Předchozí (189)  Strana:190  Další (191) |
|
|||
190
|
|||
|
|||
Troa-s, dy, f. = území v severozápadní
části Malé Asie. Vz S. N. Troba, y, f., Koll., lépe: utroba. Jg.
Trobador, a, m., vz Troubadour.
Trocedorf, a, m. T. Valent. Jg. H. 1. 643.
Trocišek, trochyšek, šku, m., z řec.
TQoyióxoq, koláček lékárnický, das Zeltlein, Küchelein, die Pille. Kom. T. ku kadění, františek, die Räucherkerze. D. — Vz Mz. 353. Trocnov, a, m., Trotzenau, dvůr u Bo-
rovan v Budějovsku. Žižka z Trocnova. Vz Tk. IV. 119., 287., 415., V. 261., S. N. Troček, čku, m., z něm. der Trog. =
míra na rudu do peci dávané. Us. Troezen-e, y, f., Troezen, a, m., mě.
v Peloponnesu. Vz S. N. — Troezeňan, a, m. — Troezenský. Trofae-ura, šp. m.: tropae-um, a, n.,
z řec. zcóncuov =. znamení vítězné, znamení dobytého vítězství, das Siegeszeichen, Tro- päen. Vz S. N. Troglodyté, z řec. = jamníci, jeskyňáci,
die Troglodyten, v starém věku divocí oby- vatelé jeskyň v Africe. Rk. Trogma, y, f. T. rypákovitá, maena vul-
garis, ryba. Vz Frč. 295. Trohla = truhla. Mor.
Trohlice, e, f. = truhlice. Us. u Brna.
Troch, u, trošek, šku, trošíček, tro-
šinek, čku a nku, trochýnek, trochánek, nku, trochet, chtě, trochétek, trochýtek, tku, m., trocha, troška, trošička, tro- šinka, y, f. Strsl. troha, mica, koř. tr, te- rere, příp. -oha. Mkl. B. 289. T. = kus ně- čeho, malosť, drobet, ein Wenig, Bischen, Etwas, nicht viel. Jg. Nějakou trošku oleje. V. Jest toho nemalá trocha v Májovém snu napsáno. Dh. 108. Trocha pravdy; Co je o trochu dříví; I tu trochu polívky mi vy- čítají, ač jí nemám zadarmo; Je tam ještě troška mouky; Trocha naděje. Dch. Bude-li toho hodný troch, pořídím sobě hodný žok. Kol. vánč. 12. Troška ke trošce činí trochu. Us. Je ho jenom trocha a nadělá křiku za čtyři. Holá troška. Šd. Velmi malá trocha soli. Jel. Přidej málo ku malému a trochu ku trošce, málo k malému přidané na mnoho vyroste. Ostrav. Té. Maličká troška jich vy- chována byla; Přines mi trochu vody. Br. Dali se do hodování, honem však se svou trochou hotovi byli. Sych. Jíti s troškem do mlýna (s nepatrnými věcmi do důležitých se míchati). Us. — Adv. trochu, trošku, tro- šičku = málo, ein wenig, ein bischen, nicht viel, winzig. O něčem trošku jinak smýšleti; trochu plakati. Kom. To je trochu z cesty (abseits); Trochu více rozběhu dostalo se pracím veřejným; Toť trochu divné, das ist doch ein wenig sonderbar; Trochu si po- stěžovati; Jdi trochu dál. Dch. Čí to do- meček na tom vršku? Šiel bych doňho, čo len trošku. Ps. sl. 182. Jenom někdy po- přestaňte trochu, aby lidé sobě odchrknouti mohli. Pal. III. 3. 78. Nech trochu počkají. Sš. P. 535. Trošičku se napiti. Ib. 648. Sedni si trochánku. Us. u Rychn. Trochu všetečný. Lom. T. lépe; Trochu mnoho si připil; Umí trochu latinsky. D. Počkejte trochu. Us. — Trošky = trochu, ein wenig. Str. skl. 5. 190.
|
— Po troše, po trošce, po trochách, po troš-
kách = po málu, nach und nach, allmählig, zu kleinen Theilen. Jak se máš? tak, tak, po troše; Voziti hnůj po troše. Mor. Šd. Kúpil žita za tři groše, posypal husičkám po troše; Možeš mě, děvečko, vyplácet po troše. Sš. P. 520., 595. Dal jim pán Bůh po motyce a seménka po trošičce. Sš. P. 38. Lepší jest užívať všeho po troše, než padať do bídy z převeliké rozkoše. Mor. Tč. — Jg. — Trochu u positivu = komparat. T. černý, nigrior. Trochár, troškár, a, m., na Slov. =
kupec, který po troše kupuje, prodává, der Kleinhändler. Koll., Plk Trochej, e, m., lat. trochaeus, z řec. =
dvouslabičná stopa veršová: — u, stála, skrýše. Trochejský, trochäisch. Vz Trochej. T.
verše = z trochejů složené. Vz Zk. Ml. II. 192., 205. —208.; Mkl. Ml. 316., 326. —328.; Sš. 19., 20., 31. —36., S. N. Trocheidoskop, u, m., z řec. = přístroj
ku způsobování rozličných sestavení barev, aby se oku předváděly barevné vzorky. Trochet, vz Troch.
Trochisky, z řec. = trocišky.
Trochlavý = maličký, nepatrný, klein,
unbedeutend. Žes toho zatajil od smyslných a múdrých a zjevil si to trochlavým. Mat. 11. 25. (15. stol. ). Trochliti, il, en, ení, trochlívati = plý-
tvati. — čím. Us. u Vorlíka. Trochu, vz Trochu, Dnes.
Trochyšek, vz Trocišek.
Trochýtek, trochétek, tku, m. = troch,
trocha. Us. Trochytka, y, f. = drobka, das Brösel,
der Brocken. T. chleba, housky. Us. Troilit, u, m. = žlutohnědý kyz magne-
tový. Vz Bř. N. 207., 225. Troizene, vz Troezene.
Troj-, vz Tří-, Třou-.
1. Troj = trojí. Troj blud. Št. Okolo Ja-
rošova teče voděnka troja. Sš. P. 529. Ač věříme, že Buoh jest trój v osobách; Užitek, jenž z tresktánie pocházie, jest trój; Příslušie trój úřad pastýři: pastva zdravá, obrana ovcí a uzdravení ovcí nemocných; A tu věz, že- trój jest křest, t. vody, krve a ducha; Ten hřiech trój i tělo častokrát klátí; Buoh jest jediný v bytu a trój v osobách. Hus I. 82., 240., II. 166., 233., 387., 160. (Tč. ). Troja půda. Na Mor. Brt. Vz Troje. 2. Troj, e, m., ves u Prahy. Jg. Vz Troja,
Troj-a, e, f. Troj-a, -e, -i, -i n. u, e n. o. -i, -í n. ou, území a město v severozápadní
části Malé Asie. Vz S. N. — T. (Trojánek, Trojánka), samota u Semil. — T., zámek u Prahy. PL. Vz Tk. I. 114. Vz Troj, 2. — Trojan, a, m. — Trojský, lépe než: Tro- janský. Trojáček, čku, m. = něco trojakého, zvl.
tři vějice spojené, drei Leimruthen beisam- men D. — T., čka, m, osob. jm. 1. Trojačka, y, f. = druh trdlice, eine
Flachsbreche. D. 2. Trojačka, y, f. = hora na hranici mo-
ravsko-slezsko-uherské v Beskydech. Tč., Vck. |
||
|
|||
Předchozí (189)  Strana:190  Další (191) |