Předchozí (185)  Strana:186  Další (187) |
|
|||
186
|
|||
|
|||
nem stossen. — abs. Trká co beran. Pk.
Někde dobytče trká, jinde zase trče. Na Mor. a Slov. Šd. Proč by koza netrkala, dyž ona má rožky. Sš. P. 615. Srazili mu rohy, aby netrkal. Nedal pán Bůh svini rohův, aby netrkala. Dobře že svině rohů nemá, neb by trkala. Prov. Zdá se býti co ovce, ale trkal by co beran (rádby škodil, kdyby mohl). Prov. — koho čím: rohy. V., BO. Tak dlouho lokty osobu trká, až mu zpívá. Sš. P. 764. — koho, se. Vůl ho trkl. Us. Turek pohan míří křesťany jako vlk berany spolu se trkající. Dač. I. 80. Na moudrého mrkni, hloupého trkni. Pk. Dobré bydlo ho trká (protože se má dobře, jest nespokojen). Us. Hsp., Šd. — po kom: po lidech. Ros. — koho kam: do ramena ho trkl. Sych. — se s kým. Kráva s kravou se trkala. V. Trkavec, vce, m. = trkavý, der Stösser.
Ros. Trkavosť, i, f. = sklonnosť ku trkání,
die Stössigkeit. Ros. Trkavý = kdo trká, stössig. Trkavý vůl,
beran, kozel, kráva. Ros. T. a nepoddaný jako bůvol. Sych. T. závisť. Koll. Trklavosť, i, f. = trkavosť. Jg.
Trklavý = trkavý. Jg.
Trkmanický mlýn, Trkmanitzer Mühle,
u Podivína. Trknouti, vz Trkati.
Trknutí, n. = trk. D.
Trknutý; -ut, a, o, mit einem Horn ge-
Btossen. — T. = napilý, berauscht. Je t., hat eine Spitz. Sd., Šd. — T. = hloupý. Us. Vrů. Trkoliti, il, en, ení = strkati, stossen.
— koho kam: do žaláře. Leg. — Plác. — se, wanken. Plác. 5. Trkoš, e, trkola, y, m. = trkoun, der
Stösser. — T. = hrubeš, ein roher Mensch. Trkot, u, m. = trkání, das Gestoss. Jg
Trkoun, a, m. = trkoš.
Trkov, a, m., něm. Trkow, ves u Chlumce.
Vz Tk. III. 84., 87, S. N. Trkovky, dle Dolany, samota u Mirovic.
PL. Trkule, e, f. Našla t. mykuli (za trkání
drbání). Č. M. 38. Cf. Trkoš. Trlek, lka, trlenec, nce, m. = trdlo,
hlupák, nemehlo, der Tölpel. Jel., Rokyc. Aesop. T. bláznivý seděl u Stadic. Pal. Dj. IV. 1. 119., Let, 138. Trlenda, y, f. = trdlena. Plk., Berl. král.
142. Trlenec, nce, m., vz Trlek.
Trlice, trdlice, e, f. = nástroj, na němž
se len n. konopě tře, die Flachs-, Hanfbre- che. V., MV. Trlice z trdlice, koř. tr, bulh. trblicb, pol. cierlica, tarlica z tardlica. Mkl. B. 103. T. na len, mědlice, lamka, klepačka, třepačka, chřastačka, ohýbačka. Us. T. ku tření lnu jinač potěračka sluje. Us. T-cí len tříti. Us. Tříti n. lámati len na t-ci. L. Ta kráva je suchá jako t. Má hubu jako t-ci (pořád mu klape). Us., Č. M. 601. Janka za- kryjem halinó a chlupatého pruždinó (neb: trdlicú). Sš. P. 708. Zaplatím ti na sv. trdlici. Vz Nikdy. Č. Vz Len, Lamačka. — T. = kláda, do které za ruce, nohy neb i hlavu strkávali zločince, nástroj mučicí, der Stock, |
Block, Klotz im Gefängnisse. V. Vz více
v Km. 1882. 127. Pk. Kdoby lál a hro- moval, aby do trlic dáváni byli. Dač. I. 81. Dali ji hlavu, ruce do t-ce. Koll. Strkati koho za ruce do t-ce. Ros. — T. = hloupá ženská (nadávka). Cf. Trdlo. — T., osob. jm. Sd. Trlicovati = trlicí lámati, tříti, brechen.
— co: konopí. Reš. Trlič, e, m. = hořec hořký, prostřelenec,
gentiana amarella, die Enzianwurzel, rostl. Slb. 379., Nz. lk. Trlikač, e, m., der Trillerer, modulator.
Veleš. Trlikati, trillern; místy = rychle choditi.
Mor. Škd. Trlisko, a, n. = trdlisko, trdlo. Plotice
daly se na cestu k t-skům, jež jim mlíční byli vyhledali, der Streichort der Fische. Světz. 1881. 336. Trliti, il, ení = třásti se, zittern, beben.
Sá. Trlo, vz Trdlo.
Trlovati se = trdlovati se. Sá.
Trma, vrma = zmatek; tlačenice. Na
Slov., Koll. Trmácení, n., Plagen, n. Nač je to t.
(chození, posýlání atd. ). Vz Trmáceti. Trmáceti, el, en, ení; trmácívati = tý-
rati, soužiti, strapiziren, umsonst schicken, bemühen, plagen, peinigen, quälen. Jg. — koho: lidi. V., D. A když ji tak nemilo- stivě trmaciechu, počě. Pass. 36. (Hý. ). — co komu: si hlavu učením. Us. Sá. — koho kam. Ale když jste se mimo naději mou tak ráno z hůry odebrali, nechtěl jsem vás zase k sobě trmáceti. Žer. 349. — koho proč. Koně pro milou t. Dle Er. P. 226. — kým. Prosil ho, aby vojskem netrmácel da- remně. Dvě kron. Vojskem t. V. Tepruv by vámi t. chtěla. Ctib. Hád. 33. — se = tý- rati se, soužiti se, sich plagen, strapiziren. Nač se tam mám t. (jíti)? Darmo se tam trmácí (jde). Ros. — se čím (pro koho). Jestli já jen vší snažností věrně se trmácím pro jiné, mzda má přec mne nemine MM. Netrmácej se cestou tak dalekou. Us. — se po čem (kudy): po světě, Biancof., po zemi, D., po žrádle. Aqu. T. se světem. Us. Šd. — se kde, kdy. V necestě se t. Us. Každému jest místo ukázáno, aby všetečně ve všem běhu života svého sem tam se ne- trmácel. V. — Jg. — se s kým. Trmácivý, abmühend. Rk.
Trmácka, y, f. = trmácení, obtíže, Mühe,
vergeblicher Gang. Bezpotřební tam t-ku udělali. 1520. Trmácný, abmüdend. Dch.
Trmač, e, m. = trmal, 1.
1. Trmal, a, m. = trmač, der Plager,
Strapizirer. T-lové = toulaví lidé, Herum- streicher. Reš. 2. Trmal, a, m. T. z Tožic, jm. starodáv.
rodu v 17. stol. vyhynulého. Vz S. N. Trmaniti, il, ěn, ění, verschwenden. —
co: statek. Na Ostrav. Tč. Trmati, trmávati = trmáceti. — kým
kam. Aby se s lidmi netrmalo na zámek, aby neobmeškávali svých živností. Mus. IX. 285. |
||
|
|||
Předchozí (185)  Strana:186  Další (187) |