sb157-05 0..8296

176

Tří-, vz Troj-, Třou-.

Triadika, y, f. = soustava tříciferná,
die Triadik, triadisches Zahlensystem. Nz.

Triage (triáž) = paběrky, vybrakované
zboží, das Ausgelesene (Schlechte) einer
Waare, der Ausschuss. Kh.

Triakontaëdr, u, m. = těleso o 30 stej-
ných routovitých plochách, der Triakonta-
eder. S. N.

Triangl, u, m., z lat. = trojúhelník, troj-
hran, Dreieck, n. — T. = třínožka, kovový,
hudební nástroj. Vz KP. II. 296., Tříhránek.
T., it. triangolo, ocelová tyčka do tří rohu
zahnutá, na niž se ocelovou týčinkou tluče.
Červený vynalezl r. 1878. zvonový t., vy-
dávající jasný zvonkový hlas. Mlt. — T. =
troják, trojačka, podstavec na troje svíčky
o velikonocích při obřadech církevních. Šd.

Triangulovati = na trojhrany rozděliti
(aby se snáze měřiti mohlo), trojcovati, troj-
úhelničiti, trianguliren. Nz.

Triarchie, e, f., z řec. = trojpanství, je-li
vláda svěřena třem osobám. S. N.

Triariové, nejstarší a nejvycvičenější vo-
jínové římských legií. V bitvách stávali až
v třetí řadě v záloze. Vz Vlšk. 438., 446.

Trias, u, m. = triasový útvar, vz Triasový,
Krč. 609., Frč. Geol. 95. Trias rázu ně-
meckého, slezskopolský, anglický, rázu alp-
ského, spodní alpský, rhaetský, svrchní alp-
ský, svrchní v sev. Americe, západně za
řekou Mississipem, švýcarský, v Chorvatsku
a Slavonsku, karpatský, sedmihradský, ba-
nátský, spodní. Vz Krč. 612., 622., 624.,
625., 626., 629., 650., 652., 654., 641., 644.,
646., 647., 649.

Triasový či kamenosolný útvar jest po
většině útvarem mořským a skládá se ze
tří pásem (odtud jméno jeho) a) z pásma
pestrého pískovce, b) z pásma lasturnatého
vápence a c) z pásma pestrého slínu. Vz
Bř. 262., KP. III. 42, Krč. 647.

Triáž, vz Triage.

Tříb, u, m. = nástroj ku tříbení obilí,
smyk, der Dreschwagen, die Dreschwalze.
Kom. J. 398. Vz Tříby. Před časy obilí tří-
bili tříbem. Kom. T-bem potříti. Sš. Snt. 33.

Tribalius, a, m. T. Martin Holický, farář
smolnický. 1600. Jg. H. 1. 643.

Tříbarevný praporec, dreifärbig, vz Tri-
kolora.

Tříbarva, y, f. = tři barvy, die Drei-
farbe. Orlové s t-vou. Víd. list. 1815. 38.

Tríbeč, bče, m., hora na Slov. Krč. 648.

Tříbek, bku, m. = malý tříb. — T., bka,
m., Tříboh, a, m. = Čemoboh, který vše
potírá, Lues. Krok. II. 381.

Tříbení, n., das Dreschen. — T. = či-
stění, die Reinigung, Sichtung. Kom.

Tříbený; -en, a, o, gedroschen. — T. =
čistěný, gesäubert, gesichtet. Jg.

Tříběžek, žka, m. = zajíc mající jednu
nohu postřelenou neb ustřelenou, der Drei-
läufer. Us. Dch., Šp.

Třibič, e, m., der Sichter. Šm.

Třibidlo, a, n. = prosivadlo, das Sichter-
zeug. D.

Tříbiti, il, en, ení; tříbívati. Strsl. trebiti,

g urgare, rus. terebitb; od trêb. Mkl. L. 31.,
B. 437. T. = třením čistiti, dreschen; čistiti,

zvl. obilí, cíditi, podsívati, sieben, sichten;
potírati, hubiti, aufreiben, vertilgen; se =
díti se, vor sich gehen. Jg. — abs. Tříbeni
budete jako plevy, kteréž pomíjejí. Br. —
co, koho. T. obilí, Us., mouku. Orb. p. T.
pšenici. Bj. Čápi hady tříbili aneb pojedli.
Štelc. — co, koho čím. Před časy obilí
tříbívali tříbem. Kom. Pokušením někoho
t. Br. — koho jak. Že těch, kteříž jejich
nepřátelé jsou, nenávidí a je podlé své nej-
větší mocnosti s pomoci pána Boha všemo-
houcího t. budou a chtějí. Skl. — co od
čeho. Krajinu od pařezů tříbiti. Us. Dch.
— se s kým. Tříbili (= přebírali) se s nimi
jako s plevami. Bart. — co, koho skrze
co: pokolení lidské skrze paliče t. Br. —
kde. Satan svaté sobě na říčici podané t.
se snaží. Kom. Bůh židy pod správou řím-
skou předivně tříbil (sužoval). Plác. — se
= díti se. Mnohé neřesti se tříbily. V.

Tříbivý, sichtend. Rk.

Tříbočný, tříboký, trojbočný, trigonus,
dreiseitig. T. vaječník kosatce obecného.
Rst. 507.

Tribokové, pl., kmen galský.

Tribometr, u, m., das Reibungsmesser,
der Tribometer. Nz.

Tribonian-us, a, m., slavný řím. právník,
sestavil pandekty, † 546 po Kr.

Třibovati, zastr. = řezati, klestiti, ent-
mannen, kastriren.

Tribrachys, řec. = stopa veršová: u u u,
chodila. Vz S. N. Trojkratka, běžec. Rk.

Tříbratrý, trojbratrý, triadelphus, drei-
brüderig, když tyčinky jednoho květu na
tři svazky srostlé jsou na př. u posedu mo-
mordiky. Rst. 507.

Třibřichy, dle Dolany, něm. Střibřich,
ves u Chrudimi. PL. Vz S. N.

Tři bubny, také Bubeň, bně, f., Drei-
trommel, ves u Slatinan v Chrudim. S. N.

Tribuleci-us, a, m. T. Sigm., farář a
spisov. 1597. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 295.

Tribun, a, m., lat. = představený tribui,
jisté třídě lidu v str. Římě, der Tribun,
Zunftmeister. — T. vojenský = vyšší dů-
stojník, jichž v legii 6 bylo. — T. plebis,
zástupce obecného lidu proti patriciům. Vz
S. N., Vlšk. 64., 439., 441., 442., 437.

Tribuna, y, f. = zvýšené místo k řečnění,
řečniště, die Rednerbühne, Tribune.

Tribunal, u, m., lat. = soudní stolice,
soudní dvůr, soud, der Richterstuhl, das
Tribunal. Cf. Vlšk. 61., 64., 388.

Tribunat, u, m. = uřad tribunský. Rk.

Tříbunčužný baša (nové slovo), ein Basse
von drei Rossschweifen. D.

Tribu-s, -e, -i, s, -i, -í; pl. -e, -í, -ím,
-e, -e, -ích, -emi (podlé Růže; nebo trib-us,
-y, -ě dle Ryba). T. = jistá třída lidu
ve str. Římě, jichž bylo z počátku tré, na-
posled 35, eine Volksabtheilung, Zunft, Tri-
bus.

Tribut, u, m., z lat. tributum = berně,
daň, plat, poplatek, die Abgabe, Steuer,
Auflage, der Tribut. Pustil od t-u. V. T.
dávati. Br. Něčím t. platiti; někomu pod t.
náležeti. Kr. mosk.

Tříby, ů, pl., m. = zubaté smyky, válce
na rozmačkání hrud na poli. Sš. Vz Tříb.



	176

	Tří-, vz Troj-, Třou-. Triadika, y, f. = soustava tříciferná, die Triadik, triadisches Zahlensystem. Nz. Triage (triáž) = paběrky, vybrakované zboží, das Ausgelesene (Schlechte) einer Waare, der Ausschuss. Kh. Triakontaëdr, u, m. = těleso o 30 stej- ných routovitých plochách, der Triakonta- eder. S. N. Triangl, u, m., z lat. = trojúhelník, troj- hran, Dreieck, n. — T. = třínožka, kovový, hudební nástroj. Vz KP. II. 296., Tříhránek. T., it. triangolo, ocelová tyčka do tří rohu zahnutá, na niž se ocelovou týčinkou tluče. Červený vynalezl r. 1878. zvonový t., vy- dávající jasný zvonkový hlas. Mlt. — T. = troják, trojačka, podstavec na troje svíčky o velikonocích při obřadech církevních. Šd. Triangulovati = na trojhrany rozděliti (aby se snáze měřiti mohlo), trojcovati, troj- úhelničiti, trianguliren. Nz. Triarchie, e, f., z řec. = trojpanství, je-li vláda svěřena třem osobám. S. N. Triariové, nejstarší a nejvycvičenější vo- jínové římských legií. V bitvách stávali až v třetí řadě v záloze. Vz Vlšk. 438., 446. Trias, u, m. = triasový útvar, vz Triasový, Krč. 609., Frč. Geol. 95. Trias rázu ně- meckého, slezskopolský, anglický, rázu alp- ského, spodní alpský, rhaetský, svrchní alp- ský, svrchní v sev. Americe, západně za řekou Mississipem, švýcarský, v Chorvatsku a Slavonsku, karpatský, sedmihradský, ba- nátský, spodní. Vz Krč. 612., 622., 624., 625., 626., 629., 650., 652., 654., 641., 644., 646., 647., 649. Triasový či kamenosolný útvar jest po většině útvarem mořským a skládá se ze tří pásem (odtud jméno jeho) a) z pásma pestrého pískovce, b) z pásma lasturnatého vápence a c) z pásma pestrého slínu. Vz Bř. 262., KP. III. 42, Krč. 647. Triáž, vz Triage. Tříb, u, m. = nástroj ku tříbení obilí, smyk, der Dreschwagen, die Dreschwalze. Kom. J. 398. Vz Tříby. Před časy obilí tří- bili tříbem. Kom. T-bem potříti. Sš. Snt. 33. Tribalius, a, m. T. Martin Holický, farář smolnický. 1600. Jg. H. 1. 643. Tříbarevný praporec, dreifärbig, vz Tri- kolora. Tříbarva, y, f. = tři barvy, die Drei- farbe. Orlové s t-vou. Víd. list. 1815. 38. Tríbeč, bče, m., hora na Slov. Krč. 648. Tříbek, bku, m. = malý tříb. — T., bka, m., Tříboh, a, m. = Čemoboh, který vše potírá, Lues. Krok. II. 381. Tříbení, n., das Dreschen. — T. = či- stění, die Reinigung, Sichtung. Kom. Tříbený; -en, a, o, gedroschen. — T. = čistěný, gesäubert, gesichtet. Jg. Tříběžek, žka, m. = zajíc mající jednu nohu postřelenou neb ustřelenou, der Drei- läufer. Us. Dch., Šp. Třibič, e, m., der Sichter. Šm. Třibidlo, a, n. = prosivadlo, das Sichter- zeug. D. Tříbiti, il, en, ení; tříbívati. Strsl. trebiti, g urgare, rus. terebitb; od trêb. Mkl. L. 31., B. 437. T. = třením čistiti, dreschen; čistiti,	zvl. obilí, cíditi, podsívati, sieben, sichten; potírati, hubiti, aufreiben, vertilgen; se = díti se, vor sich gehen. Jg. — abs. Tříbeni budete jako plevy, kteréž pomíjejí. Br. — co, koho. T. obilí, Us., mouku. Orb. p. T. pšenici. Bj. Čápi hady tříbili aneb pojedli. Štelc. — co, koho čím. Před časy obilí tříbívali tříbem. Kom. Pokušením někoho t. Br. — koho jak. Že těch, kteříž jejich nepřátelé jsou, nenávidí a je podlé své nej- větší mocnosti s pomoci pána Boha všemo- houcího t. budou a chtějí. Skl. — co od čeho. Krajinu od pařezů tříbiti. Us. Dch. — se s kým. Tříbili (= přebírali) se s nimi jako s plevami. Bart. — co, koho skrze co: pokolení lidské skrze paliče t. Br. — kde. Satan svaté sobě na říčici podané t. se snaží. Kom. Bůh židy pod správou řím- skou předivně tříbil (sužoval). Plác. — se = díti se. Mnohé neřesti se tříbily. V. Tříbivý, sichtend. Rk. Tříbočný, tříboký, trojbočný, trigonus, dreiseitig. T. vaječník kosatce obecného. Rst. 507. Tribokové, pl., kmen galský. Tribometr, u, m., das Reibungsmesser, der Tribometer. Nz. Tribonian-us, a, m., slavný řím. právník, sestavil pandekty, † 546 po Kr. Třibovati, zastr. = řezati, klestiti, ent- mannen, kastriren. Tribrachys, řec. = stopa veršová: u u u, chodila. Vz S. N. Trojkratka, běžec. Rk. Tříbratrý, trojbratrý, triadelphus, drei- brüderig, když tyčinky jednoho květu na tři svazky srostlé jsou na př. u posedu mo- mordiky. Rst. 507. Třibřichy, dle Dolany, něm. Střibřich, ves u Chrudimi. PL. Vz S. N. Tři bubny, také Bubeň, bně, f., Drei- trommel, ves u Slatinan v Chrudim. S. N. Tribuleci-us, a, m. T. Sigm., farář a spisov. 1597. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 295. Tribun, a, m., lat. = představený tribui, jisté třídě lidu v str. Římě, der Tribun, Zunftmeister. — T. vojenský = vyšší dů- stojník, jichž v legii 6 bylo. — T. plebis, zástupce obecného lidu proti patriciům. Vz S. N., Vlšk. 64., 439., 441., 442., 437. Tribuna, y, f. = zvýšené místo k řečnění, řečniště, die Rednerbühne, Tribune. Tribunal, u, m., lat. = soudní stolice, soudní dvůr, soud, der Richterstuhl, das Tribunal. Cf. Vlšk. 61., 64., 388. Tribunat, u, m. = uřad tribunský. Rk. Tříbunčužný baša (nové slovo), ein Basse von drei Rossschweifen. D. Tribu-s, -e, -i, s, -i, -í; pl. -e, -í, -ím, -e, -e, -ích, -emi (podlé Růže; nebo trib-us, -y, -ě dle Ryba). T. = jistá třída lidu ve str. Římě, jichž bylo z počátku tré, na- posled 35, eine Volksabtheilung, Zunft, Tri- bus. Tribut, u, m., z lat. tributum = berně, daň, plat, poplatek, die Abgabe, Steuer, Auflage, der Tribut. Pustil od t-u. V. T. dávati. Br. Něčím t. platiti; někomu pod t. náležeti. Kr. mosk. Tříby, ů, pl., m. = zubaté smyky, válce na rozmačkání hrud na poli. Sš. Vz Tříb.