Předchozí (176)  Strana:177  Další (178) |
|
|||
177
|
|||
|
|||
Třicátek, tku, m. Vz Třidcátek.
Třicátkový. T. poplatek, dávka. Šp. Vz
Třidcátek. Třicátník, a, m., der Anführer über
Dreissig. On Martinovi Podivinskému 35 dal, prose jeho, aby je Ďurďovi t-ku do- nesl. NB. Tč. 26. — T. = kdo má 30 let, der Dreissiger. Ženil se jsa t-kem. H. Jir. — T., u, m. = 30 krejcarů. Gl. 344. Třicátý, der dreissigste. T. groš: an. 1570.
ist im Landtag beschlossen worden, dass man Ihr Majestät von allem, was verkauft wird, den 30. Groschen geben solle. Gl. 344. Léta Kristova třicátého. BR. II. 12. a. Tříce = střevíce, Schuhe. Us. v Domažl.
Vezem Vám nevěstu, má nové tříce; Tříce na přesky, jen jsú se leskly. Er. P. 325., 338. Třicet, vz Třidcet.
Třicetiletý, třicítiletý, dreissigjährig.
T. válka. Vz S. N. Třicetina, y, f., das Dreissigstel. Šd.
Třicí a třecí = co tříti lze, reibbar. V.
— T. = čím se tře, Reib-. T. kámen (pěna mořská), V., v obec. mluvě: pimštajn z něm. Bimsenstein. — T. = na čem se co tře, Reib-. T. kámen. Plk. Tříciferní, vz Triadika.
Třícípý, dreizipfelig. T. šátek. Us.
Třicítina, y, f. = třicetina.
Třicítka, y, f., die Zahl dreissig. Už mu
táhne t. = bude míti brzo 30 let. Us. Němc. Triclini-um, a, n., lat. = léhadlo, byla
tři okolo stolu pro devět osob. Vz S. N., Vlšk. 89., 90., 134., 135. Tricot (trikó) = pletená práce, pletený
spodní přiléhající oděv, die Strickarbeit, ge- strickte Kleidung, enganschliessende Strumpf- hosen. Vz S. N. 1. Tříč, e, m., Tritsch, ves u Vysokého.
PL. 2. Tříč, e, m. = kdo tře, der Reiber. Us.
Čsk. Tříče, ete, n., šp. m. trojče. Cf. Dvojče,
ne dvouče. Brs. 2. vyd. 246. Tříček, čku, m. = hmoždíř. Mor.
Tříčka, y, f., die Reiberin. — T., šp. m.
trojka. Vz Brs. 2. vyd. 246. Tříčlen, a, m., vz Trinom.
Tříčlenný, dreigliederig. T. slova. Sš. II.
211. Tříčměry, dle Dolany, Tritschmersch,
ves u Nových hradů. PL. Tříčtvrták, a, m. = mladý zajíc, který
má ¾ své obyčejné velikosti, der Dreiläufer. Šp. Tříčtvrtletí, n., eine Zeit von 9 Monaten.
Us. Tříčtvrtletní, D., tříčtvrtletý, drei-
vierteljährig. V. Tříčtvrtní takt, der Dreivierteltakt. Rk.
Tříčtvrtník, a, m., der Besitzer von drei
Viertel eines Bauernhofes. Rk. Třída, y, f. Črêda — črieda — střída —
třída, jako u třešně, vz toto. Gb. Hl. 121., Bž. 45. Slovo třída nekrátí í: třídou, tříd. T. = řád, řada, oddělení, stupeň, die Klasse, Abtheilung, das Departement. Třída dalšího vzdělání, die Fortbildungsklasse. Us. Dch. Třída let, die Altersklasse; t. věřitelů, die Klasse der Gläubiger. J. tr. T. služební, die |
Dienstklasse. Čsk. T. věku, die Altersklasse;
t. zvuku (zvučí), Klangfächer der Stimme bei Deklam.; hlavní třída, die Hauptklasse z. B. der Einheiten. Nz. Třída dělnická; t. o dvou. o třech... cifrách (číslicích); uda- vatel třídy (Klassenexponent). Nz. T. v rostl. = vyšší oddělení soustavy rostlin rozdělu- jící se na podtřídy, řády, podřády atd. Rst. 507. Cf. Kk. 65., Sch. II. 379. Sami třídu a stranu činili. Sš. I. 155. Ještě jazyk ta- mější (atethiopský) k semitské třídě se čítá. Sš. Sk. 103. (Hý. ). — T. slovesa. Sloveso dělí se na šest tříd. Vz Časování. — T. = střídám, der Wechsel, die Abwechslung, Ablösung, Reihe. Dosta se třieda (řada) na páva. Smil v. 836. Když svú třiedu vypl- něchu. M. Aby slúžili před skříní na třiedu (vicissim). BO. Střežéchu třiedami (per vices) chrám. BO. — T. = ulice, die Strasse. Vstanu a obejdu město po třiedách a po uliciech, hle- dati budu toho, jehož miluje duše má. Hus III. 35. Nehledaj okolo v třiedách městských (in vicis). BO. Vyběhni na třiedy a na ulice městské (in plateas et vicos civitatis). Luk. 14. 21., ZN. — Ostatně vz Střída a S. N. Třidcátek, tku, m. = třidcátá částka (cf.
Desátek), das Dreissigstel. — T., na Slov. = třidcáté mýto, bývalé mýto na hranicích uherských zřízené r. 1848. Zoll, m. Šd., Zříz. sněm. — T., v Uhřích též úřad, který tři- dcátky (mýta) vybírá, das Dreissigstamt, Zollamt. — Psí třidcátek, vlčí právo (právo silnějšího), das Recht des Stärkeren. Vyšel na psí t. (vše ztrávil). Bern. Prídeš na psí triciatok (spálíš se). DBš. 45 — Třidcátky, pl. = růženec se 3 desátky, rosarium cum tribus Pater. D. Třidcaternosť, i, f., die Dreissigfältig-
keit. Ros. Třidcatero, vz Třidcaterý. — T., subst.,
dreissig. T. dětí. D. Třidcaterý; -ter, a, o = třidcetnásobný,
dreissigfach. — T., třicet obsahující, dreissig. T. počet. V. Třidcátka, y, f. = třicítka, die Zahl
dreissig. Scip. Třidcátkový úřad, das Dreissigstamt
(Zollamt in Ungarn), výměra, das Dreissigst- ausmass, úředník. T. dávka, sazba. J. tr. Třidcátnice, e, f. = třicetiletá ženská,
die Dreissigerin. Třidcátnictví, -stvo, a, n., das Dreissigst-
amt. Třidcátník, a, m. = kdo má 30 let, ein
Dreissiger. — T. = vůdce 30 mužů. — T. = výběrčí třidcátků (v Uhřích), der Dreissigst- beamte. D. — T., u, m. = mince 30 krejcarů, eine Geldmünze von 30 Kreuzern. V. — Jg. Třidcátný = celný, Dreissigstamts-, —.
T., ého, m. = třidcátník. Třidcátý, der dreissigste. T. den. V.
Třidcet, třicet (zastr. třideset), v nepří-
mých pádech: třidceti, třiceti n. třidcíti, třicíti, dreissig. Vz Pět. Předposlední í je zpětná přehláska a staženina z ia, kdež nyní i e přichází. Ht. Sr. m. 247. Cf. Bž. 8. 286. Třidcet let starý. D. Po třiceti, V., po tři- dcíti. Us. Ve třidcíti. V. Ten vražedlník vsazen a žalobníci zaručeni jsú pode třiceti hřivnami. NB. Tč, 95. Třicet tyranů v Athe- |
||
|
|||
Předchozí (176)  Strana:177  Další (178) |