sb157-05 0..8296

181

k cídění a leštění kovův užívá. Vz S. N.
T. jest na omak suchý, drsný, zemitý. Ob-
sahuje hlavně kyselinu křemičitou, kyslič-
níky hlinitý a železitý. Vz Zemina. Bř. Cf.
Schd. II. 43. T., od města Tripole, tripolská
hruda. Mz. 352.

Tripelalliance, e, f. = trojspolek, spol-
čení-se tří politických mocí. S. N.

Třípeněžník, u, m. = trojník, Bern.

Trpěšice, dle Budějovice, Trippischen,
ves u Sušice. PL.

Třípídný, drei Spannen lang.

Třípinetní, dreimassig.

Triplé, n. = ve hře na kulečníku trojí
náraz koule na stěny kulečníku. S. N.

Triplika, y, f., z lat. = odpověď na du-
pliku, die zweite Antwortschrift, Triplik.

Triplikat, triplikát, u, m., z lat. = třetí
stejný exemplár spisu tištěného, listiny právní
neb mince. S. N.

Triplit, u, m. = tvrdokámen obecný bez-
vodý, das Eisenpecherz. Vz Bř. 168., S. N.

Triplo. In triplo, z lat. = trojnásobně,
dreifach. Cf. Triplikat.

Tripl-um, a, n., lat. = trojí opis nějaké
listiny. S. N.

Tripoda, y, f., řec. = třínožka, der Drei-
fuss. Us. Cf. Vlšk. 143., 195.

Tripodie, e, f., z řec. = třístopí, jest spo-
jení tří stop rhythmických v celek rozměrný,
který buď sám veršem jest neb částí jeho,
die Tripodie. S. N.

Třípodlažní, dreistöckig. T. dům. Ros.

Tripolina, y, f., die Trippelerde. Šm.

Tripol-is, e, f., mě. v Africe. Vz S. N. —
Tripolan, a, m., pl. -né. — Tripolský.

Třípolní, trojpolní, -ný, dreifeldig. T-ní
hospodářství, trojtřídné, trojstranné (když
se veškerá polnosť statku na 3 díly rozdělí
a do jednoho dílu seje se ozimé, do druhého
jaré obilí, a třetí se úhoří). Puch. Trojpolní
hospodářství. V. — Jg.

Tripper = kapačka, zánět sliznice roury
močové, povstávající nákazou z nečistého
tělesného obcování způsobenou, gonorrhoea,
blenorrhoea. Vz více v S. N.

Třípramenný, dreiquellig. — T-ný pro-
vázek dreisträngig. T-ný provázek z viery,
lásky, naděje, kterého se má každý křesťan
držeti. Hus III. 152.

Třípruhový, dreistreifig. Šm.

Triptolem-os, a, m., syn Eleusinin, mi-
láček Demetřin, k jejímuž rozkazu učil lidi
pole vzdělávati, síti a žíti. S. N.

Tripudi-um, a, n. = věštba, která se či-
nila z pozorování zrání kuřat (obyč. před
bitvou; u Řím. ). Vz S. N., Vlšk. 345., 343.

Třířadí, trojřadí, n., Tristichon. Nz.

Třířadý = o třech řadách, dreireihig. T.
vesla. BO.

Třírazový. T. průba (třetího čísla). Slov.

Třířečník, u, m. = slovník o třech ře-
čech, dreisprachiges Wörterbuch. Rohn.

Třířečný, dreisprachig. T. slovník. —
T. = kdo tři řeči umí, der Sprachen redend.
Bern.

Třířízka, y, f., u stav., der Dreischlitz.

Tříročí, n., das Triennium. Cf. Tříletí.

Tříroční strom, kůň, dreijährig. Us.

Třírohý, trérohý, trojrohý, dreihörnig,

dreizackig, dreispitzig. T-hé vidle, D., klo-
bouk (na tři facky). Us.

Tříroký, tříletý, dreijährig. V. T. dítě.

Třírozparkový, dreischlitzig. Šm.

Třírožka, y, f. = vidlice třírohá, drei-
spitzige Gabel. — T., vachta, rostl. U Počát.
Kšá.

Třírožník, u, m., tricera, rostl, pryšco-
vitá. Rostl. I. 237. b.

Tříruký, dreihändig.

Třísáhový, drei klafterig. Us.

Třísečný, dreihauig. T. louka. Us.

Trisekce, e, f., z lat. = rozdělení úhlu
na 3 stejné části, die Trisektion. S. N.

Tři sekery, Dreihacken, ves u Plané.
PL.

Tříselec, lce, m., die Gerbsäure. Tpl.

Tříselna, y, f. = kůlna na tříslo, die
Loheschupfe. Šp.

Tříselnatosť, i, f., das Gerbvermögen.
Šp.

Tříselnatý, gerbestoffhaltig. T. rostlin-
stvo. Šp.

Tříselní, -ný, Loh-. T. mlýn (mlýn na
tříslo), die Lohmühle, jáma, die Versatz-
grube, nádoba, das Lobgefäss. Šp.

Tříselnice, e, f., die Lohbrühe, Gerb-
flüssigkeit. T. dubová (z dubové kůry), die
Eichenrindebrühe, Eichenlohbrühe; čerstvá,
stará, silná, slabá, zahuštěná, sesílená t.,
frische, alte, starke, schwache, koncentrirte
Lohbrühe; řídká, dünnflüssige L.; nádržka
na t-ci, der Lohbrühebehälter; pumpa na
t-ci, Lohbrühpumpe, f. Šp. T. vyžilá, aus-
genützte L.; závratka, veraltete L.; kyselá,
saure L.; T. přímou parou se zahřeje: kůže
se v t-ci mírně pohyhuje; t-ci řídší učiniti;
zkoušená, zbylá, užívaná t., die untersuchte,
rückständige, gebrauchte L. Šp. Vz Třísl-
nice. — T. = nemoc příjičná, bubo insons,
Leisten oeule, f. Nz. lk.

Tříselník, a, m, der Lohbereiter, Loh-
müller. Šp. — T., u, m. = dubník, dubárna,
tříselní mlýn. Americký t., amerikanische
Lohmühle. Šp. Vz Tříslník.

Tříselnosť, i, f., die Gerbekraft.

Tříselný, Loh-. T-ný truhlík, der Loh-
kasten, výtah, der Lohauszug, Lohextrakt.
Šp. T. odvar, die Lohbrühe. Nz. Vz Tří-
slný. — T., Leisten-, inguinalis. T. kruh,
der Leistenring, dučej (průchod), der Leisten-
kanal. Nz. T. kýla, der Leistenbruch, žláza,
die Leistendrüse, kraj, die Leistengegend,
jáma, -grube. Nz. lk.

Tříseň, sně, f., pl. třísně, die Franse. Cf.
Třásně. Nz. —T., das Webergereiss, Trumm,
Zettelgarn. Us. Šm. Vz Třísně. — T. =

kalisko, der Sudel. Jiné písně jsou jen holé
třísně. Sš. Snt. 172. Cf. Třísniti, Potřísniti.

Třísetina, y, f. = třístý díl, das Drei-
hundertel. Šm.

Třisk, u, m. = třísknutí, der Krach,
Klaps. Ros. T. (= bác) do dveří. Mor. Šd.
— T. = trysk; toto lepší. Jg.

1. Tříska (zastr. třístka), tříšťka, tří-
stečka, třístička, y, f. = kus odštípeného
dřeva, der Holzspan, Span, Splint, der
Splitter Cf. Dřízha. T-ky lískové k čeření
(y pivovárství;, Šp., tříslová, der Lohspan.
Šp. T-ky tesařské: otesky. T-ka někdy =