Předchozí (187)  Strana:188  Další (189) |
|
|||
188
|
|||
|
|||
Trnění, n., das Verwachsen mit Dornen;
das Verzäunen mit Dornen. Bern. Trněný = trnem hrazený, umdornet; tr-
nový, Dorn-. T. koruna, Jel., plot. Trněti, ěl, ění, zu Dorn werden; mit
Dornen verwachsen. L. Trní, n. = mnoho trnů, keř trnový, trn,
trnčina, trnoví, trnisko, trniště, kře trnaté pospolu rostoucí, die Hecke, der Dornstrauch, -busch. Vz Trn. Tirnye spinal. Ž. wit. 57. 10., 117. 12. V MV. nepravá glossa. Pa. Bodlá- kové t. Reš. T. plný, trním vysázený; drs- natý od trní. V. Trním korunovaný. Přístup k něčemu trním zatarasiti. Kram. Cesta trním porostlá. Gníd. Chodíme bosi po trní; V tom domě je člověk samým trním ob- klíčen (obklopen); Už otrhaný, nelez do trní (wer Butter auf dem Kopfe hat, gehe nicht an die Sonne). Dch. Hodil(a) jí (mu) špendlík do trní = bude se nesnadno vdá- vati (ženiti). U Litomš. Dř. Spatřil jsem tě v hustém trní. Nár. ps. Šd. Kdiž sa trním jednúc zem zašpatí, ťažko potem zlé ko- reně je rylom klčovati. Na Slov. Tč. Do- brotivosť sbírá vonné růže medzi trním. Na Slov. Tč. Jak za humny vyjeli, nikde cesty neměli, po samém trní jeli; Já tobě chod- níček kamením zahážu a trním zatrním; Kdo mi dal cestečku kamenim vysypać, cestečku kamenim a chodniček trnim?; Narúbeme štyry fůry trnja, budeme mať zimovisko doma; Tři dni, tři noci jeli po trní cha- vučným, po kameni horucným. Sš. P. 22., 290., 371., 681., 775. (Tč. ). Země chamradím a trním zkažená; Avšak zbožie trnie jest: neb myšleními mnohými mysl derú; Bychom my vám trním zbožie nazvali, snad byste nám neuvěřili; I zdali sbierají s trnie viněnky (jahody vinné) a s bodlákóv (n. s hložie) fíky?; Oni jsú trnie, jenž vlnu ovčiček Kri- stových dře a bodláci, jenž kóži Šalamú- novu rozdierají; Jako lilium mezi trním, tak přietelkyně má mezi dcerami; Jako li- lium mezi trním, ačť mnoho bodenie a tr- hanie trpí, však proto bělosti své a vóně neztratí. Hus II. 58., 77., 292., 294., III. 24., 25. (Tč. ). Po vojně kopím v trní (má se ho- diti). Vrů. Za někým jako za trním seděti (v ochraně něčí). Čr. Stojí jako na trní (už by rád odešel někam spěchaje); Vězíme co v t. ježci. Vz Nesnáze. Č. Vrabci v t. A ti vrabci z toho t. frnk brnk. Prov. na Slov. Na t. nerostou fíky. Vz Zlý. Lb, Jg. Medle kdo sbírá z bodláčí fíky a z trní hrozny? Koule. Nerostou v t. hroznové. V. Nic po t., když růže opadne. Sedím tu jako na t. Ros. Má se jako nahý v trní (zle). D. Vz Prst. O pověrách trní se týkajících vz Trn, Sbtk. 185. —187. — T. bílé, berberis dumetorum, die Berberstaude, die Preissei- beere. L. — T. černé, der Schwarzdorn. Vz Trnka. Ras. — T. psí, vz Trn. — T. zá- mořské vonné, aspalathus. — T. kozlové, tra- gacantha, der Bocksdorn, die Bocksdistel. L. — T. (trní) = trnčoví = švestky, švest- kové stromy, Pflaumen-, Zwetschkenbäume. Na Mor. Brt., Šd., Vck. 2. Trní, ves u Sobotky; samota u Mě-
čína. PL. Trniak, u, m., mlýn u Zdounek. PL.
|
Trnice, e, f. = pánev, die Pfanne. U Kvasin.
— T. = druh stolku šicího. U Kostelce nad Orl. Trnický, ého, m. T. z Trnice Jiřík. Jir.
H. 1. II. 296, S. N. Trničkatý = drobnými trny prorostlý,
feindornig. Rst. 508. Trníčko, a, n. = malé trní, das Dörn-
lein. Byl. 349. T. bíle kvete. Er. P. 151. b. 1. Trník, u, m., na Slov. = trn, trní,
das Dörnchen. Bern. 2. Trník, a, m. = kapr, jenž se tře, tr-
delník, der Laich-, Streichkarpfen. D. Trnina, y, f. = trní. St. let. 508., Háj.,
Puch., Č., Bck. II. 1. 303. Trniny, trniny, zelené trniny! Sl. ps. 35. Trnisko, a, n. = trní (špatné, nehezké),
abscheuliche Dornen. Trniště, trnoviště, ě, f. = místo, kde
trní roste, der Dornenplatz, die Dornhecke, der Dornbusch, das Dorngesträuch. Jg. Trništný = plný trní, dornig.
Trniti, il, ěn, ění; trnívati = trním hra-
diti, mit Dornen zäunen, bepflanzen. — co: pole. Us. — se. Pole se trní, kdy ho rolník nevláčí. Na Ostrav. Tč. Trnitý, gedornt. Rostl. I. 93. a.
Trnivý = trnitý.
Trnka, trnečka, y, f. = ovoce kře pod
jménem trn n. trní známého, die Schlehe. Jg., V., Kom. Trpké jako t. Us. Má oči jako trnky (černé). Jg., Rk. Měla sem včera sy- nečka, měl oči jako trnečka; dneska už ho nechco, slyšela sem něco, láli mo jeho ma- tička; Budu čekat na jiného, na takého jak su (sem) sama, čiprného jako lana, červe- ného jako růžička, co má oči jak trnečka; Dybys mně zaplatil (dukáty), jak na trnce trnek, ty mně nezaplatíš můj zelený vínek; Černé oči jako trnka, z tebe bude hospo- dyňka. Sš. P. 274., 325., 377., 611. Měla sem galánů jak na trne trnek, včil by sa mi zešel ledajaký synek. Sš. P. 235. Oči černé oči — jak černá trnečka: dala bych vás vařit na noc do hrnečka. Na noc do hrnečka — do vlažné vodičky, aby nešidily chudobné děvečky. Er. P. 160. Čierné oči, čierné, ako ta trnoučka, veť sa mi vrezaly do mojho srdečka. Koll. I. 72. Černé oči, černé, jako ta trnečka, jak ste sa vřezaly do mojho srdečka. Sš. P. 219. Jestli na podzim mnoho trnek, bude příštího roku mnoho žita. Er. P. 88. V trnky rok (= dávno). Mor. Brt., Km., Šd. Nebyl u nás v trnky rok. Tr. — T. = sám keř, na němž trnky rostou, trní černé, slivoň trn, prunus spinosa, der Schwarz-, Schlehendorn. V., Rstp. 477. Cf. Čl. Kv. 375., Kk. 253., FB. 101., Slb. 514., Schd. II. 308. Pod trnkú. BO. — T., na Mor. = švestka, místy karlata, die Pflaume, der Pflaumbaum. U Zábřehu, u Přerova, u Kroměříže, na Zlínsku, u Nové vsi atd. Kčk., Kd., Nl. Do humna (do za- hrady) běžela, trnky (Zwetschkenbaum) se chytila. Sš. P. 150. Vařím trnky (= švestky; ovoce). Sš. P. 549. Vz Švestka. — Trnky vařené = povidla. Mor. Brt., Sd., Nl., Kčr., Bka. Kde říkají povidlům trnky, tam říkají švestkám kadlátka. U Přer. a j. Kd. Buchty s trnkama. Sš. P. 682. — T. bílá = slíva, |
||
|
|||
Předchozí (187)  Strana:188  Další (189) |