sb157-05 0..8296

180

bírej a železnou třímej. Brt. S. 47. — si co.
Ale mi ho (děvčete) nedajú, ňachže si ho
trimajú. Sl. ps. (Tč. ). — co kde. Srp třímati
v ruce. Koll. — co jak. Duch sv. s hlavou
Kristem církev ve spojbě třímá. Sš. II. 320.
(Hý). — za koho. A již (jaro) samo vládu
za ni (zimu) třímá. Sš. Bs. 167. — se. Co
jednou k srdci přivřelo, zvláště ve mladosti,
škrab jak chceš, třímá se, aspoň skvrny na
vždy nechává. Koll. — se čeho. Já sa trí-
mám kalendára, napred prinde masopust.
Sl. ps.

Třímecítma = 23. V. Na Radu vyšší,
v níž třímecítma soudců sedalo. BR. II. 21. b.
Vz Jedenmecítma.

Třímecítmerosť, i, f., die Dreiundzwan-
zigerleiheit. Ros.

Třmecítmerý, drei und zwanzigerlei.
Ros.

Třímecítmý = třetí a dvacátý, der drei
und zwanzigste. V.

Tříměr, u, m., vz Trimetr.

Tříměří, n. = tříměr.

Třiměsíčný, dreimonatlich. V.

Trimethylamin, u, m., zásada, Basis. Vz
Šfk. 617.

Trimethylarsen, u, m.: As(C₂H₃ )₃, te-
kutina. Vz Šfk. 632.

Trimetr, u, m., z řec. = tříměr, tříměří.
Vz více v Zk. Ml. II. 188.; Sš. 15., 16., S.
N., Senarius.

Trimorfický, z řec. = trojí podobu ma-
jící. S. N.

Třímuž, e, m. = třípán, triumvir. Víd.
list. 1813. 197.

Třímužný, trojmužný, dreimännig, tri-
andrus. T. květy o třech tyčinkách anebo
rostliny takových květů. Rst. 508.

Třímužstvo, a, n., triandria, třída květu
s 3 tyčinkami. Rostl. I. 206. b.

Třín, a, o, vz Třený, gerieben.

Třináct, -te, v nepřímých pádech, tři-
nácti, dreizehn. V. Vz Pět. Tak jest sprostný
a upřímný, jako jest na dvou kostkách tři-
náct (nikdy). Reš. Při tomto slově, počítá-li
se, říká se na Slov. vždy:, pán Buh při
nás. ' Jeden, dva... třináct, Pámbu při
nás, čtrnáct atd. (Třináctka jest počet ne-
šťastný. ) Také na Mor. tak říkají. Brt. Toho
mi neplnil od třinácti let. Půh. I. 358.

Třinácternásobnosť, i, f., die Dreizehner-
eiheit. Ros.

Třinácternásobný, dreizehnerlei. Ros.

Třinácterý, dreizehnfach, dreizehnerlei.
T. koleno. BR. II. 6. a. Jest jich t-ro =
třináct. Us.

Třináctihláskový, dreizehnsilbig. Tři-
náctihláskový verš. Krok. I. b. 153.

Třináctiletý, dreizehnjährig. V., Pal. III.
3. 284.

Třináctina, y, f., Dreizehntel, n. Rk.

Třináctivrkočka, y, f., der Dreizehn-
zopf (eine Art Seestern). Šm.

Třináctka, y, f., die Zahl dreizehn, der
Dreizehner. Us.

Trináctkrát, dreizehnmal.

Třináctý, der Dreizehnte. T. den. V.
V knihách třinadstých. Hus III. 297.

Trinakri-a, e, f. = staré jméno Sicilie.
— Trinakrijský. Vz S. N.

Třinásob, u, m., das Dreifache. Zlob.

Třinásobný, dreifach. Zlob.

Trincle. Z T. Štěp. 1697. Jg. H. 1. 643.,
Jir. H. 1. II. 296.

Třinda = tři. Er. P. 27.

Trinidad, a, m., britský ostrov v Záp.
Indii. Vz S. N.

Trinitáři = řád duchovní (zaniklý) od r.
1198. Trinitarier. Vz S. N.

Trinitas, lat. = trojice, zvl. trojice otce,
syna a ducha svatého.

Třínitný, činovatý, dreifädig. Us.

Trinitrofenolen, u, m. = trinitrofeno-
lova kyselina, pikrová kyselina, hořká látka
z fenolu. Vz KP. IV. 480.

Třinka, y, f., ves u Třebenic. PL.

Trinksa, y, f., osob. jm.

Trinksaus, a, m. T. Mikuláš. Tk. III. 414.

Třinný, lépe: třtinný, Rohr-. Jg.

Třínoh, u, m. = třínožka, der Dreifuss.
Kom.

Třínohý, trénohý, dreifüssig. T. stolice,
stůl, Us., hrnec. Kom.

Trinom, u, m. = trojčlen, algebraický
výraz nějaké veličiny vyjádřený třemi členy
sčetně n. odčetně spojenými (a + b — c).

Trinomický = trojčlenný, ze tří členů se
skládající. S. N.

Třínotek, tku, m. = látka trojtkaná, der
Drillich.

Třínotkový papír = na způsob třínotku
prouhovaný, do kufrů a kočárů, das Drell-
papier. Dch.

Třinový zub = třenový. Na Ostrav. Tč.

Třínožka, y, f. = třínohá stolice, der
Dreifuss. V. T. soustružnická. Hk. Cf. Vlšk.
143., 195. — T., čes. tanec. Dch.

Třínožník, u, m. = třínožka. Dch.

Trio, a, n., z it. = trojzpěv, trojhlasná
skladba, Rk., instrumentalní skladba pro 3
nástroje. Mlt.

Tříoký, tříoční, trojoký, dreiäugig. Šm.

Triola, y, f. = skupina tří not místo dvou.
Mlt. Vz S. N.

Triolet, u, m. = trojzvučka, malá báseň
o 8—10 řádcích, zvláštním způsobem slo-
žená a to tak, že první dva řádky činí
úplnou větu, načež se první řádek opakuje
ve čtvrtém a sedmém verši, tedy třikrát se
klade, odkud jméno té lyrické básně. Dch.,
Rk. Vz Zk. Ml. II. 213.; Mk. Ml. 330.; Sš.
51. Příklad v Poslu z Budče 1850. č. 3.,
Pobídnuti k radosti od Chmel. v Jg. Slo-
vesnosti.

Triolový. T. půlnota, Trionlenhalbe, čtvr-
tina, Triolenviertel. Hd.

Tříosmina, trojosmina, y, f., das Drei-
achtel. Šm.

Tříosminový, tříosmičkový. Dreiachtel-.
Šm. T. takt. Šm.

Tříosobný, trojosobný, dreipersönlich.
Šm.

Třípán, a, m., der Dreiherr, Triumvir.
Šm.

Třípanský úřad, das Dreiherrenamt, Tri-
umvirat. Jg.

Třípatrový, dreistöckig. T. dům. Us.

Tripel, plu, m., der Polierschiefer, Tripel,
hornina břidličnatá složení hlinitého, jíž se