sb157-05 0..8296

175

Trhovisko, a, n., přípona -isko. Mkl. B.
277. T. = trhovišté. Zabili synečka a to
v t-visku. Čes. a mor. ps. 136. (Slav. ). Kvetla
Antiochia co světové t. Sš. Sk. 149. (Hý. ).

Trhoviště, tržiště, ě, n. (na Slov. a na
Mor. trhovisko, a, n. ) = trh, kde se prodává
a kupuje, Marktplatz, m. Vz Trh. Tržiště
věcí prodajných. V. T. volové, Aqu., ote-
vřené. Boč. — T. = hlavní místo v městě,
rynk, der Markt, Ring, Ringplatz. Kat je
na tržiště nesieše. Dal. — Kom., Bck. II.
1. 246. — T. = město kupecké, Handels-
stadt, f. O tom tržišti, o Tyru. Br. Ješto So-
luň znamenitým obchodištěm a trhovištěm
byl. Sš. II. 241.

Trhovka, y, f. = nůše na trh, ein Markt-
korb. Us. — T., ein Marktmuster (ode všeho,
co se prodává). Mřk.

Trhovky, dle Dolany, samota u Zalužan,

Trhovle, e, f. = kupectví, der Handel.
Krok. II. 468.

Trhovna, y, f., die Markthalle. Dch.

Trhovní = trhu se týkající, Markt-, Mess-.
T. zboží. D., peníze (na trh), novina (vy-
myšlená). Reš., Th. T. póhon, vz Póhon.
Půh. I. 125. T. hluk. Hý. — T. = ku koupi
se vztahující, Kauf-. T. zápis, smlouva. Pr.
měst. — T., ího, m. = trhovník. Jg.

Trhovnice, e, f., die Händlerin. Jg.

Trhovník, a, m., strsl. trbgovBnikb, mer-
cator, kupec, Händler, příp. -ikB. Mkl. B.
247. T., kdo na trhu kupuje, der Markt-
käufer. T-ci, die Marktleute. Odejdi tamto
na trh mezi t-ky. Sš.

Trhovský, Markt-. Aby v odpustky t-ské
nedoufali. Hus III. 138.

Trhovství, n. = obchod, kupectví, der
Handel. Nejeden kupec docela pojde ve
svém t. Sš. Zj. 476. (Hý. ). T. pilný. Hus
III. 233.

Trhový, od trhu, Markt-, Mess-. T. hluk,
Jel., místo (trhoviště). V., cena, chléb, D.,
právo, věc, peníze. Us. Obecní trhoví lidé:
kramáři atd.; nebezpečenstvie trhová. Št.
T. zboží, pospoj, dílo, práce (při které bývá
menší důkladnosť než při zakázce), Dch.,
úředník, Pal., den. Dch., Šd., NB. Tč. 233.
T. půhon. Vz Půhon, Kn. drn. XLIX., Půh.
I. 229. — T. = ku koupi se vztahující, Kauf-.
T. desky zemské (v nichž se koupě a pro-
deje zapisují), V., Arch. I. 429., list, zápis,
cena, D., vklad, Faukn., smlouva, povinnosť.
Vz Kupní, Obchodní, Tržební. — T., ého,
m. = dohledač trhový, der Marktmeister. L.
— Trhové Sviny, Schweinitz, městečko v Bu-
dějovsku.

Trhutka, y, f., riccia, die Riccie. T. sivá,
r. glauca, plovoucí, r. fluitans, zplývavá, r.
natans. Rstp. 1825.

Trhutkovitý. T. rostliny, riccieae: trhutka.
Rstp. 1825.

Trchati. Ať z pelecha trchá = vstává.
Kol. ván. 222.

Tři (u životných rodu muž. také tří; tři
je skráceno ze tří, strč. třie, strsl. trije. Gb.
Hl. 138. ); gt. tří (tak obyčejně; také čítáme
třech, tvořené dle zájmenného skloňování,
Ht., D.; třech jako v lok. již v strslovan.
řeči. Schl. V obecné mluvě vůbec třech);
dat. třem; akkus. tři; lok. třech; instrum.

třemi (také: třími; třmi je zastaralé; v ob.
mluvě třema. D., Kts. ). Na mor. Zlínsku:
nomin. muž. živ. třé, než. tři, rod žen. a
střed, tři; gt. a lok. třech, dat. třem, akk.
tři, instr. třema. Brt. v Mtc. 1878. 16. Tři,
skr. tri, zd. thri, řec. r^eřc, lat. tres, strsl.
trije, lit. trys, goth. kmen thri, nněm. drei.
Schl. Cf. Mkl. L. 122., 130. Odkud to slovo
odvozuje Šf., vz Mus. 1848., 1. 3. str. 232. —
Tří (tři) páni. V., muži, hadi, dubové. Vz
Čtyři. Tři dni, tři léta; Dvá jednoho pán
a tří vojsko; Tří králův. V. Třmi věcmi
koná sě hřiech. Hus I. 275. Třmi důvody
potvrzuje. BR. II. 610., 611. Třími místy.
Skl. I. 306., 321., Dal za to tři sta jak jeden
krejcar. Mor. Šd. Tři sta bohů prabohů!
Slov. Třem ženám se ještě vždycky klep
povedl. Bayer. Třmi kyji biti. BR. II. 771. a.
Jeden za tři, druhý za pět bez dvou (= je-
den jako druhý). Vz Podobný. Lb., Dch.
Třmi prúdy. Rkk. 51. Nejeď pro ni, pošli
pro ni tři sta koní; Jak nejstarší vdával, tři
sta (zlatých) jí zadával (věnoval); Ulianka
čistá panna, u Dunaja šaty prala, dojeli tam
třé husaři: Poď Uliško, pojeď s náma; Pěkné
pohřeb bych ti udělat dal: dal bych tobě
tróbit, na vše zvony zvónit a třema kně-
zama k hrobu doprovodit; Uvila ho (věnec)
třema řady, třema řady pro krajany; Dva
naléla, tři napsala, tak synečka oklamala.
Sš. P. 82., 119., 167., 247., 305., 564. (Tč. ).
A při tom byli jsú tři dobré člověky, kte-
rýmž jest hodno věřiti; Dává vinu Stuhlí-
kovi rybářovic ze třech zlatých; Mohlo býti
na tři hodiny před večerem; Dávaje mu
vinu ze tří postavův a žádal práva naň;
Před tiemi třími člověky poručil; Se třmi
hospodyňami přebýval. NB. Tč. 49., 67.,
93., 129., 197., 250. Ze tří set kop; Jim
třem věno vložila; Dvěma neb třmi pano-
šemi; V třech nedělích; Drží jí tři hřivny
platu na třech láních; Vpadl mi ve dvór a
ve tři člověky. Půh. 1. 167., 216., 261., II.
100., 113. (Tč. ). Tyto tři věci: viera, naděje
a láska činie modlitbu Bohu vzácnú; Čo
jest pokánie? Tři. Které? Bohu zpoviedá-
nie, srdečné želenie a dosti učiněnie; Hřiech
třmi kusy se plní: vnuknutím, libostí a při-
volením; Na světě (bode zbožie) třmi bo-
deními, to věz: dobýváním, držením a ztra-
cením; neb těžce ho člověk dobývá, těžce
chová a těžce ztracuje; A rci a věř, že ty
tři osoby jsú ne třie Bohové, ale jediný
pravý Bóh. Hus I. 315., 341., 367., II. 77.,
229. (Tč. ). Se třmi provazy. GR. Tři halíře,
tři páry bot. D. Tři sta, vz Dvě stě. Tři a
dvacet. Us. Příkladem oněch tří. Kom. Třem
odolati. Us. Ve třech letech. Us. Před třmi
dny. Br., V. Třemi koňmi (v obec. mluvě:
nebozízem). D. Pokoušeje ho třími hříchy.
Štelc. Tři božské osoby. Us. Povím všecko
ve třech slovech (krátce). Ani tři počítati
neumí. Staví se jakoby ani tři počítati ne-
uměl. Us. Tři za dvě bereš. Na Slov. Bern.
Straka ze kře a tři v keř. Kázali mu tři
krále napsati (chytře se ho zbavili). Jg. Za
tři pracovati, jísti (vydatně). Us. Brt. Žer-
tem říkají: Kape se třech (m.: se střech
i. e. prší-li). A odpovídá se: Ne se třech,
ale se čtyrech (i. e. rohů střehy). Dch.