sb157-05 0..8296

167

Trestinka, y, f., die Hirtenpfeife, Hirten-
flöte, Binsenflöte. Šm.

Tréstka, trýstka, y, f. = malá tresť,
das Röhrchen. Jg. — T. na Mor. = troubel
k dýmce, die Tabakpfeifröhre. Cf. Treska.

Tresťní = k tresti se vztahující, Rohr-.
T. zvěř. Žal. 67. 31. (1487. ).

Trestní, -ný = ku trestu se vztahující,
Straf-. T. kniha, Zlob., metla, die Zucht-
ruthe, Dch., případ, der Straffall, Nz., jed-
nání, Us., ústav, návrh, nález, soud, moc
soudní, lešení, zákon, prostředek (p. tre-
stání), příkaz, místo (trestnice), řízení, řád
(vz S. N. ), protokol, právo, dům, zákonník,
seznam (s. trestů), soudce, věc, záležitosť,
vyměření (das Strafausmass), obvod t-ho
soudu (der Strafgerichtsbezirk), rozsudek,
skutek, jistbice, J. tr., posel, Šp., kyj. Bj.
Vz Rb. 273. Činu t-ného se dopustiti. Pr.

Trestnice, e, f. = trestní dům, káznice,
dům, ve kterém zločinci k žaláři těžkému
odsouzení trest svůj trpí, jsouce pod do-
hledem a k práci nuceni. S. N. Die Straf-
anstalt, das Strafhaus. Us., J. tr., Nz.

Trestnický, Sträflings-. T. oděv, setnina.
Dch.

Trestnictví, n., die Strafrechtswissen-
schaft. Šm.

Trestník, a, m. = trestanec, der Sträf-
ling. J. tr.

Trestnosť, i, f. = hodnosť trestu, die
Strafwürdigkeit, Straffälligkeit, Strafbarkeit.
J. tr.

Trestný, vz Trestní. — T. = trestu hodný,
strafbar. J. tr.

Tresťovitý, aetherisch. Presl.

Trestuhodnosť, i, f., die Strafwürdig-
keit. Šm.

Trestuhodný, strafwürdig.

Třesu, vz Třásti.

Třesulka, y, f. = třeslice prostřední,
briza media. Rstp. 1715.

Třesutí, n. = třásně, Franzen. Švové
sukně t-tím byli ozdobeni. Ctib. Hd. 72.

Třesutka u Jg. = třesulka.

Třesutý = třesoucí se, zitternd. T. osyka,
populus tremula. Um. les. T. síto, das Schüt-
telsieb. Šp. T-té mračno klasodrtné. Hdk.
Lum. V. 257.

Třešča, m., dle Báča = člověk potřeštěný,
der Schussbeutel. Na mor. Zlínsku. Brt.

Treščeť = třeskati, praskati. — kde.
Lávka pod nama tresčí. Slez. Klš

Třeše, e, f., u tkadl., brdo? V Čásl.

Třeščka, y, f. = prkno. Ješín ad Dal.

Třešice, dvůr u Kosic v Čech. Vz S. N.,
Arch. II. 71.

Třešiti se, lépe: stříziti se, zu Grundeis
werden. Voda se třeší. Us.

Trešl, a, m., osob. jm.

Třešňák, a, m. = čermák, motacilla rube-
cula, das Rothkehlchen. Us. — T., u, m. =
jídlo moučné nadívané třešněmi, der Kirsch-
kuchen. Vz Třešňovec.

Třešně, vz Střešně a doplň: T. z jat. ce-
rasus, na Slov. čerešňa, m. čr užívá Čech tř.
Ht. Črêšnja — střešně — třešně (čr změk-
nouc v čř stává se skupeninou obtížnou a
mění se vsutým t ve čtř a změnou další ve

stř a tř. Gb. Hl. 121. Cf. Mkl. L. 31. U Opavy:
střešňa, ě, f. Klš. Die Kirsche. T.: ptáčnice,
srdcovky, chrupavky. Vz Višeň. Čl. Třešně
a višně: amarelky, bělice, beránky, bestvín-
ské, blyskavky, cikánky, černé jadrnice,
černé uherky, černé velké, černé velké ku-
laté, černé velké uherky, černé ze všech
největší, červené beránky, červené bledé
polouherky, červené zouvalky, černice dlou-
hopolské, drobnice (černé: černice; červeno-
bílé: bělice na mor. Zlínsku. Brt. ), chru-
pavky, jadrnice n. královky, janovky, kaca-
fírky, koláky, kostelnice (veliké červené
rané u Nového Města nad Metují. Hrš. ),
kozlice, křupky (veliké červené pozdní),
kulaté, májovky, mařinky, merhyně, mra-
morové, plavé uherky, plavky (žluté), pla-
zivky, polouherky, princezky, ptáčnice, roz-
těžky, skalky, sklenovky, sladké, sladušky,
smrtky, srdcovky, svatojanky, španělky, tu-
recké, uherky, vítovky červené (velmi rané),
vosenky (barvy pivoňkové), vyblištilky, zou-
valky. Am. Cf. Rstp. 480., Čl. 38., Čl. Kv.
375., Kk. 253., 187., FB. 101., Slb. 514., Schd.
II. 308. T. bláznivé n. vlčí, psí, židovské n.
mořské. Kh. Začala sa čerešnička prímať,
začal sem ja dievčence objímať; začala mi
čerešnička rasti, začal som sa za dievčenci
triasti. Sl. ps. II. 1. 2. Vz Třásti. Po sa-
dečku chodžu, čerešeňki sadžu, čerez tebe,
moja máti, neženaty chodžu (zpívá jinoch
ženiti so chtící). Sbt. 161. Zasadil som če-
rešničku v zime v tej nádeji, že se ona
príme. Začala tá čerešnička pukať, začal
šuhaj za dievčatky kukať; začala tá čereš-
nička kvitnút, začal šuhaj za dievčatky
lipnuť; začala tá čerešnička rodiť, začal
šuhaj za dievčatky chodiť. Slov. Stúr. 43.
Pred našim oblokom roste čerešnička: už
ma kdosi lubí, eště som maličká. Koll. I. 83.
Slubovali sme si, keď čerešně kvítly: če-
rešně dozrely, my sme si odvykli. Koll. I.
108. Zakvitla čerešňa samým bielým kvetom:
keď ma šohaj nechce, puojdem širým sve-
tom. Ib. 1. 111. Vz více v Stk. 160. —165.
Ta třešně má třešní jak drštěk (= mnoho).
Mor. Šd. Kmotr nekmotr se třešně dolů.
Km. To je tolik, jako když dá volu třešni
(=nic). Vz Jahoda. Us. Jaké je počasí,
když kvetou třešně, takové bývá, když
kvete žito. U Bysterska. Sn. Vz. Třešňový-
Matka, jížto zemřelo děcko, nesmí jísti ja-
hod ani třešní do nanebevzetí panny Marie
(jinde říkají: do sv. Jana Křtitele). V ten
den rozdává prý panna Maria dítkám ze-
mřelým v nebi jahody a třešně; ono pak
dítko, jehož matka přikázání onoho neza-
chovala, nedostane prý nic. Mus. 1853. 475.
S velikými pány není dobře třešní jísti;
maso snědí a pecku ti mrští do očí. Šp. —
T., něm. Třeschnie, ves u Písku. PL.

Třešnice, e, f. = třešňová zahrada, der
Kirschgarten. Pl. Us. u Rychn.

Třešník, u, m, der Kirschmeth. Šm.

1. Třešňovec, vce, m. = jídlo s třešněmi,
bublanina třešňová, der Kirschkuchen. Us.
u Ronova. Rgl. Vz Třešňák.

2. Třešňovec, vce, m., něm. Kerschbaum,
ves u Kaplice; T. horní a dolní, Unter-,
Ober-Johnsdorf, vsi u Lanskrouna. PL.