sb157-05 0..8296

186

nem stossen. — abs. Trká co beran. Pk.
Někde dobytče trká, jinde zase trče. Na
Mor. a Slov. Šd. Proč by koza netrkala,
dyž ona má rožky. Sš. P. 615. Srazili mu
rohy, aby netrkal. Nedal pán Bůh svini
rohův, aby netrkala. Dobře že svině rohů
nemá, neb by trkala. Prov. Zdá se býti co
ovce, ale trkal by co beran (rádby škodil,
kdyby mohl). Prov. — koho čím: rohy.
V., BO. Tak dlouho lokty osobu trká, až
mu zpívá. Sš. P. 764. — koho, se. Vůl ho
trkl. Us. Turek pohan míří křesťany jako
vlk berany spolu se trkající. Dač. I. 80. Na
moudrého mrkni, hloupého trkni. Pk. Dobré
bydlo ho trká (protože se má dobře, jest
nespokojen). Us. Hsp., Šd. — po kom: po
lidech. Ros. — koho kam: do ramena ho
trkl. Sych. — se s kým. Kráva s kravou
se trkala. V.

Trkavec, vce, m. = trkavý, der Stösser.
Ros.

Trkavosť, i, f. = sklonnosť ku trkání,
die Stössigkeit. Ros.

Trkavý = kdo trká, stössig. Trkavý vůl,
beran, kozel, kráva. Ros. T. a nepoddaný
jako bůvol. Sych. T. závisť. Koll.

Trklavosť, i, f. = trkavosť. Jg.

Trklavý = trkavý. Jg.

Trkmanický mlýn, Trkmanitzer Mühle,
u Podivína.

Trknouti, vz Trkati.

Trknutí, n. = trk. D.

Trknutý; -ut, a, o, mit einem Horn ge-
Btossen. — T. = napilý, berauscht. Je t., hat
eine Spitz. Sd., Šd. — T. = hloupý. Us. Vrů.

Trkoliti, il, en, ení = strkati, stossen.
— koho kam: do žaláře. Leg. — Plác. —
se, wanken. Plác. 5.

Trkoš, e, trkola, y, m. = trkoun, der
Stösser. — T. = hrubeš, ein roher Mensch.

Trkot, u, m. = trkání, das Gestoss. Jg

Trkoun, a, m. = trkoš.

Trkov, a, m., něm. Trkow, ves u Chlumce.
Vz Tk. III. 84., 87, S. N.

Trkovky, dle Dolany, samota u Mirovic.
PL.

Trkule, e, f. Našla t. mykuli (za trkání
drbání). Č. M. 38. Cf. Trkoš.

Trlek, lka, trlenec, nce, m. = trdlo,
hlupák, nemehlo, der Tölpel. Jel., Rokyc.
Aesop. T. bláznivý seděl u Stadic. Pal. Dj.
IV. 1. 119., Let, 138.

Trlenda, y, f. = trdlena. Plk., Berl. král.
142.

Trlenec, nce, m., vz Trlek.

Trlice, trdlice, e, f. = nástroj, na němž
se len n. konopě tře, die Flachs-, Hanfbre-
che. V., MV. Trlice z trdlice, koř. tr, bulh.
trblicb, pol. cierlica, tarlica z tardlica. Mkl.
B. 103. T. na len, mědlice, lamka, klepačka,
třepačka, chřastačka, ohýbačka. Us. T. ku
tření lnu jinač potěračka sluje. Us. T-cí len
tříti. Us. Tříti n. lámati len na t-ci. L. Ta
kráva je suchá jako t. Má hubu jako t-ci
(pořád mu klape). Us., Č. M. 601. Janka za-
kryjem halinó a chlupatého pruždinó (neb:
trdlicú). Sš. P. 708. Zaplatím ti na sv. trdlici.
Vz Nikdy. Č. Vz Len, Lamačka. — T. =
kláda, do které za ruce, nohy neb i hlavu
strkávali zločince, nástroj mučicí, der Stock,

Block, Klotz im Gefängnisse. V. Vz více
v Km. 1882. 127. Pk. Kdoby lál a hro-
moval, aby do trlic dáváni byli. Dač. I. 81.
Dali ji hlavu, ruce do t-ce. Koll. Strkati
koho za ruce do t-ce. Ros. — T. = hloupá
ženská (nadávka). Cf. Trdlo. — T., osob.
jm. Sd.

Trlicovati = trlicí lámati, tříti, brechen.
— co: konopí. Reš.

Trlič, e, m. = hořec hořký, prostřelenec,
gentiana amarella, die Enzianwurzel, rostl.
Slb. 379., Nz. lk.

Trlikač, e, m., der Trillerer, modulator.
Veleš.

Trlikati, trillern; místy = rychle choditi.
Mor. Škd.

Trlisko, a, n. = trdlisko, trdlo. Plotice
daly se na cestu k t-skům, jež jim mlíční
byli vyhledali, der Streichort der Fische.
Světz. 1881. 336.

Trliti, il, ení = třásti se, zittern, beben.
Sá.

Trlo, vz Trdlo.

Trlovati se = trdlovati se. Sá.

Trma, vrma = zmatek; tlačenice. Na
Slov., Koll.

Trmácení, n., Plagen, n. Nač je to t.
(chození, posýlání atd. ). Vz Trmáceti.

Trmáceti, el, en, ení; trmácívati = tý-
rati, soužiti, strapiziren, umsonst schicken,
bemühen, plagen, peinigen, quälen. Jg. —
koho: lidi. V., D. A když ji tak nemilo-
stivě trmaciechu, počě. Pass. 36. (Hý. ). —
co komu: si hlavu učením. Us. Sá. — koho
kam. Ale když jste se mimo naději mou
tak ráno z hůry odebrali, nechtěl jsem vás
zase k sobě trmáceti. Žer. 349. — koho
proč. Koně pro milou t. Dle Er. P. 226. —
kým. Prosil ho, aby vojskem netrmácel da-
remně. Dvě kron. Vojskem t. V. Tepruv by
vámi t. chtěla. Ctib. Hád. 33. — se = tý-
rati se, soužiti se, sich plagen, strapiziren.
Nač se tam mám t. (jíti)? Darmo se tam
trmácí (jde). Ros. — se čím (pro koho).
Jestli já jen vší snažností věrně se trmácím
pro jiné, mzda má přec mne nemine MM.
Netrmácej se cestou tak dalekou. Us. — se
po čem (kudy): po světě, Biancof., po
zemi, D., po žrádle. Aqu. T. se světem. Us.
Šd. — se kde, kdy. V necestě se t. Us.
Každému jest místo ukázáno, aby všetečně
ve všem běhu života svého sem tam se ne-
trmácel. V. — Jg. — se s kým.

Trmácivý, abmühend. Rk.

Trmácka, y, f. = trmácení, obtíže, Mühe,
vergeblicher Gang. Bezpotřební tam t-ku
udělali. 1520.

Trmácný, abmüdend. Dch.

Trmač, e, m. = trmal, 1.

1. Trmal, a, m. = trmač, der Plager,
Strapizirer. T-lové = toulaví lidé, Herum-
streicher. Reš.

2. Trmal, a, m. T. z Tožic, jm. starodáv.
rodu v 17. stol. vyhynulého. Vz S. N.

Trmaniti, il, ěn, ění, verschwenden. —
co: statek. Na Ostrav. Tč.

Trmati, trmávati = trmáceti. — kým
kam. Aby se s lidmi netrmalo na zámek,
aby neobmeškávali svých živností. Mus. IX.
285.