sb157-05 0..8296

166

Cf. Potrestati. — koho čím: metlami, smrtí,
mečem, vypověděním ze země, slovy, V.,
postem o vodě a chlebě, Sych., vězením.
J. tr. Moudří trescí se neštěstím jiných.
Aesop. A též i nyní se děje a bude se díti,
že ti, kteříž z dobré žádosti písmem hříchy
treskcí a pravdu káží, ty hubí a za kacieře
mají. Hus I. 471. Leč mou lásku národ
vzdorem trestá. Sš. Bs. 199. Havéři pro ta-
kové všetečné hádky jsou trestáni vězením
šatlavním. Dač. I. 122. Nechce-li trestána
býti rukou děvy obchozí. Sš. P. 764. Vy se
proti mně puříte a treskcete mne rúháním
(Job. 19. 5. ). BO. Ty věci (jedovaté) jsú
orudie božie a přístrojové, jimiž Buoh treskce
hřiešníky; Bude tresktán tresktáním nej-
ukrutnějším; Spasitel počal najprve tresk-
tati bičem kněžie z lakomstvie; Vyšel jest,
aby věrú ženy pohanské tresktal nevěru
mistróv. Hus 1. 84., 457., II. 29., 96. (Tč. ). —
co, koho na čem. Někoho na hrdle t.
V., J. tr. Trestali na Alkibiadovi, že byl
ukrutný. V. Tehdy ti úředníci mají hned
beze vší milosti na hrdlech trestáni býti a
ta relací tak zapsána nemá žádné moci míti.
Zř. F. I. A. XXXVI. Netrestej hned, kohos
nenapomínal, potom teprv možeš trestať na
něm předešlú i včilejší vinu. Mor. Tč. T.
někoho na penězích. Er., Žer. Záp. II. 56.
Žádná práva ožralství netrescí na hrdle.
Žer. 349. On jich netreskce, jedná ač na
penězích, jakož činie i arcipřěštové a jiní
úředníci. Hus 1. 246. Ješto bouřliví, svár-
liví nejednou na statku, na pověsti a na
hrdle trestáni byvají. BR. II. 19. b., 124. b.
— koho z čeho: z nepravostí, Br., z hříchů.
Št. On ho z toho trestal. Ros. Pakli by se
kdo mimo toto svolení jináče zachoval, má
ten řečník z toho trestán býti. Zř. F. I. H. X.
On jest vás tresktal ze zlého. Hr. rk. 149.
Že jej ona z toho tresktáše. Ib. 427. Ze lži
někoho trestati. Us. Dch. Zlosť nepřátel,
z níž je t. ráčil. BR. II. 39. Trestal mne
z toho. V. Proto z nedověrství také na-
potom trestán jest. Sš. L. 12. Budemy tresk-
táni ze zlého účinka. BR. Jedni druhé z vý-
stupků trestali. BR. II. 540. b. Bližního
v ničem nesúdí ze zlého sa tresce. Na Slov.
Tč. T. svět z hřiechu. ZN. T. někoho z kři-
vého slova. Pass. 302. T. někoho ze zlého.
Št. N. 98., 204. Trestal jej věrně z toho
kázní. Smil v. 947. Že by je chtěl z toho
tresktati. Arch. II. 36. Tresktav je (úředníky)
z nevěry; Židé pána Ježíše nerozumně a
nepravě sú tresktali z porušenie neděle neb
svátku; Ten jest jeho pravý přietel, kterýž
ho z hřiechu treskce; Ktož chce jiného tre-
sktati, má sám od toho bludu, z něhož chce
tresktati, čist býti; Lid z hřiechu tresktati;
Smieme jiné t. z hriechóv malých a jsúce
naplněni velikých ?; Sv. Jan byl jest v oko-
vách v žaláři proto, že tresktal jest Heroda
krále z cizoložstvie; Hyběť bude těm, kteří
sú lidské almužny jedli, z hřiechu netresktali;
Nemóž hodně tresktati člověk blížnieho svého
z malého hřiecha maje na sobě veliký. Hus
I. 45., 121., 154., 239., 241., II. 15., 186., 276.
(Tč. ). — koho jak: bez ublížení zdraví.
J. tr., Er. Bez přestání ho trestal (káral).
Treskci, pros, laj s všelikým utrpením a

učením. Hus II. 172. Již vyber: kto, kdy,
kterak, koho, proč, kterým řádem má t.;
Protož budeme od spasitele, ač nepokajem
sě, na věky tresktáni. Hus I. 248., 234.
(Tč. ). Tak je pán Bůh trestal hodně a spra-
vedlivě. Dač. I. 292. T. někoho nerozumně,
neprávě, vlažně, svobodně a věrně. Hus I.
121., 245., 277. — koho proč: jiným k vý-
straze. J. tr. Klikar pro těžké přečinění
živým ku příkladu a ostrachu, sobě pak
k zasloužilé pokutě mečem na hrdle trestán
býti má, Pr. (z 17. století). Oslice tresktala
proroka a pána svého a to z božie vóle pro
zlý skutek, že on na zlé jel. Hus I. 242.
Zlí luďé bývajú trestáni pre (= pro) svoje
výstupky. Na Slov. Tč. Pán Bůh pro ne-
pravosť tresce. Dač. I. 282. Spravedlivosť
(hněv) boží hříšníka pro zloskutky trestá.
Sš. I. 27. Bože milý dobrý, pro koho mia
tresceš? Sš. P. 212. Nižádný nemá tresktán
býti, jedné pro blud; Kněžím nepochlebo-
val, ale viece pro výstrahu jich zlého ostře
je tresktal; T. milosrdně z lásky móž menší
vyššieho. Hus I. 239., 260., 382. — koho
zač. Nech ho za to pán Bůh trestá. Us.
Šd. T. někoho za výstupky. Na Slov. Tč.
Za hříchy ji trestat musím, nedávala ona
chudým. Sš. P. 26. Za to tě Bůh ztresce. Ib.
229. Ale tys byla falešná, nech ťa pámbůh
za to trestá. Ib. 350. (Tč. ). T. někoho za
hříchy. Chč. 631. — koho kde. T. móž
nižší v světu vyššieho a tak nekněz kněze;
Přede vším světem bude trestán sluha z ne-
věry. Hus I. 383., 147. — koho v čem.
Nemóžete mne v skutciech tresktati ani
v řeči z křivdy, proč mi nevěříte ? Hus II.
118. — koho od čeho. Pakli zmešká toho
popraviti, od hříchu nebo pro hřích buď
tresktán. Hus I. 103. — se. Tehda biskup
sám v sobě počě se tresktati. Pass. 31. (Hý. ).
— koho kdy. Ne v vydání tvém trzeskezy
mě. Ž. wit. 6. 2. Jakož hříchové jsou menší,
větší i největší, tak také méně nebo více
pro ně v tomto světě i v budoucím životě
pán Bůh t. ráčí. BR. II. 22. a. — koho
oč. Pán poddaného svého o svědomí tre-
stal. O to trestáni byli. Žer. Sm. 69., 121.
Však je zde fojt a konšelé i pán: nechať
nás treskcí a kají o to, ale ne ty. NB. Tč.
244. Neměloby písaři proto k hrdlu jíti,
ale má o to trestán býti. O. z D. — se
s kým = jej trestati. Reš. — že, aby.
Trestal ho, že v karty hrál; aby podruhé
v karty nehrál. Moudrý netrestá, protože
hřešíno, ale aby se nehřešilo. Lb.

Trestatlivosť, i, f. = trestanlivosť. Ros.

Trestatlivý = trestanlivý. Ros.

Trestavý, trestající, strafend, Straf-. T.
slova, Reš., řeč, Hus II. 69., metla, BO.

Trestěnice, trstěnice, e, f. = rákosiště,
das Rohrfeld. Kana (hebr. ) značí toli co t.
Sš. J. 38. (Hý. ).

Třesticha, y, f., gynestum, die Erdpalme.
T. holedárná, g. baculiferum. Rstp. 1614.

Třestichvost, a, m., zastr. = třesořitka ?
Ždk.

Trestina, y, f. = třtina, tresť, das Schilf,
Rohr. A bili hlavu jeho trestinou a plivali
na něho. Sš. Mr. 68. Každá křivda jenom
z t-ny berlu nosí. Sš. Sm. bs. 172.