Předchozí (165)  Strana:166  Další (167) |
|
|||
166
|
|||
|
|||
Cf. Potrestati. — koho čím: metlami, smrtí,
mečem, vypověděním ze země, slovy, V., postem o vodě a chlebě, Sych., vězením. J. tr. Moudří trescí se neštěstím jiných. Aesop. A též i nyní se děje a bude se díti, že ti, kteříž z dobré žádosti písmem hříchy treskcí a pravdu káží, ty hubí a za kacieře mají. Hus I. 471. Leč mou lásku národ vzdorem trestá. Sš. Bs. 199. Havéři pro ta- kové všetečné hádky jsou trestáni vězením šatlavním. Dač. I. 122. Nechce-li trestána býti rukou děvy obchozí. Sš. P. 764. Vy se proti mně puříte a treskcete mne rúháním (Job. 19. 5. ). BO. Ty věci (jedovaté) jsú orudie božie a přístrojové, jimiž Buoh treskce hřiešníky; Bude tresktán tresktáním nej- ukrutnějším; Spasitel počal najprve tresk- tati bičem kněžie z lakomstvie; Vyšel jest, aby věrú ženy pohanské tresktal nevěru mistróv. Hus 1. 84., 457., II. 29., 96. (Tč. ). — co, koho na čem. Někoho na hrdle t. V., J. tr. Trestali na Alkibiadovi, že byl ukrutný. V. Tehdy ti úředníci mají hned beze vší milosti na hrdlech trestáni býti a ta relací tak zapsána nemá žádné moci míti. Zř. F. I. A. XXXVI. Netrestej hned, kohos nenapomínal, potom teprv možeš trestať na něm předešlú i včilejší vinu. Mor. Tč. T. někoho na penězích. Er., Žer. Záp. II. 56. Žádná práva ožralství netrescí na hrdle. Žer. 349. On jich netreskce, jedná ač na penězích, jakož činie i arcipřěštové a jiní úředníci. Hus 1. 246. Ješto bouřliví, svár- liví nejednou na statku, na pověsti a na hrdle trestáni byvají. BR. II. 19. b., 124. b. — koho z čeho: z nepravostí, Br., z hříchů. Št. On ho z toho trestal. Ros. Pakli by se kdo mimo toto svolení jináče zachoval, má ten řečník z toho trestán býti. Zř. F. I. H. X. On jest vás tresktal ze zlého. Hr. rk. 149. Že jej ona z toho tresktáše. Ib. 427. Ze lži někoho trestati. Us. Dch. Zlosť nepřátel, z níž je t. ráčil. BR. II. 39. Trestal mne z toho. V. Proto z nedověrství také na- potom trestán jest. Sš. L. 12. Budemy tresk- táni ze zlého účinka. BR. Jedni druhé z vý- stupků trestali. BR. II. 540. b. Bližního v ničem nesúdí ze zlého sa tresce. Na Slov. Tč. T. svět z hřiechu. ZN. T. někoho z kři- vého slova. Pass. 302. T. někoho ze zlého. Št. N. 98., 204. Trestal jej věrně z toho kázní. Smil v. 947. Že by je chtěl z toho tresktati. Arch. II. 36. Tresktav je (úředníky) z nevěry; Židé pána Ježíše nerozumně a nepravě sú tresktali z porušenie neděle neb svátku; Ten jest jeho pravý přietel, kterýž ho z hřiechu treskce; Ktož chce jiného tre- sktati, má sám od toho bludu, z něhož chce tresktati, čist býti; Lid z hřiechu tresktati; Smieme jiné t. z hriechóv malých a jsúce naplněni velikých ?; Sv. Jan byl jest v oko- vách v žaláři proto, že tresktal jest Heroda krále z cizoložstvie; Hyběť bude těm, kteří sú lidské almužny jedli, z hřiechu netresktali; Nemóž hodně tresktati člověk blížnieho svého z malého hřiecha maje na sobě veliký. Hus I. 45., 121., 154., 239., 241., II. 15., 186., 276. (Tč. ). — koho jak: bez ublížení zdraví. J. tr., Er. Bez přestání ho trestal (káral). Treskci, pros, laj s všelikým utrpením a |
učením. Hus II. 172. Již vyber: kto, kdy,
kterak, koho, proč, kterým řádem má t.; Protož budeme od spasitele, ač nepokajem sě, na věky tresktáni. Hus I. 248., 234. (Tč. ). Tak je pán Bůh trestal hodně a spra- vedlivě. Dač. I. 292. T. někoho nerozumně, neprávě, vlažně, svobodně a věrně. Hus I. 121., 245., 277. — koho proč: jiným k vý- straze. J. tr. Klikar pro těžké přečinění živým ku příkladu a ostrachu, sobě pak k zasloužilé pokutě mečem na hrdle trestán býti má, Pr. (z 17. století). Oslice tresktala proroka a pána svého a to z božie vóle pro zlý skutek, že on na zlé jel. Hus I. 242. Zlí luďé bývajú trestáni pre (= pro) svoje výstupky. Na Slov. Tč. Pán Bůh pro ne- pravosť tresce. Dač. I. 282. Spravedlivosť (hněv) boží hříšníka pro zloskutky trestá. Sš. I. 27. Bože milý dobrý, pro koho mia tresceš? Sš. P. 212. Nižádný nemá tresktán býti, jedné pro blud; Kněžím nepochlebo- val, ale viece pro výstrahu jich zlého ostře je tresktal; T. milosrdně z lásky móž menší vyššieho. Hus I. 239., 260., 382. — koho zač. Nech ho za to pán Bůh trestá. Us. Šd. T. někoho za výstupky. Na Slov. Tč. Za hříchy ji trestat musím, nedávala ona chudým. Sš. P. 26. Za to tě Bůh ztresce. Ib. 229. Ale tys byla falešná, nech ťa pámbůh za to trestá. Ib. 350. (Tč. ). T. někoho za hříchy. Chč. 631. — koho kde. T. móž nižší v světu vyššieho a tak nekněz kněze; Přede vším světem bude trestán sluha z ne- věry. Hus I. 383., 147. — koho v čem. Nemóžete mne v skutciech tresktati ani v řeči z křivdy, proč mi nevěříte ? Hus II. 118. — koho od čeho. Pakli zmešká toho popraviti, od hříchu nebo pro hřích buď tresktán. Hus I. 103. — se. Tehda biskup sám v sobě počě se tresktati. Pass. 31. (Hý. ). — koho kdy. Ne v vydání tvém trzeskezy mě. Ž. wit. 6. 2. Jakož hříchové jsou menší, větší i největší, tak také méně nebo více pro ně v tomto světě i v budoucím životě pán Bůh t. ráčí. BR. II. 22. a. — koho oč. Pán poddaného svého o svědomí tre- stal. O to trestáni byli. Žer. Sm. 69., 121. Však je zde fojt a konšelé i pán: nechať nás treskcí a kají o to, ale ne ty. NB. Tč. 244. Neměloby písaři proto k hrdlu jíti, ale má o to trestán býti. O. z D. — se s kým = jej trestati. Reš. — že, aby. Trestal ho, že v karty hrál; aby podruhé v karty nehrál. Moudrý netrestá, protože hřešíno, ale aby se nehřešilo. Lb. Trestatlivosť, i, f. = trestanlivosť. Ros.
Trestatlivý = trestanlivý. Ros.
Trestavý, trestající, strafend, Straf-. T.
slova, Reš., řeč, Hus II. 69., metla, BO. Trestěnice, trstěnice, e, f. = rákosiště,
das Rohrfeld. Kana (hebr. ) značí toli co t. Sš. J. 38. (Hý. ). Třesticha, y, f., gynestum, die Erdpalme.
T. holedárná, g. baculiferum. Rstp. 1614. Třestichvost, a, m., zastr. = třesořitka ?
Ždk. Trestina, y, f. = třtina, tresť, das Schilf,
Rohr. A bili hlavu jeho trestinou a plivali na něho. Sš. Mr. 68. Každá křivda jenom z t-ny berlu nosí. Sš. Sm. bs. 172. |
||
|
|||
Předchozí (165)  Strana:166  Další (167) |