Předchozí (166)  Strana:167  Další (168) |
|
|||
167
|
|||
|
|||
Trestinka, y, f., die Hirtenpfeife, Hirten-
flöte, Binsenflöte. Šm. Tréstka, trýstka, y, f. = malá tresť,
das Röhrchen. Jg. — T. na Mor. = troubel k dýmce, die Tabakpfeifröhre. Cf. Treska. Tresťní = k tresti se vztahující, Rohr-.
T. zvěř. Žal. 67. 31. (1487. ). Trestní, -ný = ku trestu se vztahující,
Straf-. T. kniha, Zlob., metla, die Zucht- ruthe, Dch., případ, der Straffall, Nz., jed- nání, Us., ústav, návrh, nález, soud, moc soudní, lešení, zákon, prostředek (p. tre- stání), příkaz, místo (trestnice), řízení, řád (vz S. N. ), protokol, právo, dům, zákonník, seznam (s. trestů), soudce, věc, záležitosť, vyměření (das Strafausmass), obvod t-ho soudu (der Strafgerichtsbezirk), rozsudek, skutek, jistbice, J. tr., posel, Šp., kyj. Bj. Vz Rb. 273. Činu t-ného se dopustiti. Pr. Trestnice, e, f. = trestní dům, káznice,
dům, ve kterém zločinci k žaláři těžkému odsouzení trest svůj trpí, jsouce pod do- hledem a k práci nuceni. S. N. Die Straf- anstalt, das Strafhaus. Us., J. tr., Nz. Trestnický, Sträflings-. T. oděv, setnina.
Dch. Trestnictví, n., die Strafrechtswissen-
schaft. Šm. Trestník, a, m. = trestanec, der Sträf-
ling. J. tr. Trestnosť, i, f. = hodnosť trestu, die
Strafwürdigkeit, Straffälligkeit, Strafbarkeit. J. tr. Trestný, vz Trestní. — T. = trestu hodný,
strafbar. J. tr. Tresťovitý, aetherisch. Presl.
Trestuhodnosť, i, f., die Strafwürdig-
keit. Šm. Trestuhodný, strafwürdig.
Třesu, vz Třásti.
Třesulka, y, f. = třeslice prostřední,
briza media. Rstp. 1715. Třesutí, n. = třásně, Franzen. Švové
sukně t-tím byli ozdobeni. Ctib. Hd. 72. Třesutka u Jg. = třesulka.
Třesutý = třesoucí se, zitternd. T. osyka,
populus tremula. Um. les. T. síto, das Schüt- telsieb. Šp. T-té mračno klasodrtné. Hdk. Lum. V. 257. Třešča, m., dle Báča = člověk potřeštěný,
der Schussbeutel. Na mor. Zlínsku. Brt. Treščeť = třeskati, praskati. — kde.
Lávka pod nama tresčí. Slez. Klš Třeše, e, f., u tkadl., brdo? V Čásl.
Třeščka, y, f. = prkno. Ješín ad Dal.
Třešice, dvůr u Kosic v Čech. Vz S. N.,
Arch. II. 71. Třešiti se, lépe: stříziti se, zu Grundeis
werden. Voda se třeší. Us. Trešl, a, m., osob. jm.
Třešňák, a, m. = čermák, motacilla rube-
cula, das Rothkehlchen. Us. — T., u, m. = jídlo moučné nadívané třešněmi, der Kirsch- kuchen. Vz Třešňovec. Třešně, vz Střešně a doplň: T. z jat. ce-
rasus, na Slov. čerešňa, m. čr užívá Čech tř. Ht. Črêšnja — střešně — třešně (čr změk- nouc v čř stává se skupeninou obtížnou a mění se vsutým t ve čtř a změnou další ve |
stř a tř. Gb. Hl. 121. Cf. Mkl. L. 31. U Opavy:
střešňa, ě, f. Klš. Die Kirsche. T.: ptáčnice, srdcovky, chrupavky. Vz Višeň. Čl. Třešně a višně: amarelky, bělice, beránky, bestvín- ské, blyskavky, cikánky, černé jadrnice, černé uherky, černé velké, černé velké ku- laté, černé velké uherky, černé ze všech největší, červené beránky, červené bledé polouherky, červené zouvalky, černice dlou- hopolské, drobnice (černé: černice; červeno- bílé: bělice na mor. Zlínsku. Brt. ), chru- pavky, jadrnice n. královky, janovky, kaca- fírky, koláky, kostelnice (veliké červené rané u Nového Města nad Metují. Hrš. ), kozlice, křupky (veliké červené pozdní), kulaté, májovky, mařinky, merhyně, mra- morové, plavé uherky, plavky (žluté), pla- zivky, polouherky, princezky, ptáčnice, roz- těžky, skalky, sklenovky, sladké, sladušky, smrtky, srdcovky, svatojanky, španělky, tu- recké, uherky, vítovky červené (velmi rané), vosenky (barvy pivoňkové), vyblištilky, zou- valky. Am. Cf. Rstp. 480., Čl. 38., Čl. Kv. 375., Kk. 253., 187., FB. 101., Slb. 514., Schd. II. 308. T. bláznivé n. vlčí, psí, židovské n. mořské. Kh. Začala sa čerešnička prímať, začal sem ja dievčence objímať; začala mi čerešnička rasti, začal som sa za dievčenci triasti. Sl. ps. II. 1. 2. Vz Třásti. Po sa- dečku chodžu, čerešeňki sadžu, čerez tebe, moja máti, neženaty chodžu (zpívá jinoch ženiti so chtící). Sbt. 161. Zasadil som če- rešničku v zime v tej nádeji, že se ona príme. Začala tá čerešnička pukať, začal šuhaj za dievčatky kukať; začala tá čereš- nička kvitnút, začal šuhaj za dievčatky lipnuť; začala tá čerešnička rodiť, začal šuhaj za dievčatky chodiť. Slov. Stúr. 43. Pred našim oblokom roste čerešnička: už ma kdosi lubí, eště som maličká. Koll. I. 83. Slubovali sme si, keď čerešně kvítly: če- rešně dozrely, my sme si odvykli. Koll. I. 108. Zakvitla čerešňa samým bielým kvetom: keď ma šohaj nechce, puojdem širým sve- tom. Ib. 1. 111. Vz více v Stk. 160. —165. Ta třešně má třešní jak drštěk (= mnoho). Mor. Šd. Kmotr nekmotr se třešně dolů. Km. To je tolik, jako když dá volu třešni (=nic). Vz Jahoda. Us. Jaké je počasí, když kvetou třešně, takové bývá, když kvete žito. U Bysterska. Sn. Vz. Třešňový- Matka, jížto zemřelo děcko, nesmí jísti ja- hod ani třešní do nanebevzetí panny Marie (jinde říkají: do sv. Jana Křtitele). V ten den rozdává prý panna Maria dítkám ze- mřelým v nebi jahody a třešně; ono pak dítko, jehož matka přikázání onoho neza- chovala, nedostane prý nic. Mus. 1853. 475. S velikými pány není dobře třešní jísti; maso snědí a pecku ti mrští do očí. Šp. — T., něm. Třeschnie, ves u Písku. PL. Třešnice, e, f. = třešňová zahrada, der
Kirschgarten. Pl. Us. u Rychn. Třešník, u, m, der Kirschmeth. Šm.
1. Třešňovec, vce, m. = jídlo s třešněmi,
bublanina třešňová, der Kirschkuchen. Us. u Ronova. Rgl. Vz Třešňák. 2. Třešňovec, vce, m., něm. Kerschbaum,
ves u Kaplice; T. horní a dolní, Unter-, Ober-Johnsdorf, vsi u Lanskrouna. PL. |
||
|
|||
Předchozí (166)  Strana:167  Další (168) |