sb157-05 0..8296

182

dračka, dřezha, dřízha, der Span. Šp. Dřízka.
Kat. 2885. Třísky od dříví, V., ze dřeva.
D. Tesař otesává a třísky odletují. Kom.
Z třísek otýpky skládati; Lodí na proudě
řeky jako t. se zmítala; Třísky roztřískané
lodí. Kom. Mlátil do toho, až z toho t-ky
lítaly. Us. Dch. Ať aspoň nařeže tříštěk,
když nemá nic jiného na práci. Us. Dch.
Vís-li, na koho ty třísky prší (na koho na-
ráží)? Vz Narážení. Č, Mus. T-u si zadrh-
nouti, do prstu zadříti, vyndati, vypíchnouti.
Us. Když dub padne, ledakdo třísky sbírá
(po bohatém mnohý dědí). Prov. Místo peřin
prachových dají t-ek jedlových. SŠ. P. 776.
Protož my křesťané sbieráme drva n. třiesky
v svátek, neb sbieráme hřiechy, abychme
hořeli u věčném ohni. Hus I. 131. Plove
jako zednická t. Us. Je jako t. (tenký, hu-
bený). Us. Šd. Suchý jako t. Dch. T. ne-
padne daleko od pně. Pk. Má třísky za
ušima (o větroplachu; o lstivém). Prov. na
Slov.

2. Tříska, y, m., osob. jm.

Třískač, e, m., der Polterer; der Schreier,
das Plaudermaul. Us. Sd.

Třískal, a, m. = třískač. U Olom. Sd.

Třískala, y, m. = třískač. Sd. Ten t-la
toho natříská, der Mauldrescher. Šd.

Třískání, n., das Gekrach, Gepolter. V.,
Jád.

Třískanice, e, f., das Poltern, Herum-
schlagen. — T. = pomluva, die Nachrede.
U Příbora. Mtl.

Třískati, vz Třeskati.

Třískolupy, dle Dolany, němec. Driss-
globen, ves u Přimdy; něm. Schiesglock,
Schissglock, ves u Postoloprt. PL.

Třískot, u, m, das Gepolter, Gekrach.
Tlukot a t. (řemesel). Gníd. 44.

Třískový, Span-.

Tříslabičný, trojslabičný, dreisilbig.
Nz.

Tříslák, a, m. = tříslař, der Lohhändler.
Šp.

Tříslan, u, m. = sloučenina třísloviny
s nějakou zásadou, ku př. s draslem, jenž
slove t. drasličitý. Chym. T-ny, gerbsaure
Salze, das Tannat. Nz. T. železitý, Eisen-
tannat, Šp., olovnatý, gerbsaures Bleioxyd.
Nz. lk.

Tříslní = ku tříslu se vztahující. T. kosť,
das Schambein. D. — T., -ný = od třísla,
Loh-. T. voda, die Lohbrühe, stoupy, die
Lohmühle. Sedl. — Vz Tříselní.

Tříslnice, e, f. = tříslná voda. Vz Tří-
selnice. Kůže v t-ci močiti. Svět. — T. =
boule v tříslech, die Leistenbeule; hlíza pod
paží, die Beule in der Achsenhöhle. Vz Tří-
selnice.

Tříslník, a, m., der Gerberlohebereiter.
Tk. II. 374., 381. Vz Tříselník.

Tříslo, stříslo, a, n. (m. přéslo n. přáslo).
T. = dříví na plot, das Zaunholz. Ohradil za-
hradu tréslami. Bern. — T. = bránice (v těle),
das Zwerchfell. Aqu. — T., obyč. pl. třísla =
slabizna v těle, pach, die Leistengegend,
Scham. Nz., V. Udeřil ho kopím v t. Ben.
Bolení třísla. D. Výr v tříslech (otok, nežit).
Sal. Průtrž v t-lech (kýla). Ja. Vz Tříselný.
Nad mateřníkem, jenž vychází z třiesel jejie.

Hus I. 57. Muži v třeslech upásť trpěti budú.
Pass. 887. Polapila ho v třieslech tvrdá bo-
lest BO. Měl morní bolesť v třieslech. V.
Prokla muže i ženu skrze jich třiesla (in
loc. genitalibus). BO. Ještě v třieslech otco-
vých (in lumbis) bieše. ZN. — T. = vnitř-
nosť srdce, utroba, das Innere, Herz. Ohle-
duje meč i prokla třiesla jeho. Dal. 50. 24.
Ten meč mi mú duši, má třiesla všecka
proklal. St. skl. — T. = přáslo, třáslo=
prouh, krajina, směr, der Strich, die Gegend.
Vz Přáslo. Kroupy potloukly a to tím tří-
slem od Košíř až k Brusce. St. let. Tříslo
země. Šf. Co posud vypravoval, stalo se
v judském ještě třísle; Bůh Abrahamovi
v t-lech těch se zjevil. Sš. J. 34., 69. (Hý).
Některá z nich vztahují se jen k menším
krajům a tříslům zemí. Šf. III. 418. — T. =
dubová n. smrková atd. oloupaná kůra, jíž
koželuzi a jircháři potřebují, die Gerber-
lohe. Ros. T. koželužské, Zlob., smrkové;
do t-a strojiti. D. T. ševcovské. Jád. T-lo
dubové, dubnice, modřínové, vrbové, jasa-
nové, olšové, borové, jilmové, smrkové,
březové; kůra, mlýn na tříslo. Šp. Nejlep-
ším tříslem jest kůra z mladých doubců,
z mladých dubových křovin, kterou v květnu
a v červnu v době mízotoku slupuji. Slou-
paná kůra se suší a chrání před deštěm,
jenž by tříslovinu vyloužil. Vz KP. III. 334.,
S. N. Kosíř na tříslo, die Lohheppe, řezačka
na t., die Loheschneidmaschine, kůlna na
t. = tříselna, vidle na tříslo, die Lohgabel,
parní mlýn na t., die Lohdampfmühle, káď
na t., der Lohbottich, topení tříslem, die
Lohheizung. Šp. Druh t-a, die Lohsorte. Šp.
Lžíce na t., der Lohlöffel, stroj na t., die
Lohmaschine, lis na t., die Lohpresse, pila
na t., die Lohsägemaschine, Lohsägemühle.
Šp. Tříslo plesnivé, čerstvé, suché, mokré,
teplé, zahřaté, vyžilé, drobivé, vláknaté,
kyselé, mleté, navlažené, mladé, lesklé,
hladké, stejné; činný z t-sla, lohgar; svršky
činné z třísla, lohgares Oberleder; činnosť
z t-la, die Lohgare: činným z třísla udělati,
lohgar machen; vydělání tříslem, die Loh-
gerbung; zápach tříslem, der Lohgeruch;
vydatnosť t-a co do třísloviny; t-slem po-
sypati; t. loupati, losschälen; podešvice vy-
dělaná tříslem dubovým. Šp. Die L. ab-
fegen, t-lo mésti; die L. hat den grössten
Theil ihres Gerbstoffgehaltes an die Häute
abgegeben, tříslo dalo větší čásť své tříslo-
viny kožím; der in der L. enthaltene Brenn-
stoff, v třísle obsažené palivo; die L. wird
gestreut, tříslo se sype; die Lohe wird
abgewässert, t. se vymočí; die L. ist nicht
fähig Eindrücke auf die Haut auszuüben, t.
není způsobilé, aby na kůži zanechalo vý-
tlaky; bei schwächern Häuten wird nicht
so stark L. aufgelegt, na slabší kůže se tak
silně tříslo neklade; die L. ist vollständig
ausgezehrt, t. jest úplně vyžilé; die Haut
wird der L. entledigt, kůže se t-a zbaví; die
L. wird herausgeschaufelt, tříslo se lopatou
vyhodí; die L. wird angebrüht, t. se napaří,
spaří; die ausgezehrte Lohe wird mit dem
Lohnetz in Körbe ausgefischt, vyžilé t. se
keserem vyloví a dá do košů; ganz fein
gemahlene L,, úplně drobně mleté t.; die