessenz. D. T. absin- tová n. pelunková švýcarská, ananasová, broskvová, hroznová, hrušková, jablková, |
||
|
|||
Předchozí (163)  Strana:164  Další (165) |