sb157-05 0..8296

189

špendlíky. Na Valaš. Nl. Vz Vojtěch. — T.,
y, m. T. Ant. 1826. Jg. H. 1. 643. — T.
Frant. 1804. Jg. H. 1. 643., Šb. H. 1. 300. —
T. Jan, nar. 1797., spis. Jg. H. 1. 643. Cf.
S. N.

Trnkati = drnkati, klimpern. Na Ostrav.
Tč.

Trnkoplodný, Schlehen erzeugend. Jg.

Trnkovica, e, f. = povidla ve sladkém
mléce syrovém rozředěná. Cf. Trnka. Na Mor.
Brt.

Trnkovišně, ě, f. = slíva rakouská,
střemcha mahaleb, padus mahaleb, prunus
mahaleb. Rstp. 481.

Trnkový = od trnky, Schlehen-. T. květ,
pecky, víno. Us.

Trnobranský, ého, m., osob. jm. T. Václ.,
spis. Jg. H. 1. 643.

Trnobrany, dle Dolany, ves u Liběšic.
PL.

Trnokřín, u, m., catesbea, die Dornlilie.
Šm.

Trnokřížový svaz, ligamentum tuberoso-
sacrum (spinososacrum).

Trnol, u, m., aquartia, rostl. lilkovitá.
Rostl.

Trnopuk, u, m. = měsíc máj, květen,
tráven, der Mai. Březen, za kamna vlezem;
duben, ještě tam budem; trnopuk, s kamen
fuk! Prov. Er. P. 70. Vz Máj.

Trnoslíva, y, f. = slivka větší než trnka,
trnoslívka, prcavka, záhorka, slivoň prcavka,
prunus insititia, die Krieche, Kriechpflaume,
der Kriechling. Rstp. 477. Cf. Čl. Kv. 374.,
Schd. II. 308. Us. u N. Kdyně. Rgl.

Trnouti, trnu, trň, trna (ouc), ul, utí =
třásti se, brněti, dřevěněti, mrtvěti, zittern,
starren, beben. Jg. Od trBpB, rigere. Mkl.
B. 428. T. místo trpnouti. Listy filol. 1877.
303. (Gb. ), Bž. 47. — abs. Bezednou pro-
pasť zahlídna všechen jsem trnul. Sych.
Trnó chlapci, trnó, už jich vezó k Brnó.
Sš. P. 574. Všichni trnuli. BR. II. 142. a.
Voda trne, german. m.: tuhne, mrzne. Jg.

— čím (proč): strachem, zimou, V., udi-
vením, Us., děsem. Dch., V. — komu. Trne
mi noha, ruka, Ros., srdce, Kom., zub. Us.
Až mi srdce trnulo na to hledě. Brt. S. 114.

— kde. Žíly v těle trnou. L. Hrůzou mi
v těle kosti trnou. Kom. — od čeho. Od
leknutí všechen trnu. Ros. — oč: o své
panství. Ráj. — nad něčím. Br. — kdy.
Při udeření blesku vždy trne. — po čem.
Kysela jim navařil, až po něm zuby trnuly.
Č.

Trnov, a, m., něm. Trnow, ves u Opočna.
PL.

Trnová, é, f., něm. Trnowey, ves u Lito-
měřic; něm. Trnowa, vsi a) u Skalska, b)
u Pardubic, c) u Manetína, d) u Dobříše,
e) u Zbraslavi; něm. Dornhof, dvůr u Ka-
šperských hor; něm. Tirna, ves u Domažlic.
PL., Tk. I. 626., II. 551., III. 87., V. 194.,
S. N.

Trnovanský, ého, m. T. z Trnovan a z Je-
lení hory, rodina erbovní v Litoměř. Vz S. N.

Trnovany, dle Dolany, něm. Trnowan,
ves u Litoměřic; něm. Turn, ves u Te-
plice; něm. Tyrnovan, ves u Žatce. PL.,
Tk. I. 78., Tf. 286., S. N.

Trnovatosť, trnovitosť, i, f., dornige
Beschaffenheit. Ros.

Trnovatý, -vitý = plný trnů n. trní,
dornig, stachelig. V. Strom při pařezu t.
Ler. T. hloh, Um. les., pole.

Trnovčí, n., něm. Trnowetz, samota u
Mníška. PL.

Trnovec, vce, m., mě. Dreikirchen v Sedmi-
hradsku. Bern.

Trnoví, n. = trní. Ros.

Trnovice, e, f. = hůl trnová, trnovka,
der Dornstock. D.

Trnovisko, a, n. = trnoviště. Aqu.

Trnoviště, ě, n. = místo, kde trní roste,
vepretum, die Hecke. Ler., Rstp. 508.

Trnovitý. Vz Trnovatý. T. vypuklina
nebo násadec (na kosti), der Stachelfortsatz.
Nz.

Trnovka, y, f. T. česká, truncatula se-
micylindrica, mechovka. Vz Frč. 195. —
T., vz Trnovice, Trňák.

Trnovník, u, m., akacie, robinia, die
Robinie. T. obecný, r. pseudacacia, leporatý,
r. viscosa, štětinatý, r. hispida. Rstp. 374.
Cf. Čl. Kv. 385., Kk. 256., FB. 104., Slb.
542., Schd. II. 312. — T. = nápoj z trnek,
der Schlehenwein. D.

Trnovo, a, n., mě. v Bulharsku. Vz S. N.

Trnový = co z trní jest, Dorn-, Dornen-,
Schlehen-. Strsl. trsnovb, spineus, příp.
-ovB. Mkl. B. 231. Kristus t-vú korunu má
na hlavě, ani s drahým kamením perlovú.
Hus I. 175. T. plot, koruna, V., hůl (tr-
novka), ohrada. Šp. — T. = bodlavý, dornig,
stachelig. T. křoví. V. Spatřil jsem tam dvě
růže t-vé. Slez. ps. Šd. — T., přen. T. sval,
der Dornmuskel. Nz. lk. Řeka t., torrens
spinarum. BO. Cesta k spáse je trnová, ale
cíl je štastlivý. Na Slov. Tč. — T. pes, bo-
dlavý pes, ryba, spinax, der Dornhundfisch.
V. — T. lopouch, acanthus mollis, der Bä-
renklau. Bern. — T. vrabec, arundinetus. Žid.

Trnož, e, trnože, e, f.; trnož, e, m. =
podnoží u stolu, spojidlo noh stolu, der
Fusstritt, das Tischgestell. Ťukel jsem si
na t.: Jakú večeřu máš ? Sš. P. 665. Míti
nohy na t-ži (= býti pozván k hodům). Us.
— T. pod nohy = stolička. V. Chtějí se t-že
na lavice stavěti (poddaní chtějí na pány
hráti). Vz Pyšný. Sych., Č-, Lb.

Trnoží, n. = trnož. Na Mor. Bkř.

Trnožilný = trnatý, dornnervig. T. list,
jehož žebra a žíly v trny se prodlužují. T.
pcháč hralovitý. Rst. 508.

Trnožka, y, m., osob. jm. — T., y, f. =
podstávka pod polena, jež se mají pilou pře-
řezávati, das Gestell.

Trnucha, y, f., catesbaea, die Katesbäe.
T. dlouhokvětá, c. spinosa. Rstp. 812. —
T., scomberoides, ryba. Krok. I. d. 107.

Trnutí, n., das Beben, Zittern, Starren;
Entsetzen. Mám t. zubů. Us. T. rané, der
Wundstupor. Nz. lk.

Trnuvka, y, f., der Schlehdornstock. Us.
u Místka. Škd. Vz Trnovka.

Trny, dle Dolany, dvůr u Tovačova na
Mor.

-tro, přípona jmen podstatných: jitro,
strsl. utro m. ustro, játra, jádro n. játro
(vnitrní), patro. Mkl. B. 174.