Předchozí (168)  Strana:169  Další (170) |
|
|||
169
|
|||
|
|||
Tretera, y, m., osob. jm. Šm.
Třeti = tříti, — co: bídu. U Opavy. Klš.
Třetí, podle Dnešní, der dritte. V. Strsl.
tretii, tertius, lit. trečias, prus. tirts, got. thridja, latin. tertius, strindic. trtija, řec. rcítoc. Mkl. L. 11., 12. (Hý. ). Ne moje, ne tvoje, ale třetího, duobus litigantibus tertius gaudet; Dva se hádají, třetí se těší. Dch. Jazyk třetí k škodě letí (der Zwischen-, Achselträger); Jak sa vaďá dva vespolek, ne- chcej třetí býť, neb sa možú proti tebe (= tobě) oba obrátiť. Na Slov. Tč. Mezi dvoma zvadlivýmí třetí se raduje. Mor. Tč. Třetí od konce. Us. Nz. Tys dostal moc a já málo, třetímu se nedostalo; A už je dněskaj třeci deň, co ten můj pan co vyjel ven; A tvá matka leží třetí ode dveří; Ej už mia po třetí k Brnu vezú, a už mia má milá už od- vedú; Ty dvě dušičky plakaly, ta třećja sobě zpivala. Sš. P. 16., 97., 161., 578., 788. Jeden raz periny, druhý raz truhličku, a na treťom raze dievča za ručičku. Sl. ps. 381. Cožkoli vydělá nebo činiti bude, z toho má věřiteli dáti třetí peníz, až jemu docela za- platí; Proti tomu ptali sme zlínských konšel, byli-li na těch dvú rokuov, prvé, druhé i třetie? NB. Tč. 19., 151. Prosila jsem jeho jednú, druhé i třetie, aby...; A pak na třetím roce nebude-li, mají naň přísud dáti; Tu nebyl na tom roku na prvním Martin ani na druhém, ani také na třetím; Bylo mně a jemu a třetímu bratru ve dsky vlo- ženo. Půh. II. 41, 139., 251., 531. Najprve ctiece Boha, druhé připravujíc duši a třetie a najposlé tělo; Vstal třetí den Kristus z mrtvých. Hus I. 116., 384. Třetieho na dcět dne. BO. Kde jsou dva, tam se lehce dá mezi nimi najít třetí (dítě: o manželích). Kda. T. díl, Us., koleno. V. Po t. D. Bydlí v třetím patře. Us. Po každé t. den. D. Zle statku dobytého nedočká t. koleno. Cokoli bývá zle nashromážděno, toho neužívá třetí koleno. Urozený, co třetí břevno pod la- vicí. Prov. Jg. Pů (půl) třeťa lokťa. Na již. Mor. Brt. 2. Třetí, na Slov. = tření, das Reiben.
Bern. Třetice, e, f. = třetí ráz, třetí počet, tři,
das Dreimalige. Užívá se nejvíce s před- ložkou do: do třetice, zum Drittenmal. T., Arch. II. 90. Může se do t. ve své při opra- viti. Pr. měst. Do třetice všeho dobrého, Alle gute Dinge sind drei. Vz Konec. Č. Všetko dobré do tretice. Mt. S. Do třetice vybral. GR. — T., die Terze. T. z čtvrtého základu (t. čtyřikrát kladená). Šp. Vz Terce. — T., vz Třetík. Třeticový, Terzen-. Vz Terce. T. od-
padky, Terzenabfälle, t. usně, Terzenleder, podešvice, Terzensohlleder. Šp. Třetidenka, y, f. = třetačka.
Ttřetídenní zimnice, třetidenní = tře-
tačka. Třetihora, y, f., das Flützgebirge. Nej-
starší hory nazýváme prvohory, mladší druho- hory, pak jsou třetihory a nejmladší čtvrto- hory. Krok. Za útvaru třetihorního pokryvalo moře Uhry, Vídeň, Moravu až k Č. Třebové, čásť Francie, Italie, Švýcarska atd. Vz Třeti- horní. Útvar numilitový třetihor skládá se |
z vápenců, pískovců, jílův a slepenců. V něm
jest mnoho skořápek dirkonožců. Útvar hně- dého uhlí skládá se ze slepenců, pískovcú, jílů, lupků, hnědého uhlí a má místy veliká ložiště solná. Hojná ložište hnědého uhlí leží na jí- lech spočívajících na pískovcích a slepencích. Skameněliny: lasturovci, hmyzi, ryby, listy dvouděložných rostlin a kmeny. Vz Prahory, Prvohory, Druhohory, Naplaveniny. Bř. 255., 267. Vz Schd. II. 98., KP. III. 43., Krč. 814., Frč. Geol. 2. vyd. 131. a násl. Starší t-ry a) alpské, b) karpatské, vz Krč. 844.; vy- vřelé hmoty v mladších třetihorách, vz Krč. 961.; fauna mladších třetihor, vz Krč. 870. Třetihorní (tertiarní) útvar = všecky
vrstvy nad útvarem křídovým až k vápencům uložené. Veškeré horniny vrstev usazených vyznačují se svou nepatrnou tvrdostí a drží v sobě otisky zkamenělin úplně vyvinutých zvířat a rostlin, srovnávajících se úplně s na- ším rostlinstvem a živočišstvem, neboť mnohé druhy a čeledi tvorstva tohoto žijí posud. Angl. geolog rozdělil útvar tento ve tré od- dílů: 1. útvar eocenový (od řec. twc — raní záře a y. aivóc — nový), který vyznamenává se vrstvami numilitovými (hl. mezi Terstem a Lublaní, v Alpách a Tatrách); 2. v útvar miocenový (/(siov — méně, xcuvóc — nový), který vyznamenává se hojnými zkameněli- nami, i kosťmi velikých ssavců a plazů (u Vídně, Mohuče atd. ); 3. útvar pliocenový (nlelov — více a xaivóg — nový), ve kterém jsou takové zkameněliny, k nimž druží se tvorstvo a rostlinstvo nynější s nepatrnými odchylkami. V něm jest sůl, hnědé uhlí, jantar, trypl, opal břidličný atd. Vz S. N., Třetihora. Útvary t-ní, Krč. 814.; starší t. útvar, Krč. 819., 833., 842.; mladší t. útvary, Krč. 819., 854.; t. útvar na Islandu, Grön- landu a v sev. Americe, Krč. 958.; u Tře- boně a Budějovic, 910., podapeninský, 954.; t. česká fauna a flora, ib. 912., 915. Třetík, a, m. = dítě bílého muže a mu-
latky, terceron; třetice, děvče z týchž ro- dičův. Krok. II. 551. Třetikysličník, u, m., tritoxydum. Krok.
I. 146. Třetímezcítmý, zastr. = dvacátý třetí,
der drei und zwanzigste. St. skl. III. 112. Třetina, třetinka, třetinečka, y, f. =
třetí částka, das Drittel. V., Br. T. lidu v Čechách zemřela. Háj. Dvě t-y. D. Třetina činná třísla, die Lohterze. Vz Terce. Šp. Do- staneš t-nu po staříkovi (= nic; 0: 3 = 0). Mor. Brt. T. dobytka, což (který) kopyto dělí. Zř. mor. 1604. A také což věřitel u něho najde, z toho muož t-nu vzíti. NB. Tč. 19. Drží mi t-nu toho věnného práva v Něm- čičkách; Drží mi t-nu vinných desátkóv a t-nu lesů. Půh. II. 155., 195. T. = dávka v zemích jihoslovanských tureckým begům placená dle zákona tureckého. Šd. T. u ju- ristů: t. správná, manželská, věnní. Vz Jg. Třetina správná, das Drittel bei der Gewähr. Wenn nämlich der Gewährleister eines ge- kauften Gutes die Gewähr nicht leistete, hatte der Käufer das Recht, die Exekution auf den Besitz des Gewährmannes zu führen, wobei aber nur um ein Drittel der Kauf- sumiue mehr abgeschätzt wurde. Když kto 222
|
||
|
|||
Předchozí (168)  Strana:169  Další (170) |