sb157-05 0..8296

179

Tříhřbetý = tři hřbety mající. T. hora,
dreigipfelig. Háj. Pam. kut. 1675.

Tříhrotnice, e, f., tricuspidaria. Rostl. I.
226. a.

Tříhrotozub, a, m., tricaulodon, druh
vyhynulých slonů. Vz S. N. XI. 515.

Tříhvězdí, n., das Dreigestirn. Mus. V.
a. 9. (Č. ).

Tři chalupy, Drei Chaluppen, samota
u Lysé v Jičínsku.

Trichiasa, y, f., z řec. = obrácení řas
proti oku. Vz S. N.

Trichina, y, f., vz Svalovec, KP. II. 184.,
S. N.

Tříchlopný, dreiklappig. Šm.

Trichloracetylan, u, m., trichloracetyl-
saures Salz. Nz.

Trichloracetylový. T. kyselina, die Tri-
chloracetylsäure. Nz.

Trichtýř, vz Trychtýř.

Tříjediný; -den, dna, o, dreieinig. Šm.

Tříjiterní = tři jitra obsahující, drei-
morgig. T. pole. D.

Tři kameny, samota u Prahy. PL.

Tříkati, vz Stříkati.

Třiklasovice, dle Budějovice, Třiklaso-
witz, ves u Soběslavi. PL.

Trikolon, u, m., z řec. = trojčlenná věta,
pak také báseň neb sloka, skládající se ze
tří i více řádek, v nichž však toliko tři
rozdílné druhy veršů se objevují na př.
čtyřřádková strofa alkaická. S. N. Vz Zk.
Ml. II. 199., Sš. 27.

Trikolora, y, f., z lat. = stužka tříba-
revná, ku př. červená, bílá a modrá. Rk.

Tříkomorní, drei Kammern enthaltend.
1404.

Tříkončitka, y, f., mathiola, rostl. řeři-
chovitá. Rostl. I. 217. a.

Tříkorec, rce, m., das Drittheil vom Schef-
fel. Kom. J. 764.

Tříkoutní, -ný, dreiwinklicht. T. linie.
Krab. 18., Reš.

Tři králi, samota u Pelhřimova. PL.

Tříkrálový. T. voda (na den sv. tří králů
svěcená). Vz S. N.

Třikrát, -te, dreimal. Kolo t. oběhlo. D.
T. do roka. Us. Baba jest t. horší nežli
čert. Lom. Povrch tichého oceanu jest tři-
krát tak veliký jako starý svět, chybně m.:
trikrát větší. Brt. S. 3. vd. 29. Každý lán
t. do roka orati; Po t. pobrala mé víno
z těch vinohradóv; T. tam jel. Půh. II. 239.,
351., 571. (Tč. ). Synek se obrátil, t. se za-
točil a svůj ostrý palaš do srdce namočil;
T. klášter objechal, Marijanku zavolal. Sš.
P. 87., 92. Ač sem co koho zklamal, na-
vracuji čtvero, to jest t. více (Luk. 19. ).
Hus II. 305.

Třikrátný, dreimalig. U Uher. Hradiště.
Tč. T-ným tím opětováním na troje zapření
jeho mlčemně namykaje. Sš. J. 306.

Třikrátosmistěn, u, m., Triakisoktaëder.
Krok. III. 259.

Tříkrejcarák, a, m. = groš. U Kromě-
říže. Bkř.

Tříkrok, u, m., der Dreischritt (v tanci).
Šm.

Tril, u, trilek, lku, m., z it. trillo, fr.
trille, něm. der Triller, třesuté drobení hlasu

ve zpěvu n. ve hře na nástroj hudební. Rk.
T. jest vícenásobné, rychlé a rovnoměrné
střídání se předrážky s hlavním tonem; t.
jednoduchý, dlouhý, odražný (Prell-) nebo
úsečný n. krátký; jednoduchý; řada trylků
(trylkový řetěz); trylkové tony. Hd. — O pů-
vodu vz Mz. 351., Mlt. 114., S. N.

Trilateralní, trilaterální, z lat. — troj-
stranný.

Trilek, vz Tril.

Tříleták, a, m. = tříleté tele, dreijähriges
Kalb. Fuch. Cf. Tříletek.

Tříletek, tka, m. = dobytče tříleté, zvl.
kůň, ein Dreijährling (Pferd). Us. Dch. Cf.
Tříleták.

Tříletí, n. = doba tří let, das Triennium.
Rk.

Tříletka, y, f. = šestizubá ovce, sechs-
sichtiges Schaf. — T. = tříleté dobytče. D.,
Us. Dch. Cf. Tříletek.

Tříletní, -letý, dreijährig. Tříletní čas,
Reš., tříletý čas. V.

Tříliberka, y, f., ein Gewicht von 3
Pfund. — T. = dělo tříliberní koule me-
tající, der Dreipfünder. Jg.

Tříliberní, dreipfündig. Jg.

Třílich, u, m., z něm. Drillich a to z lat.
trilicium = tkanina třínitná, tažené plátno.
Kom. Třílich, drill, vz Tkanina.

Trilion, u, m., vz Trillion.

Třílist, u, m. = trojhran v podkopu, das
Kleeblatt in der Miene. Bur.

Třílístek, stku, m., das Dreiblatt. Jete-
lový t. Us.

Třílistník, u, m. = trojlistník, jetel vodní,
hořký, trojice vodní, trojan vodní, bobrek,
vachta trojlistá, menyanthes trifoliata, der
Bitterklee. Rst. 1082. Cf. Kk. 177., FB. 52.,
Slb. 375., Schd. II. 289.

Třílistý, dreiblätterig. T. rozrazil, vero-
nica triphyllos. Flora 2.

Trilka, y, f., vz Tril.

Trilkovati, trillern.

Trillion, u, m., tisíckrát tisíc billionů n.
millionkrát billion, jednička s 18 nullami.
Vz S. N.

Trilobit, a, m. T-ti = nejstarší zřetelné
zkameněliny, trojlaloční korýši, kteří již
v dobách prvohor vyhynuli. Vz Bř. 256.,
257. Cf. Trojlaločnatec, Schd. II. 528., S. N.,
Krč. 268., 363.

Trilogie, e, f., z řec. = soubor tří tra-
goedií obsahem souvisících. Vz S. N.

Tříloketka, y, f. = loktuše, plachta troj-
loketní. Mor. Šd.

Tříloketní, dreiellig.

Třílotní = tří lotů, dreilöthig. Jg.

Třílotový = třílotní. Vz Lot.

Trilovati, trilkovati = trilky dělati, tril-
lern. V: z Tril. — T. = vírem bubnovati, wir-
beln. D.

Třimany, dle Dolany, Třiman, ves u Rad-
nice. PL.

Třímati, třímávati, na Mor. a na Slov. =
držeti, halten. Koll. — co. Stůjte a třímejte
podání kterým jste se naučili; Třímej lásku.
Sš. II. 284., 300. (Hý. ). Jak nese jej! jak jej
třímá. Sš. Sm. bs. 115. — co čím (v čem).
V porobě ji třímá svět svou vládou lichou.
Sš. Bs. 61. Hedbávnou rukou přítele vy-