Předchozí (167)  Strana:168  Další (169) |
|
|||
168
|
|||
|
|||
Třešňovina, y, f., der Kirschsaft. Šm.
Třešnovka, y, f. = voda z třešní tažená,
der Kirschgeist. D. Nalij mi t-ky. T-u píti, na ní si pochutnati. Us. — T. = třešnice. U Rychn. Msk. Třešňovo, a, n., die Kirschfarbe. Šm.
Třešňový, Kirsch-. T. knedlíky, Dch.,
koláč. Vz Prm. III. č. 15. T. voda (třešnovka). Šm. Jsou-li za t-vého květu hezké dni, jsou také za květu žita. Us. Vz Třešně, Ťřeš- ňovec. Třešov, a, m.. Třeschow, ves u Náměště.
PL. Třešovice, dle Budějovice, Třeschowitz,
ves u Strakonic. — T. = Střešovice. Vz Tk. I. 32., II. 550., III. 97., IV. 66., Arch. I. 546. Tréšpičatý, tréšpicí, dreigespitzt. V.
T. krondle. V. Třešpytel, tla, m. = třeštidlo. Us.
Třešť, ě, f., Triesch, městečko v Jihlav-
sku. PL. Jest dlužen do Třeště (= blázní). Mor. Ros. Koupil si lán v Třešti (= třeští, blázní). Us. Vlček. Vz S. N. Třešťák, třeštan, třeštík, a, m. = blá-
zen, der Narr. Reš., Jg. Třeštěně, střeštěně = bláznově, geschos-
sen, närrisch. T. pobíhati, Us., přiběhnouti. D. Třeštěnec, střeštěnec, nce, m. = fučík,
blázen, der Aberwitzige, Geschossene, Narr, Schwärmer. Třeštění, vz Třeštěti, das Knistern, Kra-
chen. T. ohně. Br. — T. = šílení, bláznění, die Narrheit, das Delirium. D., Nz., Nz. lk. T. zuřivé, delirium furibundum; šeptavé, d. musitans; t. opilců, d. potatorum (tremens); ospalé, d. somnolentum. Nz. lk. Třeštěný; -štěn, a, o = střeštěný.
Třeštěti, ěl, ění, vz Třeskati, krachen,
prasseln. — abs. Trubači třeštěli (= zvučně troubili, drčeli, schmetternd blasen). Biancf. 109. Kopie třeščie. BO. Dnes venku třeští (silně mrzne). Us. Sd. — kde. Oheň v lese třeští (praská). Pís. br. — čím = praskati, spratzen. Nz. lk. — T. = blázniti, närrisch, wahnsinnig sein. — abs. Štěstí když chřestí, tuť třeští, boj se neštěstí. Prov. — komu. Třeští mu mozek. Ros. — kde: na mysli. Koc. — čím: milostí. V. — komu od čeho. Hlava mi od toho třeskotu třeští (bolí). Sych. Třeštiburda, y, f. = třeštikulka. Šm.
Třeštice, dle Budějovice, Treschtitz, ves
u Telče na Mor. PL. Třeštidlo, střeštidlo, a, n. = třeštěnec,
třeštil, ein geschossener, sinnloser Mensch, Schuss. D., Šd. Vz Třeštík. Třeštiechu, zastr. = třeštili. Kat.
Třeštihlav, a, m. = třeštikulka. Šm.
Třeštichlup, a, m. = třeštidlo. V Hra-
decku. Kšť. Třeštík, a, m. = třeštidlo, ztřeštěný, tr-
žený, střelený, pošetilec, blázen. V., Šf. Třeštikulka, y, třeštipidlo, a, třešti-
prd, a, třeštiprdlo, a, m. = třeštidlo. Us. —Jg.
Třeštil, a, třeštílek, lka, m. = třeštidlo.
Třeštilov, a, m. Ta je ještě dlužna do
T-va (posud třeští, blázní). Us. |
Třeštimaďar, a, m., der Magyaroman. Šm.
Třeština, y, f., Tritschein, ves u Ousova
na Mor. PL. Třeštiněmec, mce. m., der Germanoman.
Šm. Třeštiprd atd., vz Třeštikulka.
Třeštipuška, y, m. a f. = třeštidlo. Sml.
Třeštiti, il, ěn, ění; třeštívati. Strsl. tře-
štiti od trêskcb, ferire. Mkl. B. 437. (Hý. ). — T. = uhoditi až třeskne, třesknouti, schlagen, dass es kracht. Na Slov. — koho čím jak. On ho kyjom třeščil po hlavě až k usmr- cenie. Slov. Tč. — T. = nepokojiti, trápiti, einen narren, wahnsinnig machen, betrüben, aufziehen. — koho. Nač ho třeštíš? Ros. T. hlavu. Bern. — co komu. Ta věc mu třeští mozek. Ros. — koho čím. Sebe i jiné třeští černým uměním. Kom. — za koho = tr- pěti, leiden, Schaden leiden. Mor. Mtl., Tč. — co: zrak, sinnlos stieren. Dch. — čím kam. Tiem udeřením od železa i od lesa (dřeva) dřizky (tříštky) v nebesa od těch kol třeštiechu (lítaly). Kat. 2886. — se = házeti sebou, tlouci se, sich schlagen, flattern; blázniti se, trápiti se, sinnlos werden, toben, rasen, schwärmen. Jg. — se kde. Pták se třeští v kleci. Jg. — se po kom = blá- zniti se, žádati si ho. Us. On se po té dívce třeští. Dch. — se proč. Ros. — se kam. Jak třeští zrak se na oheň. Kká. Š. 52. Třeštivec, vce, m., vz Třeštík.
Třeštivo, a, n. = dříví z polen naštípané,
gespaltenes Holz. Us. v Šum. Třeštivosť, i, f. = třeštění, zuřivosť, die
Raserei. D., Nz. lk. Třeštivý = bláznivý, zšílený, schwärme-
risch, närrisch, wahnwitzig. T. chvíle = tře- štivosť. D. Třešťka, y, f. = třeštěnosť, geschossenes
Wesen. Když naň t. sedne. Us. — T., y, m. = třeštěnec, ein geschossener Mensch, der Schusspartl. Us. Jg. Tret, u, m. = stoupání, kročení, krok, der
Tritt, Gang, Sprung; snad z střněm. trët, stoupnutí. Vz Mz. 352. Činili za nimi bystré trety. L. — Trety, ův, pl., m. = divné a směšné jednání, mluvení, počínání, Possen, Alfanzereien, allerlei Sprünge. Kom., Har. K čemu ty trety ? Us. — Trety = hara- burdí, harampátí, věci rozdílného titěrného n. podivného díla, der Plunder, Trudel, snad z něm. Trödel, Mz. 352. Viděl jsem na trhu všelijaké trety. Us. Dáti místo marným tre- tům, eitlem Trödel Raum geben. Dch. Bídný tret, elender Plunder. Dch. Treta, y, f. = tret, haraburdí. To je mi
treta, das ist mir Wurst, Plunder, Nichts. Us. Dch. Třeťačka, y, f. = třetinice, třetnice, třeti-
denní zimnice, das Dreitagsfieber. V MV. ne- pravá glossa. Pa. Vz Třetidenka. Třeták, a, m. = třetí muž, der dritte
Mann —T. = třetí roj, der dritte Schwarm. Us. Lš. Třetě, zastr. = po třetí, zum drittenmale.
Leg. 45. Tretelník, a, m., odisator, zastr. Veleš.
Treter, u, m. Jako s treterem běhati
(= třeštěně). Na Mor. |
||
|
|||
Předchozí (167)  Strana:168  Další (169) |