Předchozí (173)  Strana:174  Další (175) |
|
|||
174
|
|||
|
|||
že jest pacholíček k ní přijda s ní sě trhal
a jí násilé učiniti chtěl. NB. Tč. 276. Trhal jabka s pacholátkem. Sš. P. 179. Za našó vsó jahode só, trhala je má panenka, já také s ňó. Sš. P. 690. — (se) od koho, od čeho. T. od pevnosti (jíti). Bur. T. se od někoho = straniti se. Aesop. Že se od nich vězňové trhají (odtrhují). Bl. Živ. Aug. 91. Císař když nedržel smlouvy, hned se mnozí od něho trhali. Pal. Děj. IV. 1. 106. Ihned od toho hradu trhl do Prahy. Let. 55. — se oč, o koho. Trhali se o to zboží. Sych. Trhají se o kůži oslovou. Prov. O ně- koho se trhati. Hlas. I chtěl uchytiti (týlec) i bude sě s niem o týlec trhati; Praví, že sě s tú děvečkú o ohlav trhal a že jí hanby žádné neučinil. NB. Tč. 251., 276. — co proč. Trhám tě pro štěstí. Er. P 78. — jak. Křižováni, vláčeni, po kusu trháni; Každý jako po kusu trhá ctnosť. Hus III. 228., L 229. — se. Niť, provaz, kabát, struna, šat, zeď (se boří), dům se trhá. Us. Dlouho byli spolu dobří, nyní se trhli (= roz- dvojili, entzweiten sich). Us. Dch. Pivo se trhlo = zkalilo, wurde trüb. Techn. Cesta se ani netrhla, tolik vozů jelo (v jednom po ní jeli). Us. Lidé, vozy se netrhnou (ne- přetržitě jdou, jedou). Us. Jsk. Do toho města bezpečného množství se národů s mno- hými dary pobéře, tak že se nikda cesta do něho netrhne. BR. II. 887. a. A trhne-li se mysl, máme nepřivoliti; Též ženo nežá- dej cizího muže: trhneliť se kdy vóle, ne- přivoluj. Hus. II. 27 a., I. 287. (Tč. ). — se komu proč. Tekly jí slzy jako z okapu a slova se jí lítostí trhala. Smil. Trhavka, y, f. = trhačka, kůstka prsní
ptáků. D. Trhavý = který trhá, reissend, zerreiss-
lich. T. proud, Ráj., bolesť. Sal. T. skok. Hdk. L. Kv. 96. Míti t-vou noc, t-vý spá- nek = nepokojný, unruhig. U Olom. Sd. Trhdějce, e, m. = trhodějce.
Trhlavý = trhlý, tržný. Nesmíš být taký
t-vý. Slez. Šd. Trhlenina, y, f. = skulina, Ritze, f. Na
Slov. Bern. Vz Trhlina. Trhlík, a, m. = potrhlý. Reš. — T., osob.
jm. Šd. Trhlina, y, f. = natržení, skulina, die
Spalte, der Riss, Ritz, die Kluft, Fissur, der Sprung, die Lücke. Us. Dch. Dřevěná socha vzala škodu trhlinami; T. ve zdi; T-nu způ- sobiti. Dch. T. země, výmol, der Erdriss. Š. a Ž. T. řitná, die Analfissur; cévnatková. die Chorioidealruptur. Nz. lk. Trhlosť, i, f. = potrhlosť, die Verrückt-
heit, die Rissigkeit. Trhlozub, u, m., dryptodon, der Schlitt-
zahn. T. poduškovitý, d. pulvinatus. Rstp. 1809. Trhlý = roztržený, gerissen, ritzig, ris-
sig. T. zeď. D. T. stavení. T. litina, Prm. IV. 201., šat, Dch.; ryba (vykuchaná). Us. Dbv. — od čeho: dřevo od mrazu t. Vys. — T. člověk = náhlý, pošetilý, bláznivý, střelený, verrückt, irre, schuss. T. blázen. Reš. Všem zdál se nesmyslný a trhlý. Jel. Enc. m. 29. On je trochu trhlý. Us. Bkř., Šd. Trhlý švec. Šd. T. jako švec. Us. Hý. |
Umenie odpúzie hněv, jenž člověka činí jako
trhlého blázna. Hus II. 426. Trhmo, v hudbě, staccato. Šm.
Trhnouti, vz Trhati.
Trhnutí, n., der Ruck, Riss, Strich. T.
(roztrhnutí) srdce, cardiorhexis. Nz. lk. T. perem, der Federstrich. Dch. T-tím něco rozevříti. Us. Dch. Trhnutý; -ut, a, o, gerissen (einmal), ge-
rupft, gezuckt. Trhoděj, e, trhodějce, e, m., der Kon-
trahent. Dějeť pak se kupování a prodá- vání, kdyžto t-ce svolí se v určenú cenu, neb záplatu jistú ustanovíce. CJB. 363. V prodávání a v kupování svolení t-ce že má býti, zjevno jest. CJB. 365. Jě sě ven metati trhodějcóv a kupcóv. ZN. Řemeslníci, kupci a t-ci aby plné svobody v těch tr- zích jměli. Arch. I. 224. Trhomné, ého, n., něm. Trahona, ves
u Veseřic. PL. Trhonice, dle Budějovice, Trhonitz, ves
u Jimramova. PL. Trhonín, a, m., ves u Vimberka.
Trhoun, a, m. = kdo se trhá, lopotí. Mor. Šd. Trhovačka, y, f., = dražidlo, das Reiss-
model (u bednářů). Šm. Trhovati = kupovati — co: krávu. L.
— T. = kupliti, handeln. — čím. Rk. — s kým. Krok. -- v čem. Lydia trhovala v nachu či purpuru. Sš. Sk. 193. — se = smlouvati se, handeln, feilschen. Trhuje se jako žid. Plk. Trhové, ého, n. = plat od prodeje na
trhu, das Markt-, Standgeld. Trhovec, vce, m. = trhoděj, kupec, der
Marktfahrer, Marktbesucher, Fierant. Skř., J. tr. T. a obchodník prohlídá především, aby... Sš. II. 130. Vypoviedámy, aby plné svobody řemeslníci, kupci a t-ci v těch trziech měli. Arch. I. 224. Rozešla se po- vesť o vašem obrácení-se na všech místech, bezmála skrze obchodníky a t-vce. Sš. II. 241. (Hý. ). I nechali sú t-vci všech věcí tržných; Z domu božieho zle t-vce vyvrhl; A tomu na znamenie stoly t-vcóm a penieze převrátiv a rozsypav řekl jest; Ale ten ne- slove trhovec, jenž svú věc prodá, aby sobě jiné potřeby dobyl, netbaje zisku; Nebrzo kto bude t-hovcem, by nebyl lichevníkem; a proto nešlušie knězi, aby byl t-vcem; Stoly převracel a t-ce vymrskal z chrámu božieho; T. slove, jenž trhem hledá získati a na zisk; Spravedlnosť (ukázal jest), že z chrámu t-ce vymetal jest. Hus I. 132., 397., 216., 219., 238., 382., II. 307. Slovo kupec znamená i toho, jenž kupuje, i toho, jenž prodává, jako to slovo t-vec. Hus III. 230. (Tč. ). — T. = malý vozík s dřívím na trh, der Marktwagen. Na mor. Valaš. Vck. Trhovectvo, a, n. = kupectví, obchod, der
Handel. Za Domitiana bylo hlavou t-ctva Řím město. Sš. Zj. 476. (Hý. ). Trhovek, vka, m., trhovka, y, f. = do-
bytek na trhu koupený, das Marktstück (Vieh). Zdála se mi klisna pěkná a byla přece jen vylíčená trhovka. Us. Dch. Trhovice, e, f. = cesta, po které se do
trhu chodí, der Marktweg. Us. |
||
|
|||
Předchozí (173)  Strana:174  Další (175) |