sb157-05 0..8296

174

že jest pacholíček k ní přijda s ní sě trhal
a jí násilé učiniti chtěl. NB. Tč. 276. Trhal
jabka s pacholátkem. Sš. P. 179. Za našó
vsó jahode só, trhala je má panenka, já
také s ňó. Sš. P. 690. — (se) od koho,
od čeho. T. od pevnosti (jíti). Bur. T. se
od někoho = straniti se. Aesop. Že se od
nich vězňové trhají (odtrhují). Bl. Živ. Aug.
91. Císař když nedržel smlouvy, hned se
mnozí od něho trhali. Pal. Děj. IV. 1. 106.
Ihned od toho hradu trhl do Prahy. Let. 55.
— se oč, o koho. Trhali se o to zboží.
Sych. Trhají se o kůži oslovou. Prov. O ně-
koho se trhati. Hlas. I chtěl uchytiti (týlec)
i bude sě s niem o týlec trhati; Praví, že
sě s tú děvečkú o ohlav trhal a že jí hanby
žádné neučinil. NB. Tč. 251., 276. — co
proč. Trhám tě pro štěstí. Er. P 78. —
jak. Křižováni, vláčeni, po kusu trháni;
Každý jako po kusu trhá ctnosť. Hus III.
228., L 229. — se. Niť, provaz, kabát,
struna, šat, zeď (se boří), dům se trhá. Us.
Dlouho byli spolu dobří, nyní se trhli (= roz-
dvojili, entzweiten sich). Us. Dch. Pivo se
trhlo = zkalilo, wurde trüb. Techn. Cesta
se ani netrhla, tolik vozů jelo (v jednom
po ní jeli). Us. Lidé, vozy se netrhnou (ne-
přetržitě jdou, jedou). Us. Jsk. Do toho
města bezpečného množství se národů s mno-
hými dary pobéře, tak že se nikda cesta
do něho netrhne. BR. II. 887. a. A trhne-li
se mysl, máme nepřivoliti; Též ženo nežá-
dej cizího muže: trhneliť se kdy vóle, ne-
přivoluj. Hus. II. 27 a., I. 287. (Tč. ). — se
komu proč. Tekly jí slzy jako z okapu a
slova se jí lítostí trhala. Smil.

Trhavka, y, f. = trhačka, kůstka prsní
ptáků. D.

Trhavý = který trhá, reissend, zerreiss-
lich. T. proud, Ráj., bolesť. Sal. T. skok.
Hdk. L. Kv. 96. Míti t-vou noc, t-vý spá-
nek = nepokojný, unruhig. U Olom. Sd.

Trhdějce, e, m. = trhodějce.

Trhlavý = trhlý, tržný. Nesmíš být taký
t-vý. Slez. Šd.

Trhlenina, y, f. = skulina, Ritze, f. Na
Slov. Bern. Vz Trhlina.

Trhlík, a, m. = potrhlý. Reš. — T., osob.
jm. Šd.

Trhlina, y, f. = natržení, skulina, die
Spalte, der Riss, Ritz, die Kluft, Fissur, der
Sprung, die Lücke. Us. Dch. Dřevěná socha
vzala škodu trhlinami; T. ve zdi; T-nu způ-
sobiti. Dch. T. země, výmol, der Erdriss.
Š. a Ž. T. řitná, die Analfissur; cévnatková.
die Chorioidealruptur. Nz. lk.

Trhlosť, i, f. = potrhlosť, die Verrückt-
heit, die Rissigkeit.

Trhlozub, u, m., dryptodon, der Schlitt-
zahn. T. poduškovitý, d. pulvinatus. Rstp.
1809.

Trhlý = roztržený, gerissen, ritzig, ris-
sig. T. zeď. D. T. stavení. T. litina, Prm.
IV. 201., šat, Dch.; ryba (vykuchaná). Us.
Dbv. — od čeho: dřevo od mrazu t. Vys.
— T. člověk = náhlý, pošetilý, bláznivý,
střelený, verrückt, irre, schuss. T. blázen.
Reš. Všem zdál se nesmyslný a trhlý. Jel.
Enc. m. 29. On je trochu trhlý. Us. Bkř.,
Šd. Trhlý švec. Šd. T. jako švec. Us. Hý.

Umenie odpúzie hněv, jenž člověka činí jako
trhlého blázna. Hus II. 426.

Trhmo, v hudbě, staccato. Šm.

Trhnouti, vz Trhati.

Trhnutí, n., der Ruck, Riss, Strich. T.
(roztrhnutí) srdce, cardiorhexis. Nz. lk. T.
perem, der Federstrich. Dch. T-tím něco
rozevříti. Us. Dch.

Trhnutý; -ut, a, o, gerissen (einmal), ge-
rupft, gezuckt.

Trhoděj, e, trhodějce, e, m., der Kon-
trahent. Dějeť pak se kupování a prodá-
vání, kdyžto t-ce svolí se v určenú cenu,
neb záplatu jistú ustanovíce. CJB. 363.
V prodávání a v kupování svolení t-ce že
má býti, zjevno jest. CJB. 365. Jě sě ven
metati trhodějcóv a kupcóv. ZN. Řemeslníci,
kupci a t-ci aby plné svobody v těch tr-
zích jměli. Arch. I. 224.

Trhomné, ého, n., něm. Trahona, ves
u Veseřic. PL.

Trhonice, dle Budějovice, Trhonitz, ves
u Jimramova. PL.

Trhonín, a, m., ves u Vimberka.
Trhoun, a, m. = kdo se trhá, lopotí. Mor.
Šd.

Trhovačka, y, f., = dražidlo, das Reiss-
model (u bednářů). Šm.

Trhovati = kupovati — co: krávu. L.
— T. = kupliti, handeln. — čím. Rk. —
s kým. Krok. -- v čem. Lydia trhovala
v nachu či purpuru. Sš. Sk. 193. — se =
smlouvati se, handeln, feilschen. Trhuje se
jako žid. Plk.

Trhové, ého, n. = plat od prodeje na
trhu, das Markt-, Standgeld.

Trhovec, vce, m. = trhoděj, kupec, der
Marktfahrer, Marktbesucher, Fierant. Skř.,
J. tr. T. a obchodník prohlídá především,
aby... Sš. II. 130. Vypoviedámy, aby plné
svobody řemeslníci, kupci a t-ci v těch
trziech měli. Arch. I. 224. Rozešla se po-
vesť o vašem obrácení-se na všech místech,
bezmála skrze obchodníky a t-vce. Sš. II.
241. (Hý. ). I nechali sú t-vci všech věcí
tržných; Z domu božieho zle t-vce vyvrhl;
A tomu na znamenie stoly t-vcóm a penieze
převrátiv a rozsypav řekl jest; Ale ten ne-
slove trhovec, jenž svú věc prodá, aby sobě
jiné potřeby dobyl, netbaje zisku; Nebrzo
kto bude t-hovcem, by nebyl lichevníkem;
a proto nešlušie knězi, aby byl t-vcem;
Stoly převracel a t-ce vymrskal z chrámu
božieho; T. slove, jenž trhem hledá získati
a na zisk; Spravedlnosť (ukázal jest), že
z chrámu t-ce vymetal jest. Hus I. 132., 397.,
216., 219., 238., 382., II. 307. Slovo kupec
znamená i toho, jenž kupuje, i toho, jenž
prodává, jako to slovo t-vec. Hus III. 230.
(Tč. ). — T. = malý vozík s dřívím na trh,
der Marktwagen. Na mor. Valaš. Vck.

Trhovectvo, a, n. = kupectví, obchod, der
Handel. Za Domitiana bylo hlavou t-ctva
Řím město. Sš. Zj. 476. (Hý. ).

Trhovek, vka, m., trhovka, y, f. = do-
bytek na trhu koupený, das Marktstück (Vieh).
Zdála se mi klisna pěkná a byla přece jen
vylíčená trhovka. Us. Dch.

Trhovice, e, f. = cesta, po které se do
trhu chodí, der Marktweg. Us.