sb157-05 0..8296

177

Třicátek, tku, m. Vz Třidcátek.

Třicátkový. T. poplatek, dávka. Šp. Vz
Třidcátek.

Třicátník, a, m., der Anführer über
Dreissig. On Martinovi Podivinskému 35
dal, prose jeho, aby je Ďurďovi t-ku do-
nesl. NB. Tč. 26. — T. = kdo má 30 let,
der Dreissiger. Ženil se jsa t-kem. H. Jir. —
T., u, m. = 30 krejcarů. Gl. 344.

Třicátý, der dreissigste. T. groš: an. 1570.
ist im Landtag beschlossen worden, dass
man Ihr Majestät von allem, was verkauft
wird, den 30. Groschen geben solle. Gl. 344.
Léta Kristova třicátého. BR. II. 12. a.

Tříce = střevíce, Schuhe. Us. v Domažl.
Vezem Vám nevěstu, má nové tříce; Tříce
na přesky, jen jsú se leskly. Er. P. 325., 338.

Třicet, vz Třidcet.

Třicetiletý, třicítiletý, dreissigjährig.
T. válka. Vz S. N.

Třicetina, y, f., das Dreissigstel. Šd.

Třicí a třecí = co tříti lze, reibbar. V.
— T. = čím se tře, Reib-. T. kámen (pěna
mořská), V., v obec. mluvě: pimštajn z něm.
Bimsenstein. — T. = na čem se co tře, Reib-.
T. kámen. Plk.

Tříciferní, vz Triadika.

Třícípý, dreizipfelig. T. šátek. Us.

Třicítina, y, f. = třicetina.

Třicítka, y, f., die Zahl dreissig. Už mu
táhne t. = bude míti brzo 30 let. Us. Němc.

Triclini-um, a, n., lat. = léhadlo, byla
tři okolo stolu pro devět osob. Vz S. N.,
Vlšk. 89., 90., 134., 135.

Tricot (trikó) = pletená práce, pletený
spodní přiléhající oděv, die Strickarbeit, ge-
strickte Kleidung, enganschliessende Strumpf-
hosen. Vz S. N.

1. Tříč, e, m., Tritsch, ves u Vysokého.
PL.

2. Tříč, e, m. = kdo tře, der Reiber. Us.
Čsk.

Tříče, ete, n., šp. m. trojče. Cf. Dvojče,
ne dvouče. Brs. 2. vyd. 246.

Tříček, čku, m. = hmoždíř. Mor.

Tříčka, y, f., die Reiberin. — T., šp. m.
trojka. Vz Brs. 2. vyd. 246.

Tříčlen, a, m., vz Trinom.

Tříčlenný, dreigliederig. T. slova. Sš. II.
211.

Tříčměry, dle Dolany, Tritschmersch,
ves u Nových hradů. PL.

Tříčtvrták, a, m. = mladý zajíc, který
má ¾ své obyčejné velikosti, der Dreiläufer.
Šp.

Tříčtvrtletí, n., eine Zeit von 9 Monaten.
Us.

Tříčtvrtletní, D., tříčtvrtletý, drei-
vierteljährig. V.

Tříčtvrtní takt, der Dreivierteltakt. Rk.

Tříčtvrtník, a, m., der Besitzer von drei
Viertel eines Bauernhofes. Rk.

Třída, y, f. Črêda — črieda — střída —
třída, jako u třešně, vz toto. Gb. Hl. 121.,
Bž. 45. Slovo třída nekrátí í: třídou, tříd.
T. = řád, řada, oddělení, stupeň, die Klasse,
Abtheilung, das Departement. Třída dalšího
vzdělání, die Fortbildungsklasse. Us. Dch.
Třída let, die Altersklasse; t. věřitelů, die
Klasse der Gläubiger. J. tr. T. služební, die

Dienstklasse. Čsk. T. věku, die Altersklasse;
t. zvuku (zvučí), Klangfächer der Stimme
bei Deklam.; hlavní třída, die Hauptklasse
z. B. der Einheiten. Nz. Třída dělnická; t.
o dvou. o třech... cifrách (číslicích); uda-
vatel třídy (Klassenexponent). Nz. T. v rostl.
= vyšší oddělení soustavy rostlin rozdělu-
jící se na podtřídy, řády, podřády atd. Rst.
507. Cf. Kk. 65., Sch. II. 379. Sami třídu
a stranu činili. Sš. I. 155. Ještě jazyk ta-
mější (atethiopský) k semitské třídě se čítá.
Sš. Sk. 103. (Hý. ). — T. slovesa. Sloveso
dělí se na šest tříd. Vz Časování. — T. =
střídám, der Wechsel, die Abwechslung,
Ablösung, Reihe. Dosta se třieda (řada) na
páva. Smil v. 836. Když svú třiedu vypl-
něchu. M. Aby slúžili před skříní na třiedu
(vicissim). BO. Střežéchu třiedami (per vices)
chrám. BO. — T. = ulice, die Strasse. Vstanu
a obejdu město po třiedách a po uliciech, hle-
dati budu toho, jehož miluje duše má. Hus
III. 35. Nehledaj okolo v třiedách městských
(in vicis). BO. Vyběhni na třiedy a na ulice
městské (in plateas et vicos civitatis). Luk.
14. 21., ZN. — Ostatně vz Střída a S. N.

Třidcátek, tku, m. = třidcátá částka (cf.
Desátek), das Dreissigstel. — T., na Slov.
= třidcáté mýto, bývalé mýto na hranicích
uherských zřízené r. 1848. Zoll, m. Šd., Zříz.
sněm. — T., v Uhřích též úřad, který tři-
dcátky (mýta) vybírá, das Dreissigstamt,
Zollamt. — Psí třidcátek, vlčí právo (právo
silnějšího), das Recht des Stärkeren. Vyšel
na psí t. (vše ztrávil). Bern. Prídeš na psí
triciatok (spálíš se). DBš. 45 — Třidcátky,
pl. = růženec se 3 desátky, rosarium cum
tribus Pater. D.

Třidcaternosť, i, f., die Dreissigfältig-
keit. Ros.

Třidcatero, vz Třidcaterý. — T., subst.,
dreissig. T. dětí. D.

Třidcaterý; -ter, a, o = třidcetnásobný,
dreissigfach. — T., třicet obsahující, dreissig.
T. počet. V.

Třidcátka, y, f. = třicítka, die Zahl
dreissig. Scip.

Třidcátkový úřad, das Dreissigstamt
(Zollamt in Ungarn), výměra, das Dreissigst-
ausmass, úředník. T. dávka, sazba. J. tr.

Třidcátnice, e, f. = třicetiletá ženská,
die Dreissigerin.

Třidcátnictví, -stvo, a, n., das Dreissigst-
amt.

Třidcátník, a, m. = kdo má 30 let, ein
Dreissiger. — T. = vůdce 30 mužů. — T. =
výběrčí třidcátků (v Uhřích), der Dreissigst-
beamte. D. — T., u, m. = mince 30 krejcarů,
eine Geldmünze von 30 Kreuzern. V. — Jg.

Třidcátný = celný, Dreissigstamts-, —.
T., ého, m. = třidcátník.

Třidcátý, der dreissigste. T. den. V.

Třidcet, třicet (zastr. třideset), v nepří-
mých pádech: třidceti, třiceti n. třidcíti,
třicíti, dreissig. Vz Pět. Předposlední í je
zpětná přehláska a staženina z ia, kdež nyní
i e přichází. Ht. Sr. m. 247. Cf. Bž. 8. 286.
Třidcet let starý. D. Po třiceti, V., po tři-
dcíti. Us. Ve třidcíti. V. Ten vražedlník
vsazen a žalobníci zaručeni jsú pode třiceti
hřivnami. NB. Tč, 95. Třicet tyranů v Athe-



	177

	Třicátek, tku, m. Vz Třidcátek. Třicátkový. T. poplatek, dávka. Šp. Vz Třidcátek. Třicátník, a, m., der Anführer über Dreissig. On Martinovi Podivinskému 35 dal, prose jeho, aby je Ďurďovi t-ku do- nesl. NB. Tč. 26. — T. = kdo má 30 let, der Dreissiger. Ženil se jsa t-kem. H. Jir. — T., u, m. = 30 krejcarů. Gl. 344. Třicátý, der dreissigste. T. groš: an. 1570. ist im Landtag beschlossen worden, dass man Ihr Majestät von allem, was verkauft wird, den 30. Groschen geben solle. Gl. 344. Léta Kristova třicátého. BR. II. 12. a. Tříce = střevíce, Schuhe. Us. v Domažl. Vezem Vám nevěstu, má nové tříce; Tříce na přesky, jen jsú se leskly. Er. P. 325., 338. Třicet, vz Třidcet. Třicetiletý, třicítiletý, dreissigjährig. T. válka. Vz S. N. Třicetina, y, f., das Dreissigstel. Šd. Třicí a třecí = co tříti lze, reibbar. V. — T. = čím se tře, Reib-. T. kámen (pěna mořská), V., v obec. mluvě: pimštajn z něm. Bimsenstein. — T. = na čem se co tře, Reib-. T. kámen. Plk. Tříciferní, vz Triadika. Třícípý, dreizipfelig. T. šátek. Us. Třicítina, y, f. = třicetina. Třicítka, y, f., die Zahl dreissig. Už mu táhne t. = bude míti brzo 30 let. Us. Němc. Triclini-um, a, n., lat. = léhadlo, byla tři okolo stolu pro devět osob. Vz S. N., Vlšk. 89., 90., 134., 135. Tricot (trikó) = pletená práce, pletený spodní přiléhající oděv, die Strickarbeit, ge- strickte Kleidung, enganschliessende Strumpf- hosen. Vz S. N. 1. Tříč, e, m., Tritsch, ves u Vysokého. PL. 2. Tříč, e, m. = kdo tře, der Reiber. Us. Čsk. Tříče, ete, n., šp. m. trojče. Cf. Dvojče, ne dvouče. Brs. 2. vyd. 246. Tříček, čku, m. = hmoždíř. Mor. Tříčka, y, f., die Reiberin. — T., šp. m. trojka. Vz Brs. 2. vyd. 246. Tříčlen, a, m., vz Trinom. Tříčlenný, dreigliederig. T. slova. Sš. II. 211. Tříčměry, dle Dolany, Tritschmersch, ves u Nových hradů. PL. Tříčtvrták, a, m. = mladý zajíc, který má ¾ své obyčejné velikosti, der Dreiläufer. Šp. Tříčtvrtletí, n., eine Zeit von 9 Monaten. Us. Tříčtvrtletní, D., tříčtvrtletý, drei- vierteljährig. V. Tříčtvrtní takt, der Dreivierteltakt. Rk. Tříčtvrtník, a, m., der Besitzer von drei Viertel eines Bauernhofes. Rk. Třída, y, f. Črêda — črieda — střída — třída, jako u třešně, vz toto. Gb. Hl. 121., Bž. 45. Slovo třída nekrátí í: třídou, tříd. T. = řád, řada, oddělení, stupeň, die Klasse, Abtheilung, das Departement. Třída dalšího vzdělání, die Fortbildungsklasse. Us. Dch. Třída let, die Altersklasse; t. věřitelů, die Klasse der Gläubiger. J. tr. T. služební, die	Dienstklasse. Čsk. T. věku, die Altersklasse; t. zvuku (zvučí), Klangfächer der Stimme bei Deklam.; hlavní třída, die Hauptklasse z. B. der Einheiten. Nz. Třída dělnická; t. o dvou. o třech... cifrách (číslicích); uda- vatel třídy (Klassenexponent). Nz. T. v rostl. = vyšší oddělení soustavy rostlin rozdělu- jící se na podtřídy, řády, podřády atd. Rst. 507. Cf. Kk. 65., Sch. II. 379. Sami třídu a stranu činili. Sš. I. 155. Ještě jazyk ta- mější (atethiopský) k semitské třídě se čítá. Sš. Sk. 103. (Hý. ). — T. slovesa. Sloveso dělí se na šest tříd. Vz Časování. — T. = střídám, der Wechsel, die Abwechslung, Ablösung, Reihe. Dosta se třieda (řada) na páva. Smil v. 836. Když svú třiedu vypl- něchu. M. Aby slúžili před skříní na třiedu (vicissim). BO. Střežéchu třiedami (per vices) chrám. BO. — T. = ulice, die Strasse. Vstanu a obejdu město po třiedách a po uliciech, hle- dati budu toho, jehož miluje duše má. Hus III. 35. Nehledaj okolo v třiedách městských (in vicis). BO. Vyběhni na třiedy a na ulice městské (in plateas et vicos civitatis). Luk. 14. 21., ZN. — Ostatně vz Střída a S. N. Třidcátek, tku, m. = třidcátá částka (cf. Desátek), das Dreissigstel. — T., na Slov. = třidcáté mýto, bývalé mýto na hranicích uherských zřízené r. 1848. Zoll, m. Šd., Zříz. sněm. — T., v Uhřích též úřad, který tři- dcátky (mýta) vybírá, das Dreissigstamt, Zollamt. — Psí třidcátek, vlčí právo (právo silnějšího), das Recht des Stärkeren. Vyšel na psí t. (vše ztrávil). Bern. Prídeš na psí triciatok (spálíš se). DBš. 45 — Třidcátky, pl. = růženec se 3 desátky, rosarium cum tribus Pater. D. Třidcaternosť, i, f., die Dreissigfältig- keit. Ros. Třidcatero, vz Třidcaterý. — T., subst., dreissig. T. dětí. D. Třidcaterý; -ter, a, o = třidcetnásobný, dreissigfach. — T., třicet obsahující, dreissig. T. počet. V. Třidcátka, y, f. = třicítka, die Zahl dreissig. Scip. Třidcátkový úřad, das Dreissigstamt (Zollamt in Ungarn), výměra, das Dreissigst- ausmass, úředník. T. dávka, sazba. J. tr. Třidcátnice, e, f. = třicetiletá ženská, die Dreissigerin. Třidcátnictví, -stvo, a, n., das Dreissigst- amt. Třidcátník, a, m. = kdo má 30 let, ein Dreissiger. — T. = vůdce 30 mužů. — T. = výběrčí třidcátků (v Uhřích), der Dreissigst- beamte. D. — T., u, m. = mince 30 krejcarů, eine Geldmünze von 30 Kreuzern. V. — Jg. Třidcátný = celný, Dreissigstamts-, —. T., ého, m. = třidcátník. Třidcátý, der dreissigste. T. den. V. Třidcet, třicet (zastr. třideset), v nepří- mých pádech: třidceti, třiceti n. třidcíti, třicíti, dreissig. Vz Pět. Předposlední í je zpětná přehláska a staženina z ia, kdež nyní i e přichází. Ht. Sr. m. 247. Cf. Bž. 8. 286. Třidcet let starý. D. Po třiceti, V., po tři- dcíti. Us. Ve třidcíti. V. Ten vražedlník vsazen a žalobníci zaručeni jsú pode třiceti hřivnami. NB. Tč, 95. Třicet tyranů v Athe-