sb157-05 0..8296

188

Trnění, n., das Verwachsen mit Dornen;
das Verzäunen mit Dornen. Bern.

Trněný = trnem hrazený, umdornet; tr-
nový, Dorn-. T. koruna, Jel., plot.

Trněti, ěl, ění, zu Dorn werden; mit
Dornen verwachsen. L.

Trní, n. = mnoho trnů, keř trnový, trn,
trnčina, trnoví, trnisko, trniště, kře trnaté
pospolu rostoucí, die Hecke, der Dornstrauch,
-busch. Vz Trn. Tirnye spinal. Ž. wit. 57. 10.,
117. 12. V MV. nepravá glossa. Pa. Bodlá-
kové t. Reš. T. plný, trním vysázený; drs-
natý od trní. V. Trním korunovaný. Přístup
k něčemu trním zatarasiti. Kram. Cesta
trním porostlá. Gníd. Chodíme bosi po trní;
V tom domě je člověk samým trním ob-
klíčen (obklopen); Už otrhaný, nelez do
trní (wer Butter auf dem Kopfe hat, gehe
nicht an die Sonne). Dch. Hodil(a) jí (mu)
špendlík do trní = bude se nesnadno vdá-
vati (ženiti). U Litomš. Dř. Spatřil jsem tě
v hustém trní. Nár. ps. Šd. Kdiž sa trním
jednúc zem zašpatí, ťažko potem zlé ko-
reně je rylom klčovati. Na Slov. Tč. Do-
brotivosť sbírá vonné růže medzi trním. Na
Slov. Tč. Jak za humny vyjeli, nikde cesty
neměli, po samém trní jeli; Já tobě chod-
níček kamením zahážu a trním zatrním; Kdo
mi dal cestečku kamenim vysypać, cestečku
kamenim a chodniček trnim?; Narúbeme
štyry fůry trnja, budeme mať zimovisko
doma; Tři dni, tři noci jeli po trní cha-
vučným, po kameni horucným. Sš. P. 22.,
290., 371., 681., 775. (Tč. ). Země chamradím
a trním zkažená; Avšak zbožie trnie jest:
neb myšleními mnohými mysl derú; Bychom
my vám trním zbožie nazvali, snad byste
nám neuvěřili; I zdali sbierají s trnie viněnky
(jahody vinné) a s bodlákóv (n. s hložie)
fíky?; Oni jsú trnie, jenž vlnu ovčiček Kri-
stových dře a bodláci, jenž kóži Šalamú-
novu rozdierají; Jako lilium mezi trním,
tak přietelkyně má mezi dcerami; Jako li-
lium mezi trním, ačť mnoho bodenie a tr-
hanie trpí, však proto bělosti své a vóně
neztratí. Hus II. 58., 77., 292., 294., III. 24.,
25. (Tč. ). Po vojně kopím v trní (má se ho-
diti). Vrů. Za někým jako za trním seděti
(v ochraně něčí). Čr. Stojí jako na trní (už
by rád odešel někam spěchaje); Vězíme
co v t. ježci. Vz Nesnáze. Č. Vrabci v t.
A ti vrabci z toho t. frnk brnk. Prov. na
Slov. Na t. nerostou fíky. Vz Zlý. Lb, Jg.
Medle kdo sbírá z bodláčí fíky a z trní
hrozny? Koule. Nerostou v t. hroznové. V.
Nic po t., když růže opadne. Sedím tu jako
na t. Ros. Má se jako nahý v trní (zle). D.
Vz Prst. O pověrách trní se týkajících vz
Trn, Sbtk. 185. —187. — T. bílé, berberis
dumetorum, die Berberstaude, die Preissei-
beere. L. — T. černé, der Schwarzdorn. Vz
Trnka. Ras. — T. psí, vz Trn. — T. zá-
mořské vonné, aspalathus. — T. kozlové, tra-
gacantha, der Bocksdorn, die Bocksdistel.
L. — T. (trní) = trnčoví = švestky, švest-
kové stromy, Pflaumen-, Zwetschkenbäume.
Na Mor. Brt., Šd., Vck.

2. Trní, ves u Sobotky; samota u Mě-
čína. PL.

Trniak, u, m., mlýn u Zdounek. PL.

Trnice, e, f. = pánev, die Pfanne. U Kvasin.
— T. = druh stolku šicího. U Kostelce nad
Orl.

Trnický, ého, m. T. z Trnice Jiřík. Jir.
H. 1. II. 296, S. N.

Trničkatý = drobnými trny prorostlý,
feindornig. Rst. 508.

Trníčko, a, n. = malé trní, das Dörn-
lein. Byl. 349. T. bíle kvete. Er. P. 151. b.

1. Trník, u, m., na Slov. = trn, trní,
das Dörnchen. Bern.

2. Trník, a, m. = kapr, jenž se tře, tr-
delník, der Laich-, Streichkarpfen. D.

Trnina, y, f. = trní. St. let. 508., Háj.,
Puch., Č., Bck. II. 1. 303. Trniny, trniny,
zelené trniny! Sl. ps. 35.

Trnisko, a, n. = trní (špatné, nehezké),
abscheuliche Dornen.

Trniště, trnoviště, ě, f. = místo, kde
trní roste, der Dornenplatz, die Dornhecke,
der Dornbusch, das Dorngesträuch. Jg.

Trništný = plný trní, dornig.

Trniti, il, ěn, ění; trnívati = trním hra-
diti, mit Dornen zäunen, bepflanzen. — co:
pole. Us. — se. Pole se trní, kdy ho rolník
nevláčí. Na Ostrav. Tč.

Trnitý, gedornt. Rostl. I. 93. a.

Trnivý = trnitý.

Trnka, trnečka, y, f. = ovoce kře pod
jménem trn n. trní známého, die Schlehe.
Jg., V., Kom. Trpké jako t. Us. Má oči jako
trnky (černé). Jg., Rk. Měla sem včera sy-
nečka, měl oči jako trnečka; dneska už ho
nechco, slyšela sem něco, láli mo jeho ma-
tička; Budu čekat na jiného, na takého jak
su (sem) sama, čiprného jako lana, červe-
ného jako růžička, co má oči jak trnečka;
Dybys mně zaplatil (dukáty), jak na trnce
trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek;
Černé oči jako trnka, z tebe bude hospo-
dyňka. Sš. P. 274., 325., 377., 611. Měla
sem galánů jak na trne trnek, včil by sa
mi zešel ledajaký synek. Sš. P. 235. Oči
černé oči — jak černá trnečka: dala bych
vás vařit na noc do hrnečka. Na noc do
hrnečka — do vlažné vodičky, aby nešidily
chudobné děvečky. Er. P. 160. Čierné oči,
čierné, ako ta trnoučka, veť sa mi vrezaly
do mojho srdečka. Koll. I. 72. Černé oči,
černé, jako ta trnečka, jak ste sa vřezaly
do mojho srdečka. Sš. P. 219. Jestli na
podzim mnoho trnek, bude příštího roku
mnoho žita. Er. P. 88. V trnky rok (=
dávno). Mor. Brt., Km., Šd. Nebyl u nás
v trnky rok. Tr. — T. = sám keř, na němž
trnky rostou, trní černé, slivoň trn, prunus
spinosa, der Schwarz-, Schlehendorn. V.,
Rstp. 477. Cf. Čl. Kv. 375., Kk. 253., FB.
101., Slb. 514., Schd. II. 308. Pod trnkú.
BO. — T., na Mor. = švestka, místy karlata,
die Pflaume, der Pflaumbaum. U Zábřehu,
u Přerova, u Kroměříže, na Zlínsku, u Nové
vsi atd. Kčk., Kd., Nl. Do humna (do za-
hrady) běžela, trnky (Zwetschkenbaum) se
chytila. Sš. P. 150. Vařím trnky (= švestky;
ovoce). Sš. P. 549. Vz Švestka. — Trnky
vařené = povidla. Mor. Brt., Sd., Nl., Kčr.,
Bka. Kde říkají povidlům trnky, tam říkají
švestkám kadlátka. U Přer. a j. Kd. Buchty
s trnkama. Sš. P. 682. — T. bílá = slíva,