sb157-05 0..8296

164

Třesomozk, a, m. = blázen, der Narr.

Třesonohý, dem die Füsse zittern. Us.

Třesooký, dem die Augen zittern. Us.

Trésor, u, m. (fr., z lat. thesaurus) =
pokladna, Schatzkammer, f.; skřínka na
sklenice, číšky, Glasschrank. Rk.

Třesořitka, vz Trasořítka. U Chocně.
Ktk.

Třesoruký, dem die Hände zittern. Us.

Třesosrdečný, dem das Herz zittert. Us.

Třesot, u, m. = třesení. Vinař. Pojal ho
zajisté t. a hrůza. Sš. Mr. 71.

Třesoun, a, m., der Zitterer. Vz Třesa-
vec.

Třesovice, dle Budějovice, ves u Ne-
chanic. PL.

Trest, u, m. (dříve: treskt) = trestání,
pokuta, die Strafe. V. T. = každé zlé jedno-
tlivci pro jeho provinění způsobené. S. N.
T. = úmyslná za vykonané zlé podávaná
nepříjemnosť. Blř. Trestem v užším smyslu
slova nazývá se zlé, jež stát jakožto ethický
organismus jednotlivci pro určitá provinění
ukládá. S. N. T. hrdelní, smrti, D., na hrdle.
Us. Strafe vom Baumhacken; zátinek; trest
pro lání: jazyčné; pro bití: nedoperné. Šm.
Tresty boží, církevní, světské; tresty na
cti, na jmění, na svobodě (káznice a vě-
zeni), na těle, disciplinarní. Vz více v S. N.
T. církevní n. duchovní, tělesný n. časný,
léčicí, msticí. S. N. Trest důtklivý, přísný,
veliký, ukrutný, náhlý, nelidský, mírný, Us.,
peněžní, Řd., levný, Nz., přiměřený, pří-
slušný, Er., k vině přizpůsobený, potřídný
(kde po třídě n. po způsobu zločinu třída
trestu se vyměřovala, když ku př. svato-
krádci uťata byla ruka), qualifizirte Strafe,
Dch.; t. na penězích, zasloužený, v káznici
(kázničný); mírnosť, levnosť, stupeň, veli-
kosť, míra, výměra, příčina, polehčení, tr-
vání, uložení, hodnosť trestu (trestuhodnosť);
seznam trestů; t. uložiti někomu, vyměřiti,
prominouti; někomu trestem hroziti; zahá-
jeni něčeho trestem (Strafsanction); trestu
hodný; přikročiti k někomu trestem; trestu
oblehčiti, polehčiti; někoho v trest vydati,
v t. upadnouti; pod trestem něco před se
vzíti; tresty hromaditi, J. tr., osvoboditi
koho od trestu; Nalézti, že někdo jest trestu
prázden. J. tr. Způsob, vyměření trestu; t.
pořádkový, řemeslnický. Šp. Pod trestem
dvou zlatých zapovídá se. Us. Má ho v trestu.
Ros. Trestem zapovědíti. D. Trestem na ně-
koho dokročiti, stihati koho trestem (tre-
stati); na mírném trestě přestati; trestu ne-
ujde. Sych. T-u někoho zbaviti; t-u znik-
nouti (ujíti); k někomu s uložením trestu
přistoupiti, přikročiti; bez t-u. D. T. pře-
státi; Přišel naň trest. Us. Dch. Nevymíňaj,
nevymineš, trestu božiho neujdeš. Sš. P. 251.
Blaze obci, jejížto obyvatelé vice hanby
než trestu se bojí. Kamp. Božský t. toho
nemine, kdo chudobných pýchá. Mor. Tč.
Vylévají se trestové ti na všechnu bezbož-
nosť a nespravedlivosť; Když Bůh na hříš-
níky t. uvodí; Aby se t. ukamenování proti
němu nalézti mohl. Sš. I. 27., 42., Sk. 73.
(Hý. ). Dočkal se svého trestu. Berg. Trest
zmírniti. Šp. Ač se někdy o berlích kul-
havý t. vleče, ale přece zřídka mu zločinec

uteče. Vz Zločin. Č. T. nechť nebývá větší
nežli zasloužení. Vz Pokuta. Rb. T. v strč.
právě: T. jíti měl toliko na dobrovolná pro-
vinění; ve skutcích nešlechetných trestala
se i sama vůle a úmysl zlý, byť se i ne-
vykonal. Rb. str. 220. —222. Výstupky a
skutkové zlí trestali se; t-u zaslouženému
nikdo ujíti nemohl; v trestání mírnosť se
zachovávala. Rb. str. 222. —225. Trest byl
přiměřený; trest nesl ten, kdo zavinil. Rb.
225. —227. Bez slyšení a průvodů platných
neměl nikdo trestán býti; jak měl vinný
trestán býti ? Rb. str. 228. —231. T. zaslou-
žilý, na výstupky atd. vz Rb. str. 273.
O trestech vojenských vz Čnsk. I. 1. 208.
a článek Vojenský ve S. N. Strany přísloví
vz ještě: Bába, Bandurka, Baňka, Bedro,
Brdo, Březoveč, Brod, Čelo, Dlaň, Fald,
Holý, Hotový, Hřbet, Hrdlo, Hůl, Chrám,
Kabát, Kabátek, Kanduš, Kat, Klicek, Ko-
nopí, Konopný, Kopa, Kosť, Kožich, Krk,
Kůže, Kvítí, Kyj, Lázeň, Les, Lískovka,
Loket, Metla, Noha, Olej, Ostruha, Palice,
Památný, Pateř, Pěsť, Pijavka, Popel, Práce,
Provázek, Provazník, Pysk, Ruka, Rytíř-
stvo, Seno, Sochor, Spropitné, Srst, Špaček,
Trdlo, Trestati, Trhnouti na koho, Ucho,
Uzel, Veška, Vlas, Vlk, Voda, Vůl, Vyče-
sati, Vydrbati, Záda, Zadek, Živý. — Vz
Trestání.

1. Tresť, třesť (zastr. trsť), gt. třti, trsti,
tresti, f., tréstka, trýstka, treska, trýska, y,
f., třtí (trestí, Ros., trstí, na Slov. ), n. =
rostlina bahní, rákos, třtina, vz toto. V.
Tresť. MV. Pa. Strsl. trBstB, arundo, seta,
lit. trustis, Halm; příp. -tb. Mkl. B. 166.
T., trstina, milava křovištní, calamagrostis,
das Rohrgras; t. obecná, arundo donax, das
Rohr. Rstp. 1731., 1735., Kk. 110., Slb. 132.,
168., Výb. 1. 785. Jako tresť se klátily. V.
Klátí se co t. na bahně. Vz Nestálý. Č. T.
se neklátí bez větru (pověsť ta není bez
příčiny). Ros Č. Chvěješ se jako tresť na
bahně. Troj. Úmysly ženské jako t. vrtké.
Troj., Bs. Klátí se co t. na vodě. Bs. T.
cukrová, cukrovník. Schd. II. 267., Kk. 107.
Cukr se dělá z tlučené cukrové tresti (třti).
Koll. Hadači na dvě straně kolo rozstúpichu,
i na dli tresť černú položichu; Počechu trsti
spolu vojevati, i tresť Kublajeva svícezíše;
By nepřišli čaroději v nově přinesúce ty
trsti rozčepené. Rkk. 48. T. písařova. Ž. wit.
44. 2. Co jste přišli na púšť viděti? tresť
větrem klácenú?; Vězte, žeť nehnul se od
svého svědectvie jako se hýbá tresť před
větrem; Mníte, že Jan byl jako tresť vnitř
prázdný, nemaje v sobě milosti božie ?; Jan
tresť nebieše větrem klácená, neb ho ani
přiezeň chvály pochlebníkem učinila, ani
čikolivěk hněv ukrutným učinil; Posmievali
sú se jeho královému dóstojenstvie u Piláta,
davše t. v ruku jako berlu a korunu trnovú
na hlavu. Hus II. 14., 17., 18., 79. — T.,
u, m., pozdější, lepší hořejší tvary. Reš.,
Nov. test.

2. Tresť, i, f. = vytlačená šťáva n. míza,
ausgedrückter Saft, die Essenz. Tresť vína,
L.; t. pátá, die Quintessenz. D. T. absin-
tová n. pelunková švýcarská, ananasová,
broskvová, hroznová, hrušková, jablková,