sb157-05 0..8296

185

Tritonka, y, f. T-ky, tritonida, jsou bři-
chonožci, mají dlouhou baňatou ulitu s vy-
sedlými zahnutými žebry. T. veliká, trito-
nium variegatum. Vz Frč. 141., Schd. II. 536.

Tříúdní, -údový, dreigliederig. T. pra-
vidlo, nyní: trojčlenka, regula trium. Sedl.

Tří- (tré-, troj-) úhelnice, e, f. = tří-
úhelník. Sal.

Tří- (tré-, troj-) úhelník, u, m., tří-
hraník, triangulum, rcíyowov, das Dreieck.
T. jest obrazec třemi rovnými hranami za-
vřený. Log. T. jest plocha třemi stranami
obmezená. Sedl. T. v rovině jest přímočárný
obrazec omezený třemi přímkami. V pravo-
úhlém t-ku slove nejdelší strana, ležící proti
pravému úhlu, přeponou n. podponou (hy-
potenusou) a obě ostatní odvěsnými (ka-
thetami); strana základní n. podstava t-u.
T. sfaerický slove obrazec na kouli omezený
oblouky tří největších kruhů koule. Vz více
v S. N. T. ostroúhlý, pravoúhlý, tupoúhlý.
S. N. T. stejnohranný, stejnoramenný, gleich-
schenkelig, lichostranný, ungleichseitig, pří-
moúhelný, rechtwinkelig, kosoúhelný, schief-
winkelig, ostrý n. ostroúhelný, spitzwinkelig,
Sedl.; plochý, flach, přímočárný, eben-, ge-
radlinig; sfaerický, kulitý, křivočárný, sphä-
risch, krummlinig; rovnostranný, gleichsei-
tig, nerovnostranný, ungleichseitig, pravo-
úhelný, rechtwinkelig, tupoúhelný, stumpf-
winkelig, pravidelný n. rovnostranný, regel-
mässig, gleichseitig, větší, menší; kruh do
t-u vepsati; t. sestaviti, sestrojiti, ze stran
a z úhlů složiti. Nz. T. arithmetický Pascalův.
Stč. Alg. 46. T. vrcholový, das Scheiteldrei-
eck; t. kruhem obepsati; kruh t-kem obe-
psati; dva t-ky mají dvě strany vespolek
rovné. Nz. Vz Pravítko.

Tří- (tré-, troj-) úhelnosť, i, f., drei-
eckige Beschaffenheit. Jg.

Tří- (tré-, troj-) úhelný n. -úhlý =
tři úhly mající, tříhraný, dreieckig, drei-
winkelig. Ros., Reš.

Triumf, u, m., z lat. triumphus a to z řec.
&Qtaf, ißoc = slavný průvod n. vjezd římských
vůdců do Říma, obdrželi-li veliké vítězství;
též vítězství samo, der Triumph, das Sieges-
gepränge, die Siegesfeier (Sieg). Vz S. N.,
Vlšk. 459. — 465. Vítězosláva.. Šm. T. slaviti.
Br. T. nad nepřátely obdržel. — T. = vůbec
plesání nad obdrženém vítězství, vítězná ra-
dosť, radovánky, der Triumph, die Freude.
T. držeti (slaviti), vésti. Jg.

Triumfator, a, m. = kdo vítězství slaví,
der Triumphator. Vz Vlšk. 89., 126.

Triumfatorský vůz, der Triumphwagen.
Kos. Ol. I. 144.

Triumfetka, y, f., triumfetta. Rostl. I.
223. a.

Triumfní, Triumph-. T. brána v Římě,
oblouky. Vz Vlšk. 460., 126.

Triumfovati = vítězství slaviti, einen
Siegeszug halten, triumphiren. Rk. — T. =
plesati, radovati se, frohlocken, jauchzen. —
nad čím. Triumfují nad zkázou naší. Kom.

Triumvir, a, m., lat. = trojpán, trojvládce,
der Triumvir. T-ri u starých Římanů druž-
stvo tří mužů za rozličnými účely volené.
Vz S. N., Vlšk. 340., 303.

Triumvirat, triumvirát, u, m. = troj-
panství, trojvláda, spojení tří vynikajících
mužů ku vládě, das Triumvirat.

Tříušetka, y. f., scolopia, rostl. citryno-
vitá. Rostl. I. 219. a.

Třívati = někdy tříti, zu reiben pflegen.
Ros. Vz Tříti.

Třívěderní, dreieimerig. T. sud, trojka.
Us., D.

Tříveselnice, e, f., die Galeere. Kom.

Trivialka, triviálka, y, f., z lat., nazý-
vala se obecná škola vesnická n. městská.

Trivialní, triviální, z lat. = obyčejný,
obecný. T. školy = národní, Volksschulen.
— T. = všední, Rk., zobecnělý, zevšednělý,
oklepaný, otřelý, uliční, gemein, alltäglich,
niedrig, gering, abgenutzt, trivial. Nz.

Trivialnosť, triviálnosť, i, f. = věc otře-
paná, všeobecně známá, eine alltägliche Sache;
všednosť, sprostota, nízkosť, die Gemeinheit,
Trivialität.

Třívlasý, dreihaarig. Šm.

Tříza, y, f. = kus, kukus, der Kux. Plk.
Vz Tříž.

Třízbý = střízlivý, nüchtern. U Olom.
Sd.

Třízlík, a, m., pták, der Zaunkönig. Vz
Stříž.

Trizma = tryzna.

Tříznicko, a, n., samota u Čechtic. PL.

Třizník, a, m. = bojovník, strsl. Vz Tryzna
v S. N.

Třizniště, ě, n. = bojiště, der Kampf-
platz, strsl. Vz Tryzna v S. N. a Mkl. B.
274.

Triznovati = bojovati, kämpfen, strsl.
Vz Tryzna v S. N.

Třízrn, u, m., cneorum, der Zeiland. T.
lysý, c. tricoccon, poprášený, c. pulverulen-
tum. Rstp. 286.

Třízrný, dreikörnig. Byl. 449.

Tří (tré-, troj-) zubec, bce, m. = troj-
subá vidlice, der Dreizack. Jg. — T., dan-
thonia, rostl. Vz Čl. Kv. 107., FB. 10., Slb.
178.

Třízubý = 3 zuby mající, dreizahnig. —
T. = tří špice mající, dreispitzig, dreizackig.
T. vidle (Neptunovy), der Dreizack. Us.,
BO.

Tříž, e, f. = kus, kukus. Na mapě horní
a ve spisech slul kus tříží = dílem odtr-
ženým, z celého vzatým. Am. Vz Tříza.

Třížov, vz Střížov.

Trk, u, m. = trknutí (drk, strk, drc), der
Stoss, Ruck. D. — T. = běh, der Lauf. Ktož
jsú v tom trku, že i tam točí jimi tělesné
žádosti. Št. Trk světský, das Gewirre in
der Welt. Št., N. Synové tohoto světa sú
v ústavném světském trku. Št.

Trkač, e, m., der Widder. T. vodní, der
Stossheber, hydraulische Widder. Nz., Ck.
Trkal, a, m., osob. jm. Trkan, a, m., osob. jm. Šp.
Trkanec, nce, m., na Mor. = trhnutí, der
Stoss mit dem Horn. D.

Trkanice, e, f., das Gestosse. To tam

byla t. (dobytek mnoho se trkal). Us. Vrů.

Trkati, trkávati; trknouti, knul a kl, ut,

utí. Na Slov. trgati, ve Slez.: bůsti. Šd.

T. = rohy tlouci, šťouchati, mit, den Hör-