sb157-05 0..8296

165

jahodová, malinová, máslová, meruňková.
Kh. T. jehličná, masitá, Fleischextrakt. Dch.
T. pro uši, Akustikon, n., čilková, der Nerven-
aether. Dch. Vz Trsť. — T., v lučbě, aether.
T. solíková, sirková, vodičnatá. Pr. Chym.
Tresť síry hoří plamenem žlutým. Chym.
T. mravenčí, nakuřovací, omamující, rumová,
solná lehká. Kh. T. parožná, Hirschhorn-
geist, salmiaková, Salmiakgeist. Šp. T. solná,
Salzaether, dusíková, Salpeteraether, enan-
tová (vinná), Önanthaether, octová, Essig-
aether. Nz. — T. = bytnosť, jádro, hlavní
částky věci, stručný obsah, fys. i moral.,
das wahre Wesen, das Innere, der Kern,
die Hauptsache. Jg., Šf. Rozpr. 120. Bohatá
t. učených zásad, reiche Essenz der Lehr-
grundsätze. Dch. T. veršů těch jest; Doxo-
logie ta krátkými slovy obsahuje t. celého
listu toho. Sš. I. 110., 149. T. vojska. L.
T. řeči, básně, knihy. Bs. T. řeči, básně atd.
má Kmp. za chybné m.: rozum, jádro řeči,
ale jako jádro tak i trest klásti možno.

Trestač, e, m., der Strafende, Strafer.
Tresktač potom milosť má od toho, jehož
treskce. Hus I. 383.

Trestal, a, m. = trestač. Jg.

Trestanec, nce, m. = trestaný, der Sträf-
ling. Měst. bož.

Trestání, n. = kárání, pokuta, kázeň,
das Strafen, die Strafe. T. trpěti, snášeti,
nésti; těžké t. podniknouti; t. na těle, na
hrdle, na měšči; v přísné t. bráti, vzíti; t.
prominouti. V. T. na hrdle změkčeno bývá
vypověděním. Kom. J. 671. Bez t. zůstávati.
Er. Vz Trest. Ouředník rychtáři poručil je
do t. vzíti. Břez. 159. Jeden z nich poslu-
šenství zachovati nechtěl, tak že jej sotva
do t. připravil. Ib. Trestáni holí (slov. pa-
licí), die Züchtigung mit Stockstreichen.
J. tr. Jestliže by oni skrze takové jich zlé
činy jakého t. hodni byli. NB. Tč. Hanlivé
t. Jel. En. m. 70. Soudce snaží se ortelem
svým v t. bráti ty, kteréž žalobník hodné
býti t. ukázal. Bdž. 2. T. hříchův. Pal. III.
3. 63. Lebo sa ja bojím božského trestaná
na mojém statečku. Sl. ps. 71. 72. Den tresk-
tání a úkora. BO. Lid vida nehodného syna,
má sě sjíti k trestánie, buď syn číž člověk;
T. neb káránie nezřiezené trpěl jest spasitel
náš, proto že řádem tresktal jest zlosť lid-
skú a zvláště kněžskú; V t. zavierá se zpra-
venie, tak že každý, ktož chce tresktati,
ten má spraviti. Hus I. 143., 239. Ucho,
kteréž slyší tresktánie, jest ucho života t. j.
vede k životu dobrému; T. přijmi rád;
Ktož zamietá t., ten nenávidí duše své, ale
ktož přivoluje trestáním, vladař jest srdcě;
Ktož zamietá t., ten sobě škodí; Převrácení
těžce sě spravují t. j. tresktáním polepšují;
T. milosrdného nemá nikto zavrci; T. las-
kavé jest každému přikázáno od Krista;
Abychom my, ač vieme jich zlé činy, v tu
dobu přemlčeli, proto abychom dobrého t.
neproměnili v prchlivé bráněnie; Obyčej
hřešenie netrpí t. Hus I. 246., 247., 282.,
382., 383., II. 120., 437. (Tč. ). Bez t. svět
by zhynul z ludskej bezbožnosti; Skrovné
t. od hříchu brání; Vdovy utiskání není
bez t.; Světské t. od zlosti brání; Dosť je
času ku trestání. Na Mor. a Slov. Tč. T.

jednoho skrotí desátého. Pk. — T. slovy =
domluva, die Scheltung, Zurechtweisung. V.

Trestanlivosť, i, f. = hodnosť trestu, die
Strafbarkeit, Sträflichkeit, Strafwürdigkeit,

Trestanlivý = trestu hodný, strafbar,
sträflich. Ros.

Trestaný; -án, a, o, gestraft. Vz Tre-
stati.

Tresratel, e, m., der Strafer, Bestrafer.
V. T. mravů, obyčejův. Jel.

Trestatelnosť, i, f. = trestu hodnosť, die
Strafbarkeit, Strafwürdigkeit. D. T. neple-
chých činů. Sš. I. 33.

Trestatelný = trestu hodný, sträflich, straf-
bar. Jg. T. řeč, Reš., přestupek. Aqu.

Trestati (m. tresktati, k se odsulo. Gb.
Hl. 117. )., trestám a tresci, ceš, atd., trestej
a tresci (tresceme, trescete); trestávati. Vz
Mazati. — T. = zlým zvl. bitím za provi-
nění odplacovati, mstíti, strafen, züchtigen,
kasteier, korrigiren; slovy kárati, láti, do-
mlouvati, mit Worten strafen, verweisen,
einen Verweis geben. Jg. — abs. Když
králové mstí a trescí. V. Od múdrého tresk-
tánu býti lépe jest než od blázna oklamánu.
BO. Věziž, že tresktati jest, z bludu sě neb
jiného kárati. Hus I. 239. Tresktati kdo
nechtie, ti utrpie; Kto pochlebuje, jedem
krmí, kdo tresce, vínem napájé. Hus I. 383.,
III. 271, Chč. — koho (akkus. ), co, se.
Své tělo trestati. Lom. Pán Buoh na Čechy
dopustiti a je t. ráčil. Dač. 1. 268. Nejvíc
tresce nepřátela, kdo mu dobrodiní dělá.
Na Ostrav. Tč. Daže teba Parom trestal!
Dbš. 44. Bože môj, Bože môj, cože ma tak
tresceš? Ps. sl. 93. T. bližní své. Chč. 97. a.
Trestal kovář syna svého, že pýchu pro-
vodí. Sš. P. 44. Ach tresci, tresci žebra
i kosti, jen mě nesklamej na poctivosti. Sš.
P. 200. Kohož miluje Buoh, treskce a mrská
každého syna, kteréhož přijímá; Tresktal
staršie a zvláště kněží, že sú trhóv v svátek
dopustili; Buoh, kteréž miluje, ty treskce;
Treskci múdrého a bude tě milovati; Ktož
treskce člověka, milosť nalezne potom u Boha
viece nežli ten, který pochlebenstvím jazyka
klamá; T. kto chce jiného, má sám nevinen
býti; Faráře zlého mají t. osadní; Král má
moc, zlé kněží t.; Jenž jiné treskce a sě
nelepí (= nelepší); Znamenati budú, že kto
je tresce, ten k Bohu vede, a kto pochle-
buje, ten je od Boha lúčí. Hus I. 143., 132.,
152., 241., 261., 383., 475., 476., III. 140.,
271. (Tč. ). Neposlušné a výtržné lidi tresk-
tati. Arch. I. 214. Kohož Bůh miluje, tohoť
tresce a bičuje (toho křížem navštěvuje).
Us. T. nepravosti. V. Vzniklé neřády t.
(kárati). Br. Hadr vonuci tresce, žádný se
polepšit nechce. Mladého raka starý rak
trestal, proč leze znak: neukázal mu lépe
jak, i lezou oba podnes tak. (Cf. Hrnec kotla
tresce, obá sta černá). Mus. Velmi řídcí se
sami trescí. Jel. Jenž treskcze vlasti; Treskczy
mě; Trzesktal si člověka. Ž. wit. 93. 10., 37.
2., 38. 12. Když ho žena jme tresktati, ne-
dadúc j'mu v kostky jhráti. Hr. rk. 369.
Jak se trestal strejc (kolik strýc daroval)?
V Krkonš. Kb. — koho (gt. ), lépe: co.
Měšťanů na hrdle t. lépe: měšťany. Proto
pán Bůh dobrých tresce, aby se zlí káli. Č.