sb157-05 0..8296

172

trhu. Us. Šd. Přivoleno, že volný trh ma-
šařský jednúc v téhodni, totižto v sobotu
každú, v Opavě držán býti má. 1520. (Šd. ).
— Se vším na trh choditi (vše vyblep-
tati). Ne se vším na trh, doma také ať se
něco sní. Ros. Nechoď se vším na trh (na
harc). Č. Nedá jinak, by měl nésti z trhu.
Vz Svéhlavý. Č. Vezl na trh cibuli, zase
přinesl ošlejch (prodělal). Vz Nešťastný.
Bez peněz do trhu, bez koupi domů. Us.
Bez peněz do trhu, bez soli do domu. Vz
Ztřeštěný. Lb. Neráda by koza do trhu, ale
musí. D. — T. = místo, kde se prodává a
kupuje, tržiště, der Markt, Marktplatz, em-
porium. V MV. nepravá glossa. Pa. T. spižný
(potravní a kuchyňský), koňský, vetešní
(v obecné mluvě tarmark, z něm. Trödel-
markt), V., obilný n. na obilí, zelný (ne:
zelený) ovocný, vinný, dobytčí, dřevný,
senný, slamný, masný, solní, vaječní, Us.
(Jg. ), vlnný, D., výkladní, Zlob., uhelný. Šf.
T. kuří, tandléřský, uhelný v Praze. Vz Tk.
I. 222. Trh starý, nový (u sv. Havla). Ib.
221., 308., 311., 561. Peněžní t, der Geld-
markt, veřejný, offener Markt, Dch., na ko-
žešiny, Rauchwaaren-, jirchářský, Weiss-
gerber-, na jatečný dobytek, Schlachtvieh-,
koželužský, Rothgerbermarkt. Šp. T. v ži-
dech (v židovské čtvrti města). Hý. Přinésti
něco na trh. Us. Dch. Na trh třeba jíti
skoro z rána. Us. Šd. Učinivše sobě z něho
(z chrámu) trh. BR. II. 45. a. Na trh sě
pořkne a k jinému do komory jde. Hus I.
203. Trh dobytčí, masný, vepřový, zelný
u Římanův. Vz Vlšk. 25., 60., 201., 60. —
T. = hlavní místo v městě, v obec. mluvě:
rynk, z něm. der Ring. Strslov. trbgt, fo-
rum. Mkl. B. 31. Der Markt, Ring. Trh
dlážditi. Kom. Po trhu se procházeti. T-em
volati, provolati (veřejně) něco. Th. Pakliby
snad čeledi nebylo, učiňte póhon na trhu
zjevně lid svolajíc města toho, kteréž při-
sedí tomu, ktož pohnán jest, v němž on
neb služebníci jeho obyčejně na trhu bý-
vají. Arch. III. 170. Cf. Gl. 343. a Tkáče.
Ten sněm trhem provolati kázal. Pal. III.
3. 229. Pohoním Jana za tkáče a trhem.
Půh. II. 20., 293. Mezky a koně přivodili
sú k tvému trhu (forum). BO. A to má
vzvědieno býti ohlášením v súdech a v tr-
ziech neb v kostelích. Hus III. 193. Šálený
rozum v rynku i na trhu. Prov. Jest tak
od pití střízliv, že jest mu koňský t. júzký
a okna za kamna vidí. Vz Opilství. Č. —
T., slovin. Terg, něm. Feldkirchen, městečko
v Korutanech. Vz S. N.

Trhací, zum Reissen dienend. T. stroj,
Techn., prach, das Sprengpulver, Dch., kra-
bice, vz S. N. X. 175., pouzdro, die Spreng-
büchse, soudek. Čsk.

Trhač, e, m., der Reisser, Abpflücker.
Ros. — T., druh bramborů. U Místka na
Mor. Škd. — T. vysoký, excedra, vodní
had. Aqu.

Trháček, čku, m. = náčiní k trhání
prutův u košíkáře, der Reisser. Vz Trhák.
Techn. I. 1. 135. — T. = nožík u zlato-
tepců, das Reissmesser (beim Goldschläger).

Trhačka, y, f. = která trhá, die Reis-
serin, Pflückerin. T. ovoce, kvítí, bylin. —

T., na Slov. = trhání, das Reissen. T. ko-
nopi byla letos lehká. Bern. Kalendář na
trhačku, der Blockkalender. Dch. — T. =
kůstka prsní mladých kuřat, kobylka, kterou
hravě dva tahávají; kdo větší kus jí utrhne,
ten vyhraje, der Bügel, das Brustbein. Us.
Jg. — T. v loterii, die Abreissnummer. Dch.

Trhadlo, a, n. = druh oradla se sedmi
krojidly, Zerreissapparat, m. Vz KP. III.
231. — T. = luční brány, die Wiesenegge.
Pta.

Trhák, u, m. = trhací zub (dravců), der
Reisszahn. — T., trháček = kšandy přišité
na travnici, na plachetku. Mor. Bkř.

Trhan, a, m., na Mor. a na Slov. — otrha-
nec, škluban, rašmák, ein Haderlump. Přišel
tam jakýsi t. Šd. Vy trhani, ihr Lumpen-
pack (nadávka). Šd., Sd., Škd. — T. = ni-
čema, pobuda, tulák, der Lump, Raufbold.
Na Mor. a také v Čech. Vrů., Ntk,, Jsk.,
Škd. — T. v Čech. v novější době dělník
při stavění železnic, také škuban; dohlížitel
slove: figurant (figura, kus půdy k práci
za jistou mzdu vyměřený), ein Eisenbahn-
arbeiter. — T. = zlý pes, ein schlimmer
Hund. U Rychn. Ntk.

Trhanček, ečka, m., na Slov. = trhan. —
T., čku, m. = trhané plátno, die Charpie.
Ms. bib. T. do rány klásti. Ja. — Jg.

Trhaně, ě, f., vz Trhanec.

Trhanec, nce, m. = trhan. Bern. — Tr-
hance, ův, pl., m. = trhané těsto, trhaně
(ě, f. ), nudle, škubance, die Zwicknudel,
Wolger. Na Mor. a Slov. Sd., Šd., Plk.

Trhánek, nka, m. = trhan.

Trhání, n. = tahání, škubání, smýkání,
das Reissen, Zupfen, Zerren; Pflücken,
Rupfen; das Zucken, der Krampf. T. žilin
n. nervů, šatů, strun, kvítí, trávy, ovoce.
Us. T. -se kůry přílišnou šťávnatostí nebo
mrazy. Vz Rstp. 322. Od t. tesův od jed-
noho kmene 3 krejcary. Břez 234. Od t-ní
latí 1 groš. Ib. — T. v břiše. Krab., v zubech,
v uších. Lk. T. čím: rukou, nohou, někým,
sebou. D. — Ten má t. o tu knihu, o tu
věc (nepokoj, rád by ji dostal). Nebožka
tetka měla na to vždycky t-ní (ráda by to
byla měla). U Rychn. Ntk., Fch.

Trhanice, e, f., Reissen. Byla o to ve-
liká t-ce. Cf. Dračka. — T., pfostenartige
Zaunhölzer. Strop z hlazených t-nic.

Trhanina, y, f. = něco trhaného, etwas
Gerissenes; der Riss. Jg. T. = zvěř, kterou
dravá zvěř roztrhala; také kůže roztrhané
zvěři. Šp.

Trhanisko, a, n. = trhan. Na Mor. a
Slov.

Trhánkový, Zwicknudel-. T. polívka. Sd.

Trhanov, a, m., Chodovo, Chodenschloss,
ves u Klenče. PL.

Trhanovice, dle Budějovice, také Trha-
vice, něm. Reisendorf, ves u Libavy. PL.

Trhaný; -án, a, o, gerissen, gezupft, zer-
rissen, gepflückt. T-né kroupy, Zlob., zelí.
Jel. T. svítek, Us. Dch., lať (trhanice), ha-
lušky (řezance, nařezané kousky rozvále-
ného těsta). Slov. Dbš. 38. Za zelena trhané
(česané) hrušky kyselé bývají. Prov. —
kde. Není to vonička na poli trhaná, ale
je vonička v krámě kupovaná. Sš. P. 785.