Předchozí (171)  Strana:172  Další (173) |
|
|||
172
|
|||
|
|||
trhu. Us. Šd. Přivoleno, že volný trh ma-
šařský jednúc v téhodni, totižto v sobotu každú, v Opavě držán býti má. 1520. (Šd. ). — Se vším na trh choditi (vše vyblep- tati). Ne se vším na trh, doma také ať se něco sní. Ros. Nechoď se vším na trh (na harc). Č. Nedá jinak, by měl nésti z trhu. Vz Svéhlavý. Č. Vezl na trh cibuli, zase přinesl ošlejch (prodělal). Vz Nešťastný. Bez peněz do trhu, bez koupi domů. Us. Bez peněz do trhu, bez soli do domu. Vz Ztřeštěný. Lb. Neráda by koza do trhu, ale musí. D. — T. = místo, kde se prodává a kupuje, tržiště, der Markt, Marktplatz, em- porium. V MV. nepravá glossa. Pa. T. spižný (potravní a kuchyňský), koňský, vetešní (v obecné mluvě tarmark, z něm. Trödel- markt), V., obilný n. na obilí, zelný (ne: zelený) ovocný, vinný, dobytčí, dřevný, senný, slamný, masný, solní, vaječní, Us. (Jg. ), vlnný, D., výkladní, Zlob., uhelný. Šf. T. kuří, tandléřský, uhelný v Praze. Vz Tk. I. 222. Trh starý, nový (u sv. Havla). Ib. 221., 308., 311., 561. Peněžní t, der Geld- markt, veřejný, offener Markt, Dch., na ko- žešiny, Rauchwaaren-, jirchářský, Weiss- gerber-, na jatečný dobytek, Schlachtvieh-, koželužský, Rothgerbermarkt. Šp. T. v ži- dech (v židovské čtvrti města). Hý. Přinésti něco na trh. Us. Dch. Na trh třeba jíti skoro z rána. Us. Šd. Učinivše sobě z něho (z chrámu) trh. BR. II. 45. a. Na trh sě pořkne a k jinému do komory jde. Hus I. 203. Trh dobytčí, masný, vepřový, zelný u Římanův. Vz Vlšk. 25., 60., 201., 60. — T. = hlavní místo v městě, v obec. mluvě: rynk, z něm. der Ring. Strslov. trbgt, fo- rum. Mkl. B. 31. Der Markt, Ring. Trh dlážditi. Kom. Po trhu se procházeti. T-em volati, provolati (veřejně) něco. Th. Pakliby snad čeledi nebylo, učiňte póhon na trhu zjevně lid svolajíc města toho, kteréž při- sedí tomu, ktož pohnán jest, v němž on neb služebníci jeho obyčejně na trhu bý- vají. Arch. III. 170. Cf. Gl. 343. a Tkáče. Ten sněm trhem provolati kázal. Pal. III. 3. 229. Pohoním Jana za tkáče a trhem. Půh. II. 20., 293. Mezky a koně přivodili sú k tvému trhu (forum). BO. A to má vzvědieno býti ohlášením v súdech a v tr- ziech neb v kostelích. Hus III. 193. Šálený rozum v rynku i na trhu. Prov. Jest tak od pití střízliv, že jest mu koňský t. júzký a okna za kamna vidí. Vz Opilství. Č. — T., slovin. Terg, něm. Feldkirchen, městečko v Korutanech. Vz S. N. Trhací, zum Reissen dienend. T. stroj,
Techn., prach, das Sprengpulver, Dch., kra- bice, vz S. N. X. 175., pouzdro, die Spreng- büchse, soudek. Čsk. Trhač, e, m., der Reisser, Abpflücker.
Ros. — T., druh bramborů. U Místka na Mor. Škd. — T. vysoký, excedra, vodní had. Aqu. Trháček, čku, m. = náčiní k trhání
prutův u košíkáře, der Reisser. Vz Trhák. Techn. I. 1. 135. — T. = nožík u zlato- tepců, das Reissmesser (beim Goldschläger). Trhačka, y, f. = která trhá, die Reis-
serin, Pflückerin. T. ovoce, kvítí, bylin. — |
T., na Slov. = trhání, das Reissen. T. ko-
nopi byla letos lehká. Bern. Kalendář na trhačku, der Blockkalender. Dch. — T. = kůstka prsní mladých kuřat, kobylka, kterou hravě dva tahávají; kdo větší kus jí utrhne, ten vyhraje, der Bügel, das Brustbein. Us. Jg. — T. v loterii, die Abreissnummer. Dch. Trhadlo, a, n. = druh oradla se sedmi
krojidly, Zerreissapparat, m. Vz KP. III. 231. — T. = luční brány, die Wiesenegge. Pta. Trhák, u, m. = trhací zub (dravců), der
Reisszahn. — T., trháček = kšandy přišité na travnici, na plachetku. Mor. Bkř. Trhan, a, m., na Mor. a na Slov. — otrha-
nec, škluban, rašmák, ein Haderlump. Přišel tam jakýsi t. Šd. Vy trhani, ihr Lumpen- pack (nadávka). Šd., Sd., Škd. — T. = ni- čema, pobuda, tulák, der Lump, Raufbold. Na Mor. a také v Čech. Vrů., Ntk,, Jsk., Škd. — T. v Čech. v novější době dělník při stavění železnic, také škuban; dohlížitel slove: figurant (figura, kus půdy k práci za jistou mzdu vyměřený), ein Eisenbahn- arbeiter. — T. = zlý pes, ein schlimmer Hund. U Rychn. Ntk. Trhanček, ečka, m., na Slov. = trhan. —
T., čku, m. = trhané plátno, die Charpie. Ms. bib. T. do rány klásti. Ja. — Jg. Trhaně, ě, f., vz Trhanec.
Trhanec, nce, m. = trhan. Bern. — Tr-
hance, ův, pl., m. = trhané těsto, trhaně (ě, f. ), nudle, škubance, die Zwicknudel, Wolger. Na Mor. a Slov. Sd., Šd., Plk. Trhánek, nka, m. = trhan.
Trhání, n. = tahání, škubání, smýkání,
das Reissen, Zupfen, Zerren; Pflücken, Rupfen; das Zucken, der Krampf. T. žilin n. nervů, šatů, strun, kvítí, trávy, ovoce. Us. T. -se kůry přílišnou šťávnatostí nebo mrazy. Vz Rstp. 322. Od t. tesův od jed- noho kmene 3 krejcary. Břez 234. Od t-ní latí 1 groš. Ib. — T. v břiše. Krab., v zubech, v uších. Lk. T. čím: rukou, nohou, někým, sebou. D. — Ten má t. o tu knihu, o tu věc (nepokoj, rád by ji dostal). Nebožka tetka měla na to vždycky t-ní (ráda by to byla měla). U Rychn. Ntk., Fch. Trhanice, e, f., Reissen. Byla o to ve-
liká t-ce. Cf. Dračka. — T., pfostenartige Zaunhölzer. Strop z hlazených t-nic. Trhanina, y, f. = něco trhaného, etwas
Gerissenes; der Riss. Jg. T. = zvěř, kterou dravá zvěř roztrhala; také kůže roztrhané zvěři. Šp. Trhanisko, a, n. = trhan. Na Mor. a
Slov. Trhánkový, Zwicknudel-. T. polívka. Sd.
Trhanov, a, m., Chodovo, Chodenschloss,
ves u Klenče. PL. Trhanovice, dle Budějovice, také Trha-
vice, něm. Reisendorf, ves u Libavy. PL. Trhaný; -án, a, o, gerissen, gezupft, zer-
rissen, gepflückt. T-né kroupy, Zlob., zelí. Jel. T. svítek, Us. Dch., lať (trhanice), ha- lušky (řezance, nařezané kousky rozvále- ného těsta). Slov. Dbš. 38. Za zelena trhané (česané) hrušky kyselé bývají. Prov. — kde. Není to vonička na poli trhaná, ale je vonička v krámě kupovaná. Sš. P. 785. |
||
|
|||
Předchozí (171)  Strana:172  Další (173) |