sb157-05 0..8296

183

L. wird mit Wasser angenetzt, t. se vodou
navlaží; man bringt die L. auf die Haar-
seite, tříslo se dá na líc; die L. hat lange
Fasern, t. má dlouhá vlákna; die L. hat
kurze und gleichförmige Fasern, tříslo má
krátká a stejná vlákna; die L. ist im rich-
tigen Verhältniss gestreut, t. jest v pravém
poměru sypáno; die in der L. zurückgeblie-
benen Gerbekräfte, v t-e pozůstalé síly tří-
slové; die L. hat einen verschiedenen Grad
der Zartheit, t. má rozdílný stupeň jem-
nosti; die L. wird mit Wasser oder Loh-
brühe angenetzt, t. se vodou nebo tříselnicí
navlaží; die ausgezehrte L. wird angehäuft,
vyžilé t. se nahromadí. Šp. V t-le váleti,
tříslem vydělávati. Us. Odvar třísla, výtah
z t-a (tříselný). Nz.

Tříslolup, a, m. = lapák, der Lohschlit-
zer, -schäler. Šp.

Třísloměr, u, m., der Lohmesser. Šp.

Tříslořez, u, m. = řezačka na tříslo, die
Loheschneidemaschine. Šp.

Tříslovati, lohen. — co: kůže. Šp.

Tříslovina, y, f., der Gerbestoff, Loh-
stoff. T-ny náležejí ku kyselinám, jsou nej-
více v korách našich stromů a j. a vyzna-
čují se svou stahující chutí. Kk. 11. T-ny
jsou sloučeniny potrojné (bezdusičné), pevné,
z většího dílu beztvarné, účinků slabě ky-
selých, chuti čisté svraskavé (trpké), jež
s kysličníky těžkých kovů nerozpustných
barevných sloučenin poskytují, ale jmeno-
vitě soli železité v nejmenším množství
modročerně neb zelenočerně zabarvují, také
klíh a bílek srážejí, s nimi se spojují a je
nerozpustnými činí. Název svůj mají od
třísla (kůry dubové). Vz více v Šfk. 569.
T. chinová, duběnková, katechová, kávová,
morušová. Vz Šfk. 570., 574., 576. T. du-
bová (z dubové kůry); obsah t-viny, der
Gerbestoffgehalt. Šp. T-ny, hmoty tříslové,
Gerbematerialien. Šp. T. rostlinná, pflanz-
licher Gerbestoff, pryskyřičná, Harzgerb-
stoff, strojená, umělá, künstlicher Gerbestoff,
z kamenného uhlí, Steinkohlengerbestoff;
vývoz t-ny, der Gerbestoffexport; t-nu při-
jati, aufnehmen; sraženina t-ny, der Gerbe-
stoffniederschlag, množství t-ny, die Gerbe-
stoffmenge, roztok t-ny, die Gerbestoffauf-
lösung, ukázka t-ny, die Gerbestoffprobe.
Šp. —- T. duběnková, kyselina duběnko-
tříslová, tannin, acidum tannicum, die Gall-
äpfelgerbsäure, das Tannin. Nz. lk.

Tříslovinatý = mnoho třísloviny v sobě
držící, gerbestoffreich, tanninhältig. T. tří-
slnice, rostlinstvo, tekutina, tanninhaltige
Flüssigkeit. Šp.

Tříslovinovitý, Tannin-, tanninhältig. T.
výtah, extrakt. Šp.

Tříslovinový, Gerbstoff-. T-vý klih. Šp.
T. výtah, extrakt. Šp.
Tříslovitý, tanninhältig. T. rostlinstvo.
Šp.

Tříslový = od třísla, tříselní, Loh-,
Gerb-. T. kůra. Um. les., hnůj, V., hrouda,
der Lohkuchen, -ziegel, výroba, die Loh-
erzeugung, vrstva, die Loheschichte, zásoba,
der Lohevorrath, roztok, die Gerbestoff-
lösung. Šp. T. tříska, der Lohspan, tyč,
die Lohstange, prach, der Lohstaub. Šp. T.

kyselina, die Gerbsäure, seč dubová, der
Eichenichschlag, hmota, die gerbende Sub-
stanz, ukázka, die Lohprobe, tekutina z tří -
selnice, kryt, die Lohdecke; kyselina t-vá
slučuje se s útvary kožními (mit Hautge-
bilden); výtah nebo extrakt kyseliny t-vé;
určení, obsah, roztok, množství, sraženina,
podíl kyseliny t-é; t. mouka, das Lohmehl.
Šp. — T. = třísel se týkající, inguinalis,
Dünnen-, Leisten-, Scham-.

Tříslý = štíplý. T. člověk, schmächtig.
Us.

Třísnatec, tce, m., Honckenya, rostlina
lípovitá. Rostl. III. b. 234.

Trisne, zastr. = tržné. Gl. 344.

Třísně, třásně, í, pl., f. = poslední díl
osnovy, který se odřezuje a třapí, třápy,
das Webergereis. Vz Tříseň, Tkadlcovství.
Přestřihl jsem jako tkadlec život svůj; od
třísní odřeže mne. Br. — T. = konec plátna
netkaný, jenž koňům z předu pro okrasu
zavěšují, Fransen. Us. u Chrud.

Třísnina, y, f., die Charpie. Šm.

Třísniti, il, ěn, ění; třísnívati = skvrny
dělati, Hecken. — abs. Černé třešně třísní.
D. Tráva třísní. — se. BO.

Třísočka, y, f. = tříštička, vz Tříska,
Slov.

Třísov, a, m., Trissau, ves u Krumlova.

Tříspřezník, a, m. = kdo má 3 koně,
der Dreispänner. Us.

Třístaletí, n., eine Zeit von 300 Jahren.
Sb. Lit. I. 37.

Tristanka, y, f., tristania, rostl. myrto-
vitá. Rostl. I. 233. b.

Třístěžník, a, m., der Dreimaster, loď.
Šm.

Třísti, vz Třásti.

Tristich-on, a, n., řecky — trojverší,
tří- n. trojřadí, spojení tří veršů v jediný
celek aneb v jednu strofu, tudyž třířádková
báseň, strofa. S. N. Vz Zk. Ml. II. 199.;
Mk. Ml. 321.; Sš. 27.

Třístolec, lce, m., der Dreisesselberg;
Dreiherrenstein. Šm.

Třístopí, n., die Tripodie. Nz.

Tristram, a, m. T. a Isolda, roman. Vz
Jir. H. 1. II. 296., Lum. IV. 69., Sabn. L.
180., 181.

Třístranný = trojstranný.

Tristrof-on, u, m., řec. = trojsložná báseň,
báseň o třech slohách. Rk.

Třístrojník, u, m. = troják = mlýnské
složení s třemi převody, doppelt vorgelegter
Mahlgang. Prm. IV. 270., Šp.

Třístrychový, dreistrichig. T. míra. Aqu.

Třísťudně, í, pl., f., Dreibrunn, ves u Fry-
šavy na, Mor. — Dům u tří studní v Praze.
Vz Tk. IV. 236.

Třístupný, dreistufig. A ta muož slúti
jedna naděje ale t-ná: první stupeň hřie-
chuov odpuštění, a druhý k milosti vzetí a
třetí k blahoslavenství přijití. Hus III. 158.

Třístý, der dreihundertste. V. T. díl =
třísetina. Šm.

Třísuký, dreiästig. V.

Tříš, vz Stříž, das Grundeis.

Třišák, u, m., hra v karty. Obt.

Tříšipský, ého, m., osob. jm. Arch. I.
503.