Předchozí (182)  Strana:183  Další (184) |
|
|||
183
|
|||
|
|||
L. wird mit Wasser angenetzt, t. se vodou
navlaží; man bringt die L. auf die Haar- seite, tříslo se dá na líc; die L. hat lange Fasern, t. má dlouhá vlákna; die L. hat kurze und gleichförmige Fasern, tříslo má krátká a stejná vlákna; die L. ist im rich- tigen Verhältniss gestreut, t. jest v pravém poměru sypáno; die in der L. zurückgeblie- benen Gerbekräfte, v t-e pozůstalé síly tří- slové; die L. hat einen verschiedenen Grad der Zartheit, t. má rozdílný stupeň jem- nosti; die L. wird mit Wasser oder Loh- brühe angenetzt, t. se vodou nebo tříselnicí navlaží; die ausgezehrte L. wird angehäuft, vyžilé t. se nahromadí. Šp. V t-le váleti, tříslem vydělávati. Us. Odvar třísla, výtah z t-a (tříselný). Nz. Tříslolup, a, m. = lapák, der Lohschlit-
zer, -schäler. Šp. Třísloměr, u, m., der Lohmesser. Šp.
Tříslořez, u, m. = řezačka na tříslo, die
Loheschneidemaschine. Šp. Tříslovati, lohen. — co: kůže. Šp.
Tříslovina, y, f., der Gerbestoff, Loh-
stoff. T-ny náležejí ku kyselinám, jsou nej- více v korách našich stromů a j. a vyzna- čují se svou stahující chutí. Kk. 11. T-ny jsou sloučeniny potrojné (bezdusičné), pevné, z většího dílu beztvarné, účinků slabě ky- selých, chuti čisté svraskavé (trpké), jež s kysličníky těžkých kovů nerozpustných barevných sloučenin poskytují, ale jmeno- vitě soli železité v nejmenším množství modročerně neb zelenočerně zabarvují, také klíh a bílek srážejí, s nimi se spojují a je nerozpustnými činí. Název svůj mají od třísla (kůry dubové). Vz více v Šfk. 569. T. chinová, duběnková, katechová, kávová, morušová. Vz Šfk. 570., 574., 576. T. du- bová (z dubové kůry); obsah t-viny, der Gerbestoffgehalt. Šp. T-ny, hmoty tříslové, Gerbematerialien. Šp. T. rostlinná, pflanz- licher Gerbestoff, pryskyřičná, Harzgerb- stoff, strojená, umělá, künstlicher Gerbestoff, z kamenného uhlí, Steinkohlengerbestoff; vývoz t-ny, der Gerbestoffexport; t-nu při- jati, aufnehmen; sraženina t-ny, der Gerbe- stoffniederschlag, množství t-ny, die Gerbe- stoffmenge, roztok t-ny, die Gerbestoffauf- lösung, ukázka t-ny, die Gerbestoffprobe. Šp. —- T. duběnková, kyselina duběnko- tříslová, tannin, acidum tannicum, die Gall- äpfelgerbsäure, das Tannin. Nz. lk. Tříslovinatý = mnoho třísloviny v sobě
držící, gerbestoffreich, tanninhältig. T. tří- slnice, rostlinstvo, tekutina, tanninhaltige Flüssigkeit. Šp. Tříslovinovitý, Tannin-, tanninhältig. T.
výtah, extrakt. Šp. Tříslovinový, Gerbstoff-. T-vý klih. Šp.
T. výtah, extrakt. Šp. Tříslovitý, tanninhältig. T. rostlinstvo. Šp. Tříslový = od třísla, tříselní, Loh-,
Gerb-. T. kůra. Um. les., hnůj, V., hrouda, der Lohkuchen, -ziegel, výroba, die Loh- erzeugung, vrstva, die Loheschichte, zásoba, der Lohevorrath, roztok, die Gerbestoff- lösung. Šp. T. tříska, der Lohspan, tyč, die Lohstange, prach, der Lohstaub. Šp. T. |
kyselina, die Gerbsäure, seč dubová, der
Eichenichschlag, hmota, die gerbende Sub- stanz, ukázka, die Lohprobe, tekutina z tří - selnice, kryt, die Lohdecke; kyselina t-vá slučuje se s útvary kožními (mit Hautge- bilden); výtah nebo extrakt kyseliny t-vé; určení, obsah, roztok, množství, sraženina, podíl kyseliny t-é; t. mouka, das Lohmehl. Šp. — T. = třísel se týkající, inguinalis, Dünnen-, Leisten-, Scham-. Tříslý = štíplý. T. člověk, schmächtig.
Us. Třísnatec, tce, m., Honckenya, rostlina
lípovitá. Rostl. III. b. 234. Trisne, zastr. = tržné. Gl. 344.
Třísně, třásně, í, pl., f. = poslední díl
osnovy, který se odřezuje a třapí, třápy, das Webergereis. Vz Tříseň, Tkadlcovství. Přestřihl jsem jako tkadlec život svůj; od třísní odřeže mne. Br. — T. = konec plátna netkaný, jenž koňům z předu pro okrasu zavěšují, Fransen. Us. u Chrud. Třísnina, y, f., die Charpie. Šm.
Třísniti, il, ěn, ění; třísnívati = skvrny
dělati, Hecken. — abs. Černé třešně třísní. D. Tráva třísní. — se. BO. Třísočka, y, f. = tříštička, vz Tříska,
Slov. Třísov, a, m., Trissau, ves u Krumlova.
Tříspřezník, a, m. = kdo má 3 koně,
der Dreispänner. Us. Třístaletí, n., eine Zeit von 300 Jahren.
Sb. Lit. I. 37. Tristanka, y, f., tristania, rostl. myrto-
vitá. Rostl. I. 233. b. Třístěžník, a, m., der Dreimaster, loď.
Šm. Třísti, vz Třásti.
Tristich-on, a, n., řecky — trojverší,
tří- n. trojřadí, spojení tří veršů v jediný celek aneb v jednu strofu, tudyž třířádková báseň, strofa. S. N. Vz Zk. Ml. II. 199.; Mk. Ml. 321.; Sš. 27. Třístolec, lce, m., der Dreisesselberg;
Dreiherrenstein. Šm. Třístopí, n., die Tripodie. Nz.
Tristram, a, m. T. a Isolda, roman. Vz
Jir. H. 1. II. 296., Lum. IV. 69., Sabn. L. 180., 181. Třístranný = trojstranný.
Tristrof-on, u, m., řec. = trojsložná báseň,
báseň o třech slohách. Rk. Třístrojník, u, m. = troják = mlýnské
složení s třemi převody, doppelt vorgelegter Mahlgang. Prm. IV. 270., Šp. Třístrychový, dreistrichig. T. míra. Aqu.
Třísťudně, í, pl., f., Dreibrunn, ves u Fry-
šavy na, Mor. — Dům u tří studní v Praze. Vz Tk. IV. 236. Třístupný, dreistufig. A ta muož slúti
jedna naděje ale t-ná: první stupeň hřie- chuov odpuštění, a druhý k milosti vzetí a třetí k blahoslavenství přijití. Hus III. 158. Třístý, der dreihundertste. V. T. díl =
třísetina. Šm. Třísuký, dreiästig. V.
Tříš, vz Stříž, das Grundeis.
Třišák, u, m., hra v karty. Obt.
Tříšipský, ého, m., osob. jm. Arch. I.
503. |
||
|
|||
Předchozí (182)  Strana:183  Další (184) |