sb157-05 0..8296

168

Třešňovina, y, f., der Kirschsaft. Šm.

Třešnovka, y, f. = voda z třešní tažená,
der Kirschgeist. D. Nalij mi t-ky. T-u píti,
na ní si pochutnati. Us. — T. = třešnice.
U Rychn. Msk.

Třešňovo, a, n., die Kirschfarbe. Šm.

Třešňový, Kirsch-. T. knedlíky, Dch.,
koláč. Vz Prm. III. č. 15. T. voda (třešnovka).
Šm. Jsou-li za t-vého květu hezké dni, jsou
také za květu žita. Us. Vz Třešně, Ťřeš-
ňovec.

Třešov, a, m.. Třeschow, ves u Náměště.
PL.

Třešovice, dle Budějovice, Třeschowitz,
ves u Strakonic. — T. = Střešovice. Vz Tk.
I. 32., II. 550., III. 97., IV. 66., Arch. I. 546.

Tréšpičatý, tréšpicí, dreigespitzt. V.
T. krondle. V.

Třešpytel, tla, m. = třeštidlo. Us.

Třešť, ě, f., Triesch, městečko v Jihlav-
sku. PL. Jest dlužen do Třeště (= blázní).
Mor. Ros. Koupil si lán v Třešti (= třeští,
blázní). Us. Vlček. Vz S. N.

Třešťák, třeštan, třeštík, a, m. = blá-
zen, der Narr. Reš., Jg.

Třeštěně, střeštěně = bláznově, geschos-
sen, närrisch. T. pobíhati, Us., přiběhnouti.
D.

Třeštěnec, střeštěnec, nce, m. = fučík,
blázen, der Aberwitzige, Geschossene, Narr,
Schwärmer.

Třeštění, vz Třeštěti, das Knistern, Kra-
chen. T. ohně. Br. — T. = šílení, bláznění,
die Narrheit, das Delirium. D., Nz., Nz. lk.
T. zuřivé, delirium furibundum; šeptavé, d.
musitans; t. opilců, d. potatorum (tremens);
ospalé, d. somnolentum. Nz. lk.

Třeštěný; -štěn, a, o = střeštěný.

Třeštěti, ěl, ění, vz Třeskati, krachen,
prasseln. — abs. Trubači třeštěli (= zvučně
troubili, drčeli, schmetternd blasen). Biancf.
109. Kopie třeščie. BO. Dnes venku třeští
(silně mrzne). Us. Sd. — kde. Oheň v lese
třeští (praská). Pís. br. — čím = praskati,
spratzen. Nz. lk. — T. = blázniti, närrisch,
wahnsinnig sein. — abs. Štěstí když chřestí,
tuť třeští, boj se neštěstí. Prov. — komu.
Třeští mu mozek. Ros. — kde: na mysli.
Koc. — čím: milostí. V. — komu od čeho.
Hlava mi od toho třeskotu třeští (bolí).
Sych.

Třeštiburda, y, f. = třeštikulka. Šm.

Třeštice, dle Budějovice, Treschtitz, ves
u Telče na Mor. PL.

Třeštidlo, střeštidlo, a, n. = třeštěnec,
třeštil, ein geschossener, sinnloser Mensch,
Schuss. D., Šd. Vz Třeštík.

Třeštiechu, zastr. = třeštili. Kat.

Třeštihlav, a, m. = třeštikulka. Šm.

Třeštichlup, a, m. = třeštidlo. V Hra-
decku. Kšť.

Třeštík, a, m. = třeštidlo, ztřeštěný, tr-
žený, střelený, pošetilec, blázen. V., Šf.

Třeštikulka, y, třeštipidlo, a, třešti-
prd, a, třeštiprdlo, a, m. = třeštidlo. Us.

—Jg.

Třeštil, a, třeštílek, lka, m. = třeštidlo.

Třeštilov, a, m. Ta je ještě dlužna do
T-va (posud třeští, blázní). Us.

Třeštimaďar, a, m., der Magyaroman. Šm.

Třeština, y, f., Tritschein, ves u Ousova
na Mor. PL.

Třeštiněmec, mce. m., der Germanoman.
Šm.

Třeštiprd atd., vz Třeštikulka.

Třeštipuška, y, m. a f. = třeštidlo. Sml.

Třeštiti, il, ěn, ění; třeštívati. Strsl. tře-
štiti od trêskcb, ferire. Mkl. B. 437. (Hý. ). —
T. = uhoditi až třeskne, třesknouti, schlagen,
dass es kracht. Na Slov. — koho čím jak.
On ho kyjom třeščil po hlavě až k usmr-
cenie. Slov. Tč. — T. = nepokojiti, trápiti,
einen narren, wahnsinnig machen, betrüben,
aufziehen. — koho. Nač ho třeštíš? Ros. T.
hlavu. Bern. — co komu. Ta věc mu třeští
mozek. Ros. — koho čím. Sebe i jiné třeští
černým uměním. Kom. — za koho = tr-
pěti, leiden, Schaden leiden. Mor. Mtl., Tč.
— co: zrak, sinnlos stieren. Dch. — čím
kam. Tiem udeřením od železa i od lesa
(dřeva) dřizky (tříštky) v nebesa od těch
kol třeštiechu (lítaly). Kat. 2886. — se =
házeti sebou, tlouci se, sich schlagen, flattern;
blázniti se, trápiti se, sinnlos werden, toben,
rasen, schwärmen. Jg. — se kde. Pták se
třeští v kleci. Jg. — se po kom = blá-
zniti se, žádati si ho. Us. On se po té dívce
třeští. Dch. — se proč. Ros. — se kam.
Jak třeští zrak se na oheň. Kká. Š. 52.

Třeštivec, vce, m., vz Třeštík.

Třeštivo, a, n. = dříví z polen naštípané,
gespaltenes Holz. Us. v Šum.

Třeštivosť, i, f. = třeštění, zuřivosť, die
Raserei. D., Nz. lk.

Třeštivý = bláznivý, zšílený, schwärme-
risch, närrisch, wahnwitzig. T. chvíle = tře-
štivosť. D.

Třešťka, y, f. = třeštěnosť, geschossenes
Wesen. Když naň t. sedne. Us. — T., y, m.
= třeštěnec, ein geschossener Mensch, der
Schusspartl. Us. Jg.

Tret, u, m. = stoupání, kročení, krok, der
Tritt, Gang, Sprung; snad z střněm. trët,
stoupnutí. Vz Mz. 352. Činili za nimi bystré
trety. L. — Trety, ův, pl., m. = divné a
směšné jednání, mluvení, počínání, Possen,
Alfanzereien, allerlei Sprünge. Kom., Har.
K čemu ty trety ? Us. — Trety = hara-
burdí, harampátí, věci rozdílného titěrného
n. podivného díla, der Plunder, Trudel, snad
z něm. Trödel, Mz. 352. Viděl jsem na trhu
všelijaké trety. Us. Dáti místo marným tre-
tům, eitlem Trödel Raum geben. Dch. Bídný
tret, elender Plunder. Dch.

Treta, y, f. = tret, haraburdí. To je mi
treta, das ist mir Wurst, Plunder, Nichts.
Us. Dch.

Třeťačka, y, f. = třetinice, třetnice, třeti-
denní zimnice, das Dreitagsfieber. V MV. ne-
pravá glossa. Pa. Vz Třetidenka.

Třeták, a, m. = třetí muž, der dritte
Mann —T. = třetí roj, der dritte Schwarm.
Us. Lš.

Třetě, zastr. = po třetí, zum drittenmale.
Leg. 45.

Tretelník, a, m., odisator, zastr. Veleš.

Treter, u, m. Jako s treterem běhati
(= třeštěně). Na Mor.