Předchozí (177)  Strana:178  Další (179) |
|
|||
178
|
|||
|
|||
nách. VzS. N. Ze třidcíti. Půh. I. 174., 151.,
BR. II. 110. a. Třidceti. Půh. II. 108., Hus I. 343., BO., Bj. Mají pro mne jeti konima třidceti. Sš. P. 423. Třidcetkrát, dreissigmal.
Třidcetnásobnosť, i, f., die Dreissigfach-
heit. Ros. Třidcetnásobný = třidcaterý, dreissig-
fach. Jg. Třidcetokovní, dreissigeimerig. T. sud.
Kartig. Třidcítidenní, dreissigtägig. V.
Třidcítiletý, dreissigjährig. T. válka. Us.
Třidcítka, y, f., die Zahl dreissig. Us.
T. vyšla z loterie. Us. Třídečnosť, i, f. = rozdělení na třídy,
die Klasseneinteilung. Třídění, n. = roztřídění, die Klassifici-
rung. Balb., J. tr. T. pozemností. Třídenilátko, a, n. = třídenní dítě, ein
dreitägiges Kind. Šm. Třídenní, dreitägig. T. mor. V.
Trident, a, m., it. Trento, něm. Trient,
mě. v Tyrolsku. Vz více v S. N. — Tri- denťan, a, m., pl. -né. — Tridentský. T. sněm n. sbor r. 1545. Vz S. N. Třideset. Z třidesíti hř. Půh. I. 335.
Třidič, e, m., der Sortirer. Dch.
Třídílní, dreitheilig, dreibändig. Us. T.
kniha, slovník. Třídílnosť, i, f., die Trichometrie. Rk.
Tříditi, vz Stříditi.
Třidlo, a, n. = nástroj ke tření, ein Reib-
werkzeug, der Reiber. Třídní, Klassen-. T. učitel (hlavní učitel
některé třídy), Us., loterie (Klassenlotterie), obchod se zbožím třídním, kolek (dle třídy, klassenmässiger Stempel), J. tr., system vě- znictví, vz S. N., daň, die Klassensteuer. Dch., J. tr. T. známky, vz Známka. Třídnictví, n. = střídnictví.
Třídník = střídník, zástupce farářův,
jeho vikář, kaplan, vicarius, der Pfarrvikär, Kaplan. A tu faráře jali s třiedníkem. Pč. 29. A farářové radí střiedníkóm, aby na- háněli za třidceti mší, za zpověď, za svá- tosť...; Dělá-li věrně s lidem t., on za svú práci odplatu vezme a farář vždy musí odpověď dáti, že jest prázdnil; A mým do- mněním třiedníci věrní jsú v cierkvi sv. viece než nynější prelátové platni; Lakomý farářík neb třiedníček, který zpovědí, ká- záním... zisku hledá. Hus I. 456., II. 67., 322. Cf. Hus I. 435. (Tč. ). Děkan, probošt i třiedníci. Hr. rk. 9. — T. ve vojště, der Gefreite. Kda. Třídnoví, n. = doba tří dnů, das Triduum.
Bý.
Třídný, vz Střídný.
Třídovní, klassenmässig. Šm.
Třídový, Klassen-. Třídrátový, dreidrähtig. D.
Třidsetikrát = třicetkrát. Kat. 2553.
Tridu-um, a, n., lat. = třídnoví, doba
tří dnů, eine Zeit von 3 Tagen. Tři dvory, Dreihöfen, samota u Golč. Je-
níkova. PL. Tridymit, u, m., nerost. Vz Bř. 186
Trienni-um, a, n., lat. = tříletí, eine Zeit
von 3 Jahren. |
Třieska, y, f. = třesení, strach, tremor,
zastr. Ž. wit. 54. 6. Vz Třísti = třásti. Třiesli sě = třásli se. Kat. 13.
Třietý, zastr. = třený. T. stezky. E. V.
(Bž. (185. ). Trifoli-um, a, n. = třílist, trojlístek, zvl.
jetel, das Drei-, Kleeblatt. Trifylin, u, m., fosforečnan železnato-
lithnatý. Vz Bř. 148. Trigantina, y, f. = lehká řecká loď o jedné
plachtě, griech. Fahrzeug mit einem drei- eckigen Segel, die Trigantine. Triglav, a, m., Tříhlav, v slov. bájesloví
= Bůh s třemi hlavami (přijmi modly Slun- covy u Polabanů. Vz Mus. 1863. 148. 150. ); v MV. nepravá glossa, Pa.; posud hora v Kra- jinsku. Rk. Vz Sbtk. 182., S. N. Triglyf, u, m. = trojřez, ve stavit. ozdoba
vlysu dorického konce trámu naznačující; skládá se z 2—3 úzkých, kolmých žlábků úzkou páskou oddělených. Vz S. N., Vlšk. 6. Trigon, u, m., z řec, trojúhelník, Drei-
eck, n. Cf. Vlšk. 217. Trigonalní, trigonální = trojúhelničný,
Trigonal-. T. čísla (= trojúhelníkem dobená, figurirt). Nz. Trigonometrický = trojúhloměmý, tri-
gonometrisch. Nz. Trigonometrie, e, f. = trojúhloměřství,
trojhranoměrství. Rk. T. = náuka o určo- vání vzájemných vztahů částí trojúhelníku (stran, uhlů atd. ) co do jich velikosti po- mocí úkonů geometrických. T. = nauka o vypočítávání určených, ale neznámých částí trojúhelníku z určujících částí daných. Jdč. III. 12. T. plochá a sfaerická dle toho, jsou-li trojúhelníky v rovině nebo na po- vrchu koule. Vz S. N. Die Lehre von. den Dreiecken, die Trigonometrie. Třígrošák, u, m., das Dreigroschenstück.
Tříhlav, vz Triglav.
Tříhlavec, vce, m. = tříhlavý, der Drei-
kopf. — T. = Cerberus. Zlob. Tříhlavý Cerberus, dreiköpfig. Kom. J.
240. Třihřálka, y, f., samota u Troje u Prahy.
Tříhran, u, m., vz Tříúhelník.
Tříhranatosť, tréhranatosť, tříhra-
nosť, tréhranosť, i, f., die Dreikantigkeit, Us. Tréhranosť. V. Tříhránek, nku, m., der Triangel. Kom.
Vz Triangl. Tříhraník, tréhraník, trojhraník, u,
m. = tříhraná figura, tříúhelník, trojúhelník, das Dreieck. Všeliké měření děje se skrze t. Kom. J. 761. Tříhraniti, il, ěn, ění = tříhraným či-
niti, dreikantig machen. Plk. Tříhranitka, y, f., trigonia, mlž. Krok.
II. 262. Tříhraňka, y, f., herminea, hmyz šupino-
křídlý. Krok. II. 129. Tříhraný, tříhranný, tříhranatý, tré-
hranatý, třéhraný, tréhranný, troj- hraný, trojhranný, dreieckig, dreikantig. Jg. Tříhraný, tříhranný. V. T. peníz. Jel. T. meč. Rk. T. v rostl. — o třech bocích rovných a tolikéž hranách ostrých na př. stéblo skřípiny mořské, triqueter, triquetrus, dreischneidig. Rst. 508. |
||
|
|||
Předchozí (177)  Strana:178  Další (179) |