sb157-05 0..8296

191

Troják, u, m. = neco trojakého. T-ják
v kartách n. kostkách = tři oka, der Dreier.
Ros. — U tkadlce = 3 niti v jedné třtině
na místě dvou. Us — T., samota u Rych-
nova. PL. — T. = trojí úl. Všk., Šd. —
T. = ječmen setý se žitem a s pšenicí, tro-
janka. Mor. Vck., Nl. — T. = tréhraný
hraničník, ein dreieckiger Gränzstein. —
T. = trojzub, der Dreizack. Mor. Šd. — T.,
a, m. = pijan, jenž trojí nápoj pije. Puch.

Trojako, auf dreierlei Art. Samohlásky
stupňujeme trojako. Ht. Sl. ml. 29. — T. =
trojnásobně, dreifach. Bern.

Trojaký, na Mor. a na Slov. = trojná-
sobný, dreifach. D. Jestli buděš mať pe-
ňážček nejaký, založ chudobného a získáš
užitek trojaký. Na Slov. Tč.

1. Trojan, u, m. = třílistník. Vz toto.
Slb. 275. — T-y (Trojerovice), ves u Kralovic.

— T., ein dreieckiges Gestell. Šd. — T. =
trojzub, der Dreizack. Mor. Šd. — T. =
hořký jetel, bobřek, der Bitter-, Fieberklee,
trifolium fibrinum (menyanthes trifoliata).
Nz. lk.

2. Trojan, a, m., osob. jm. Pal., Tk. V.
261. — T. Jan Bylanský. 1597. Jg. H. 1.
643., Jir. H. 1. II. 294. — T. Nigellus z Osko-
řína, † 1604. Jg. H. 1. 643. Cf. S. N. — T.
Václ. 1745. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 294.

— T. Frant., nar. 1816. Jg. H. 1. 643., Šb.
H. 1. 300. — T. Al. Pravosl. Tf. H. 1. 180.

— T. Adam. 1632. Jir. H. 1. II. 293. — Cf.
S. N.

Trojánek, nka, m., vz Troja; hájovna
u Držkova.

1. Trojanka, vz Troja.

2. Trojanka, y, f. = míchanina (tří věcí)
viky, ovsa a ječmene. Na Vsacku. Vck. Cf.
Troják, Vičák.

Trojanov, a, m., něm. Trojern, ves u Ka-
plice. PL.

Trojanovice, dle Budějovice, Trojano-
witz, ves u Frenštatu. PL. Vz S. N.

Trojanský, vz Troja. T. kronika. Vz Jir.
Rkv. k děj. čes. II. 294., S. N. T. válka.
Vz S. N.

Trojar, a, m., samota u Budějovic.

Trojatek, tku, m., trillium, das Dreiblatt.
T. nicí, t. cernuum. Rstp. 1570.

Trojatka, y, f., botys, hmyz. Krok.

Trojatosť, trojitosť, i, f., die Dreifach-
heit. Ros.

Trojatý = trojnásobný, dreifältig, drei-
fach. Ros. Vz Trojitý.

Trojba, y, f. = trojice, trojlístek, die
Dreizahl, das Kleeblatt. Duše svaté přemá-
haly onu t-bu přetrpkou (přeneseně). Sš.
Mr. 58. (Hý. ).

Trojbarva, y, f., Trikolór. Šm.

Trojbarvan, a, m. T. olovitý, Kalochrom,
n., Rothbleierz, n. Pr. Chem. 249.

Trojbarvý, dreifarbig. T. svlačec. Rostl.
III. b. 140.

Trojbasický. T. kyselina fosforečná,
dreibasische Phosphorsäure. Šp.

Trojbočný, vz Tříbočný.

Trojbok, u, m., dreiseitiger Körper. Rostl.
Tak nazýváme trojúhelník tělesný, přihlí-
žíme-li k bokům jeho. Jdč. II. 22.

Trojboký, dreiseitig. Šm.

Trojbor, u, m., trilema. Krok. II. 567.

Trojbrať, i, f. Této t-ti zůstavili rodiče
bohaté dědictví, diesen dreien Geschwistern.
MP. Děj. bibl. II. 63.

Trojbratrý, vz Tříbratrý.

Trojbrázdý, dreifurchig. Us.

Trojbřit, u, m. = trojúhelník tělesný,
přihlížíme-li ku hranám či břitům jeho. Jdč.
II. 22.

Trojcestí, n., dreifach getheilter Weg,
der Dreiweg, trivium. V.

Trojcestka, y, f, trivia, bohyně trojcestí.
Šd.

Trojcestný (trojstranný, trojspádný) ko-
hout, der Dreiweghahn. Suk.

Trojcovati = trojúhelničiti, triangulo-
vati, trianguliren. Nz. Vz Trojhranovati,
Triangulovati.

Trojčatný = po třech mající. T. větve.
Rostl.

Trojče = trůjče.

Trojčíslicový. T. soustava. Stč. Alg. 5.

Trojčíslo, a, n., die Dreizahl, numerus
ternarius. T. jest posvátné číslo v křesťan-
ství. Sš. Skl. 134.

Trojčlen, u, trojčlenec, nce, m., tri-
phasia. Rstp. 186. — T., vz Binom.

Trojčlenka, y, f. = regula de tri. — T.,
hylotoma, hmyz. Vz S. N.

Trojčlenný, -člený. Vz Trinomický. T.
úsudek.

Trojčtvrteční, Dreiviertel-. Šm.

Trojdělení, n., die Dreitheilung. Šm.

Trojden, dne, m., triduum. Šd.

Trojdílný, dreitheilig. T. listy kořenové
jařmanky kavkaské. Rst. 508. T. kniha.

Trojdlužka, y, f., molossus.

Trojdobný, dreizeitig. Proměna celo-
životní jest trojdobná: nedospělosť, dospě-
losť, přespělosť. Ssav. 100.

Trojdomstvo, a, n. = řád rostlin, jsou-li
květy jednopohlavé a obojaké na třech ro-
stlinách. Kk. 67.

Trojdoupák, u, m., drupastris, rostlina
myrtovitá. Rostl. III. b. 408.

Trojdusičnan, u, m. T. vizmutový, ne-
utrales salpetersaures Wismuthoxyd. Vz
Sfk. 292.

Troje. Vz Trojí, Druhová číslovka, Troj.

Trojec, jce, m. = trojúhelník stejno-
stranný, gleichseitiges Dreieck. Miner. 5.

Troječný = trojec obsahující. T. osa.
Min. 6.

Trojehranatý = trojhranatý. Jg.

Trojel, u, m., maba, Maba. T. eben, m.
ebenus. Rstp. 1014.

Trojení, n., das Verdreifachen. Ždk.

Trojenopeřený, gedreitgefiedert. T. list,
jehož řapík společný na konci nese tři lístky
jednoduše peřené. Rst. 508.

Trojený; -en, a, o, dreizählig, třikrát
trojený list, jehož řapík má na konci tři
lístky na tři lístečky rozdělné, takže má
27 lístečků, dreifach, dreizählig, dreifach
gedreit, n. př. serjana trojtrojná. Rst. 508.
T. list skládající se ze tří lístků na spo-
lečném řapíku: jetelový, tolicový, jahodní-
kový. Rst. 508. Cf. Cl. Kv. XXVIII.



	191

	Troják, u, m. = neco trojakého. T-ják v kartách n. kostkách = tři oka, der Dreier. Ros. — U tkadlce = 3 niti v jedné třtině na místě dvou. Us — T., samota u Rych- nova. PL. — T. = trojí úl. Všk., Šd. — T. = ječmen setý se žitem a s pšenicí, tro- janka. Mor. Vck., Nl. — T. = tréhraný hraničník, ein dreieckiger Gränzstein. — T. = trojzub, der Dreizack. Mor. Šd. — T., a, m. = pijan, jenž trojí nápoj pije. Puch. Trojako, auf dreierlei Art. Samohlásky stupňujeme trojako. Ht. Sl. ml. 29. — T. = trojnásobně, dreifach. Bern. Trojaký, na Mor. a na Slov. = trojná- sobný, dreifach. D. Jestli buděš mať pe- ňážček nejaký, založ chudobného a získáš užitek trojaký. Na Slov. Tč. 1. Trojan, u, m. = třílistník. Vz toto. Slb. 275. — T-y (Trojerovice), ves u Kralovic. — T., ein dreieckiges Gestell. Šd. — T. = trojzub, der Dreizack. Mor. Šd. — T. = hořký jetel, bobřek, der Bitter-, Fieberklee, trifolium fibrinum (menyanthes trifoliata). Nz. lk. 2. Trojan, a, m., osob. jm. Pal., Tk. V. 261. — T. Jan Bylanský. 1597. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 294. — T. Nigellus z Osko- řína, † 1604. Jg. H. 1. 643. Cf. S. N. — T. Václ. 1745. Jg. H. 1. 643., Jir. H. 1. II. 294. — T. Frant., nar. 1816. Jg. H. 1. 643., Šb. H. 1. 300. — T. Al. Pravosl. Tf. H. 1. 180. — T. Adam. 1632. Jir. H. 1. II. 293. — Cf. S. N. Trojánek, nka, m., vz Troja; hájovna u Držkova. 1. Trojanka, vz Troja. 2. Trojanka, y, f. = míchanina (tří věcí) viky, ovsa a ječmene. Na Vsacku. Vck. Cf. Troják, Vičák. Trojanov, a, m., něm. Trojern, ves u Ka- plice. PL. Trojanovice, dle Budějovice, Trojano- witz, ves u Frenštatu. PL. Vz S. N. Trojanský, vz Troja. T. kronika. Vz Jir. Rkv. k děj. čes. II. 294., S. N. T. válka. Vz S. N. Trojar, a, m., samota u Budějovic. Trojatek, tku, m., trillium, das Dreiblatt. T. nicí, t. cernuum. Rstp. 1570. Trojatka, y, f., botys, hmyz. Krok. Trojatosť, trojitosť, i, f., die Dreifach- heit. Ros. Trojatý = trojnásobný, dreifältig, drei- fach. Ros. Vz Trojitý. Trojba, y, f. = trojice, trojlístek, die Dreizahl, das Kleeblatt. Duše svaté přemá- haly onu t-bu přetrpkou (přeneseně). Sš. Mr. 58. (Hý. ). Trojbarva, y, f., Trikolór. Šm. Trojbarvan, a, m. T. olovitý, Kalochrom, n., Rothbleierz, n. Pr. Chem. 249. Trojbarvý, dreifarbig. T. svlačec. Rostl. III. b. 140. Trojbasický. T. kyselina fosforečná, dreibasische Phosphorsäure. Šp. Trojbočný, vz Tříbočný. Trojbok, u, m., dreiseitiger Körper. Rostl. Tak nazýváme trojúhelník tělesný, přihlí- žíme-li k bokům jeho. Jdč. II. 22.	Trojboký, dreiseitig. Šm. Trojbor, u, m., trilema. Krok. II. 567. Trojbrať, i, f. Této t-ti zůstavili rodiče bohaté dědictví, diesen dreien Geschwistern. MP. Děj. bibl. II. 63. Trojbratrý, vz Tříbratrý. Trojbrázdý, dreifurchig. Us. Trojbřit, u, m. = trojúhelník tělesný, přihlížíme-li ku hranám či břitům jeho. Jdč. II. 22. Trojcestí, n., dreifach getheilter Weg, der Dreiweg, trivium. V. Trojcestka, y, f, trivia, bohyně trojcestí. Šd. Trojcestný (trojstranný, trojspádný) ko- hout, der Dreiweghahn. Suk. Trojcovati = trojúhelničiti, triangulo- vati, trianguliren. Nz. Vz Trojhranovati, Triangulovati. Trojčatný = po třech mající. T. větve. Rostl. Trojče = trůjče. Trojčíslicový. T. soustava. Stč. Alg. 5. Trojčíslo, a, n., die Dreizahl, numerus ternarius. T. jest posvátné číslo v křesťan- ství. Sš. Skl. 134. Trojčlen, u, trojčlenec, nce, m., tri- phasia. Rstp. 186. — T., vz Binom. Trojčlenka, y, f. = regula de tri. — T., hylotoma, hmyz. Vz S. N. Trojčlenný, -člený. Vz Trinomický. T. úsudek. Trojčtvrteční, Dreiviertel-. Šm. Trojdělení, n., die Dreitheilung. Šm. Trojden, dne, m., triduum. Šd. Trojdílný, dreitheilig. T. listy kořenové jařmanky kavkaské. Rst. 508. T. kniha. Trojdlužka, y, f., molossus. Trojdobný, dreizeitig. Proměna celo- životní jest trojdobná: nedospělosť, dospě- losť, přespělosť. Ssav. 100. Trojdomstvo, a, n. = řád rostlin, jsou-li květy jednopohlavé a obojaké na třech ro- stlinách. Kk. 67. Trojdoupák, u, m., drupastris, rostlina myrtovitá. Rostl. III. b. 408. Trojdusičnan, u, m. T. vizmutový, ne- utrales salpetersaures Wismuthoxyd. Vz Sfk. 292. Troje. Vz Trojí, Druhová číslovka, Troj. Trojec, jce, m. = trojúhelník stejno- stranný, gleichseitiges Dreieck. Miner. 5. Troječný = trojec obsahující. T. osa. Min. 6. Trojehranatý = trojhranatý. Jg. Trojel, u, m., maba, Maba. T. eben, m. ebenus. Rstp. 1014. Trojení, n., das Verdreifachen. Ždk. Trojenopeřený, gedreitgefiedert. T. list, jehož řapík společný na konci nese tři lístky jednoduše peřené. Rst. 508. Trojený; -en, a, o, dreizählig, třikrát trojený list, jehož řapík má na konci tři lístky na tři lístečky rozdělné, takže má 27 lístečků, dreifach, dreizählig, dreifach gedreit, n. př. serjana trojtrojná. Rst. 508. T. list skládající se ze tří lístků na spo- lečném řapíku: jetelový, tolicový, jahodní- kový. Rst. 508. Cf. Cl. Kv. XXVIII.