sb157-05 0..8296

190

Troa-s, dy, f. = území v severozápadní
části Malé Asie. Vz S. N.

Troba, y, f., Koll., lépe: utroba. Jg.

Trobador, a, m., vz Troubadour.

Trocedorf, a, m. T. Valent. Jg. H. 1. 643.

Trocišek, trochyšek, šku, m., z řec.
TQoyióxoq, koláček lékárnický, das Zeltlein,
Küchelein, die Pille. Kom. T. ku kadění,
františek, die Räucherkerze. D. — Vz Mz.
353.

Trocnov, a, m., Trotzenau, dvůr u Bo-
rovan v Budějovsku. Žižka z Trocnova. Vz
Tk. IV. 119., 287., 415., V. 261., S. N.

Troček, čku, m., z něm. der Trog. =
míra na rudu do peci dávané. Us.

Troezen-e, y, f., Troezen, a, m., mě.
v Peloponnesu. Vz S. N. — Troezeňan, a,
m. — Troezenský.

Trofae-ura, šp. m.: tropae-um, a, n.,
z řec. zcóncuov =. znamení vítězné, znamení
dobytého vítězství, das Siegeszeichen, Tro-
päen. Vz S. N.

Troglodyté, z řec. = jamníci, jeskyňáci,
die Troglodyten, v starém věku divocí oby-
vatelé jeskyň v Africe. Rk.

Trogma, y, f. T. rypákovitá, maena vul-
garis, ryba. Vz Frč. 295.

Trohla = truhla. Mor.

Trohlice, e, f. = truhlice. Us. u Brna.

Troch, u, trošek, šku, trošíček, tro-
šinek, čku a nku, trochýnek, trochánek,
nku, trochet, chtě, trochétek, trochýtek,
tku, m., trocha, troška, trošička, tro-
šinka, y, f. Strsl. troha, mica, koř. tr, te-
rere, příp. -oha. Mkl. B. 289. T. = kus ně-
čeho, malosť, drobet, ein Wenig, Bischen,
Etwas, nicht viel. Jg. Nějakou trošku oleje.
V. Jest toho nemalá trocha v Májovém snu
napsáno. Dh. 108. Trocha pravdy; Co je
o trochu dříví; I tu trochu polívky mi vy-
čítají, ač jí nemám zadarmo; Je tam ještě
troška mouky; Trocha naděje. Dch. Bude-li
toho hodný troch, pořídím sobě hodný žok.
Kol. vánč. 12. Troška ke trošce činí trochu.
Us. Je ho jenom trocha a nadělá křiku za
čtyři. Holá troška. Šd. Velmi malá trocha
soli. Jel. Přidej málo ku malému a trochu
ku trošce, málo k malému přidané na mnoho
vyroste. Ostrav. Té. Maličká troška jich vy-
chována byla; Přines mi trochu vody. Br.
Dali se do hodování, honem však se svou
trochou hotovi byli. Sych. Jíti s troškem
do mlýna (s nepatrnými věcmi do důležitých
se míchati). Us. — Adv. trochu, trošku, tro-
šičku = málo, ein wenig, ein bischen, nicht
viel, winzig. O něčem trošku jinak smýšleti;
trochu plakati. Kom. To je trochu z cesty
(abseits); Trochu více rozběhu dostalo se
pracím veřejným; Toť trochu divné, das ist
doch ein wenig sonderbar; Trochu si po-
stěžovati; Jdi trochu dál. Dch. Čí to do-
meček na tom vršku? Šiel bych doňho, čo
len trošku. Ps. sl. 182. Jenom někdy po-
přestaňte trochu, aby lidé sobě odchrknouti
mohli. Pal. III. 3. 78. Nech trochu počkají.
Sš. P. 535. Trošičku se napiti. Ib. 648. Sedni
si trochánku. Us. u Rychn. Trochu všetečný.
Lom. T. lépe; Trochu mnoho si připil; Umí
trochu latinsky. D. Počkejte trochu. Us. —

Trošky = trochu, ein wenig. Str. skl. 5. 190.

— Po troše, po trošce, po trochách, po troš-
kách = po málu, nach und nach, allmählig,
zu kleinen Theilen. Jak se máš? tak, tak,
po troše; Voziti hnůj po troše. Mor. Šd.
Kúpil žita za tři groše, posypal husičkám
po troše; Možeš mě, děvečko, vyplácet po
troše. Sš. P. 520., 595. Dal jim pán Bůh po
motyce a seménka po trošičce. Sš. P. 38.
Lepší jest užívať všeho po troše, než padať
do bídy z převeliké rozkoše. Mor. Tč. —
Jg. — Trochu u positivu = komparat. T.
černý, nigrior.

Trochár, troškár, a, m., na Slov. =
kupec, který po troše kupuje, prodává, der
Kleinhändler. Koll., Plk

Trochej, e, m., lat. trochaeus, z řec. =
dvouslabičná stopa veršová: — u, stála,
skrýše.

Trochejský, trochäisch. Vz Trochej. T.
verše = z trochejů složené. Vz Zk. Ml. II.
192., 205. —208.; Mkl. Ml. 316., 326. —328.;
Sš. 19., 20., 31. —36., S. N.

Trocheidoskop, u, m., z řec. = přístroj
ku způsobování rozličných sestavení barev,
aby se oku předváděly barevné vzorky.

Trochet, vz Troch.

Trochisky, z řec. = trocišky.

Trochlavý = maličký, nepatrný, klein,
unbedeutend. Žes toho zatajil od smyslných
a múdrých a zjevil si to trochlavým. Mat.
11. 25. (15. stol. ).

Trochliti, il, en, ení, trochlívati = plý-
tvati. — čím. Us. u Vorlíka.

Trochu, vz Trochu, Dnes.

Trochyšek, vz Trocišek.

Trochýtek, trochétek, tku, m. = troch,
trocha. Us.

Trochytka, y, f. = drobka, das Brösel,
der Brocken. T. chleba, housky. Us.

Troilit, u, m. = žlutohnědý kyz magne-
tový. Vz Bř. N. 207., 225.

Troizene, vz Troezene.

Troj-, vz Tří-, Třou-.

1. Troj = trojí. Troj blud. Št. Okolo Ja-
rošova teče voděnka troja. Sš. P. 529. Ač
věříme, že Buoh jest trój v osobách; Užitek,
jenž z tresktánie pocházie, jest trój; Příslušie
trój úřad pastýři: pastva zdravá, obrana ovcí
a uzdravení ovcí nemocných; A tu věz, že-
trój jest křest, t. vody, krve a ducha; Ten
hřiech trój i tělo častokrát klátí; Buoh jest
jediný v bytu a trój v osobách. Hus I. 82.,
240., II. 166., 233., 387., 160. (Tč. ). Troja
půda. Na Mor. Brt. Vz Troje.

2. Troj, e, m., ves u Prahy. Jg. Vz Troja,
Troj-a, e, f. Troj-a, -e, -i, -i n. u, e n. o.

-i, -í n. ou, území a město v severozápadní
části Malé Asie. Vz S. N. — T. (Trojánek,
Trojánka), samota u Semil. — T., zámek
u Prahy. PL. Vz Tk. I. 114. Vz Troj, 2. —
Trojan, a, m. — Trojský, lépe než: Tro-
janský.

Trojáček, čku, m. = něco trojakého, zvl.
tři vějice spojené, drei Leimruthen beisam-
men D. — T., čka, m, osob. jm.

1. Trojačka, y, f. = druh trdlice, eine
Flachsbreche. D.

2. Trojačka, y, f. = hora na hranici mo-
ravsko-slezsko-uherské v Beskydech. Tč.,
Vck.