sb157-05 0..8296

170

za 3000 dědictví kúpí, třetina té summy jest
jeden tisíc a přijde-li nezpráva na to dě-
dictví kúpené za tu summu, tehdy tomu,
ktož jest kúpil, dědictvie zprávce jeho, cožby
za 4000 zl. stálo, bude odhádáno a více nic.
Vš. IV. 12. T. věnná, das Drittel der Mit-
gift. Der Mann war verpflichtet, der Braut
zur antidos die Hälfte der dos zu geben. T.
věnná jest tolikéž, co po panně jmenováno
jest a toho polovice, jako takto: jmenováno
jest někomu po panně 1000 zl., třetina bude
1500 zl. Vš. V. 8. Ručiti statek sirotčí tře-
tinou výše, das Waisengut um ein Drittel
des Schätzungswerthes höher verbürgen.
Gl. 343. Vz více ve Vš. IV. 12., V. 8., 9.
(Vš. Jir. 191., 218., 219. ). Aby mi plnil 500
kop. gr. a t-nu výše. Půh. II. 126. — T.
čtyři číšky, míra tekutých věcí, das Drittel-
theil von Ńösel. Kom. J. 763. — T., samota
u Netolic. PL.

Třetínadcte = třinácte. St.

Třetínadctý = třináctý. A divná věc jest.
že bez meče železného jich dvanacte s tře-
tienadstým, s Pavlem, takměř vešken svět
sú v Kristovu vieru uvedli; Toto při kázání
položeno jest v čtení třetienadcté neděle po
sv. Trojici. Hus I. 180., II. 368.

Třetinice, třetnice, e, f. = třetačka. Jád.

Třetírozenec, nce, na. = třetírozený, der
Drittgeborene. Pulk., Háj.

Třetisadra, y, f, der Flötzgyps. Krok.
I. c. 85.

Třetivápno, a, n., der Flötzkalkstein.
Krok.

Třetižernov, u, m., der Flötzsandstein.
Krok.

Tretky, ů, pl., m. = trety, die Possen.
Přiměšuje k řeči rozličné tretky. Sych. T.
a, pletky; To je mu tretka! Dch. Vz Tret,
Treta.

Trétlamatý, dreirachig. Vinř.

Třetnice, vz Třetinice.

Třetník, u, m., halbseidener Stoff. Jg.

Třetníkový, halbseiden. Us. Jg.

Tretovati, z něm. treten = šlapati, treten,
tancovati, tanzen. — na čem: na nohách
(trety, divné skoky dělati). Výb. I. 236., St.
skl., Hr. rk. 279.

Třetužel, vz Střetužel.

Třetý, na Slov. = třený, gerieben. Bern.

Tréúhelnice, e, f. = tříúhelnice, der Tri-
angel. Sal.

Tréúhelnosť, i, f. = tříúhelnosť, die Drei-
eckigkeit. Ros.

Tréúhelný, tréúhlý = tříúhelný, drei-
eckig. V.

Treusel, sla, m. T. Oldřich zlatník. Tk.
V. 56.
Třevdala, vz Třemdala.

Třevdava, vz Třemdala,

Třevdavovitý. T. rostliny, dictamneae:
třevdava. Vz Rstp. 271., 272.

Treverové, Trevirové, kmen germanský
v dolejším Porýní. Vj. — Treverský. T-ské
území.

Třeví, n. = střeví, obuv. Vtáhla třevie
na své nohy. BO. Z té řeči bratřie černí
mnišie proti bosákóm dovodí, že Kristus
chodil v třevích jako oni. Hus II. 22. Ševci
činie z kože třevie. Št.

Třevíc, e, m. = střevíc. Též švec zpósobí
kuoži, aby byla kóže třevícem; Dá-li kto
tvým nohám t-ce. Hus III. 213., 292. (Tč. ).
Vz Střevíc.

Trevir, a, m., Trier, dříve Augusta Tre-
verorum, hlavní město Treverův. Vz více
v S. N.

Třevis, a, m., Weissenthurm, ves na Mo-
ravě. Mus.

Treviso, a, n., Trevigi, mě. v sev. Italii.
— Trevisan, a, m. — Treviský. Vz více
v S. N.

Třevle = střevle, die Fischbrut. Aqu.
V Krkonš. Kb.

Třevní = střevní, Darm-. T-ní nemocí
trápen jsa ležieše. ZN.

Třevo, a, n. = střevo, der Darm. Zarmú-
tila se t-va jeho. BO. Ó jsú-li v tobě lito-
stivá třěva, křesťane, jenž pláčeš těla, od
něhož jest odstúpila duše, a nepláčeš duše,
od kteréž jest odstúpil Bóh. Hus II. 357.
Vz Střevo, S. — T. hrdelné, die Halsröhre.
Kat 3138.

Třez, u, m., třízek, zku, m., lépe: střez.

Třezalka, y, f., hypericum, das Johannis-
kraut. T-ka obecná, h. perforatum, čtvero-
hraná, h. quadrangulare, čtverokřídlá, h.
tetrapterum, hezká, h. pulchrum, chlumní,
h. montanum. Rstp. 193. Cf. Čl. 60., Čl. Kv.
319., FB. 84., Slb. 629. T. pochybná, dubium,
rozestřená, humifusum, srstnatá, hirsutum,
kališnatá, calycinum, širokolistá, androsae-
mum. Rostl. Dle Sbtk. 294. také: sv. Jana
bylina, dle Čern. a Hájka zvonček, zvoneček
červený. O pověrách ku t-ce se táhnoucích
vz Sbtk. 294. — 295.

Třezalkovitý. T. rostliny hypericineae:
žlutol, krevníček, třezalka. Rstp. 191. Cf.
Slb. 629., Schd. II. 312., S. N.

Třezlivý, na Slov. = třízlivý.

Trézub, u, m. = trojzub.

Trézubec, bce, m. = třízubec, der Drei-
zack. V Mat. verb. nepravá glossa. Pa.

Trézubý = třízubý, dreizackig. D. T-bá
udice. Bj.

Třezvý, nüchtern. Vz Střízlivý. Bzd.

Trganec, nce, m. = lepanec. Jedna (dívka)
tahá za ruce, druhá sází trgance. Sš. P.
688.

Trh, u, m. = trhnutí, tržení, der Riss,
Zug. V, trzích' lépe než v, trhách'. Jg.
Jedním trhem bych to roztrhl, 50 kvičal
chytil. Ros. Navedou si ručičku k držení
křídy a dělání trhů. Kom. — T. = tažení
v šachách, der Zug im Schachspiel. Hru mu
vyhrati dopustil a žádného užitečného ne-
udělal trhu. Biancof. 86. — T., die Geberde.
Nějakými divokými a plachými trhy. Kom.
Inform. 4. — T. = roztrženina, díra, der
Riss, das Loch, Ms. bib., Kšá., skulina. Kat.
641. — T. = kupování a prodávání, der
Kauf, der Handel. Vymyšleni jsou rozliční
trhové, jako koupě, prodaj, směna. V. Mají
t. mezi sebou o to pole. Jestliže by kdo
od panského kláštera kterou ves neb zboží
koupil, že můž toho trhu užiti. Zř. F. I. A.
XXXIX. A jakž ot lidí otstúpí, děje trh
o hřiešnej kúpi (smlouvá se); Mnoho těch
kunštóv umějí, jimižto hřiešný trh dějí. Hr.
rk. 295. Učinil trh. Půh. brn. 1406. O trh