sb157-05 0..8296

178

nách. VzS. N. Ze třidcíti. Půh. I. 174., 151.,
BR. II. 110. a. Třidceti. Půh. II. 108., Hus
I. 343., BO., Bj. Mají pro mne jeti konima
třidceti. Sš. P. 423.

Třidcetkrát, dreissigmal.

Třidcetnásobnosť, i, f., die Dreissigfach-
heit. Ros.

Třidcetnásobný = třidcaterý, dreissig-
fach. Jg.

Třidcetokovní, dreissigeimerig. T. sud.
Kartig.

Třidcítidenní, dreissigtägig. V.

Třidcítiletý, dreissigjährig. T. válka. Us.

Třidcítka, y, f., die Zahl dreissig. Us.
T. vyšla z loterie. Us.

Třídečnosť, i, f. = rozdělení na třídy,
die Klasseneinteilung.

Třídění, n. = roztřídění, die Klassifici-
rung. Balb., J. tr. T. pozemností.

Třídenilátko, a, n. = třídenní dítě, ein
dreitägiges Kind. Šm.

Třídenní, dreitägig. T. mor. V.

Trident, a, m., it. Trento, něm. Trient,
mě. v Tyrolsku. Vz více v S. N. — Tri-
denťan, a, m., pl. -né. — Tridentský. T.
sněm n. sbor r. 1545. Vz S. N.

Třideset. Z třidesíti hř. Půh. I. 335.

Třidič, e, m., der Sortirer. Dch.

Třídílní, dreitheilig, dreibändig. Us. T.
kniha, slovník.

Třídílnosť, i, f., die Trichometrie. Rk.

Tříditi, vz Stříditi.

Třidlo, a, n. = nástroj ke tření, ein Reib-
werkzeug, der Reiber.

Třídní, Klassen-. T. učitel (hlavní učitel
některé třídy), Us., loterie (Klassenlotterie),
obchod se zbožím třídním, kolek (dle třídy,
klassenmässiger Stempel), J. tr., system vě-
znictví, vz S. N., daň, die Klassensteuer.
Dch., J. tr. T. známky, vz Známka.

Třídnictví, n. = střídnictví.

Třídník = střídník, zástupce farářův,
jeho vikář, kaplan, vicarius, der Pfarrvikär,
Kaplan. A tu faráře jali s třiedníkem. Pč.
29. A farářové radí střiedníkóm, aby na-
háněli za třidceti mší, za zpověď, za svá-
tosť...; Dělá-li věrně s lidem t., on za
svú práci odplatu vezme a farář vždy musí
odpověď dáti, že jest prázdnil; A mým do-
mněním třiedníci věrní jsú v cierkvi sv.
viece než nynější prelátové platni; Lakomý
farářík neb třiedníček, který zpovědí, ká-
záním... zisku hledá. Hus I. 456., II. 67.,
322. Cf. Hus I. 435. (Tč. ). Děkan, probošt
i třiedníci. Hr. rk. 9. — T. ve vojště, der
Gefreite. Kda.

Třídnoví, n. = doba tří dnů, das Triduum.

Bý.

Třídný, vz Střídný.

Třídovní, klassenmässig. Šm.
Třídový, Klassen-.

Třídrátový, dreidrähtig. D.

Třidsetikrát = třicetkrát. Kat. 2553.

Tridu-um, a, n., lat. = třídnoví, doba
tří dnů, eine Zeit von 3 Tagen.

Tři dvory, Dreihöfen, samota u Golč. Je-
níkova. PL.

Tridymit, u, m., nerost. Vz Bř. 186

Trienni-um, a, n., lat. = tříletí, eine Zeit
von 3 Jahren.

Třieska, y, f. = třesení, strach, tremor,
zastr. Ž. wit. 54. 6. Vz Třísti = třásti.

Třiesli sě = třásli se. Kat. 13.

Třietý, zastr. = třený. T. stezky. E. V.
(Bž. (185. ).

Trifoli-um, a, n. = třílist, trojlístek, zvl.
jetel, das Drei-, Kleeblatt.

Trifylin, u, m., fosforečnan železnato-
lithnatý. Vz Bř. 148.

Trigantina, y, f. = lehká řecká loď o jedné
plachtě, griech. Fahrzeug mit einem drei-
eckigen Segel, die Trigantine.

Triglav, a, m., Tříhlav, v slov. bájesloví
= Bůh s třemi hlavami (přijmi modly Slun-
covy u Polabanů. Vz Mus. 1863. 148. 150. );
v MV. nepravá glossa, Pa.; posud hora v Kra-
jinsku. Rk. Vz Sbtk. 182., S. N.

Triglyf, u, m. = trojřez, ve stavit. ozdoba
vlysu dorického konce trámu naznačující;
skládá se z 2—3 úzkých, kolmých žlábků
úzkou páskou oddělených. Vz S. N., Vlšk. 6.

Trigon, u, m., z řec, trojúhelník, Drei-
eck, n. Cf. Vlšk. 217.

Trigonalní, trigonální = trojúhelničný,
Trigonal-. T. čísla (= trojúhelníkem dobená,
figurirt). Nz.

Trigonometrický = trojúhloměmý, tri-
gonometrisch. Nz.

Trigonometrie, e, f. = trojúhloměřství,
trojhranoměrství. Rk. T. = náuka o určo-
vání vzájemných vztahů částí trojúhelníku
(stran, uhlů atd. ) co do jich velikosti po-
mocí úkonů geometrických. T. = nauka
o vypočítávání určených, ale neznámých
částí trojúhelníku z určujících částí daných.
Jdč. III. 12. T. plochá a sfaerická dle toho,
jsou-li trojúhelníky v rovině nebo na po-
vrchu koule. Vz S. N. Die Lehre von. den
Dreiecken, die Trigonometrie.

Třígrošák, u, m., das Dreigroschenstück.

Tříhlav, vz Triglav.

Tříhlavec, vce, m. = tříhlavý, der Drei-
kopf. — T. = Cerberus. Zlob.

Tříhlavý Cerberus, dreiköpfig. Kom. J.
240.

Třihřálka, y, f., samota u Troje u Prahy.

Tříhran, u, m., vz Tříúhelník.

Tříhranatosť, tréhranatosť, tříhra-
nosť, tréhranosť, i, f., die Dreikantigkeit,
Us. Tréhranosť. V.

Tříhránek, nku, m., der Triangel. Kom.
Vz Triangl.

Tříhraník, tréhraník, trojhraník, u,
m. = tříhraná figura, tříúhelník, trojúhelník,
das Dreieck. Všeliké měření děje se skrze
t. Kom. J. 761.

Tříhraniti, il, ěn, ění = tříhraným či-
niti, dreikantig machen. Plk.

Tříhranitka, y, f., trigonia, mlž. Krok.
II. 262.

Tříhraňka, y, f., herminea, hmyz šupino-
křídlý. Krok. II. 129.

Tříhraný, tříhranný, tříhranatý, tré-
hranatý, třéhraný, tréhranný, troj-
hraný, trojhranný, dreieckig, dreikantig.
Jg. Tříhraný, tříhranný. V. T. peníz. Jel.
T. meč. Rk. T. v rostl. — o třech bocích
rovných a tolikéž hranách ostrých na př.
stéblo skřípiny mořské, triqueter, triquetrus,
dreischneidig. Rst. 508.