Předchozí (192)  Strana:193  Další (194) |
|
|||
193
|
|||
|
|||
Trojitosť, i, f., die Dreizahl, Dreifach-
heit. Reš. Trojitý = ze tří složený, dreifach, drei-
fältig. V. T. oltárni obraz, das Triplychon. Dch. Leč tu vniká t-tým proudem zář. Sš. Sm. bs. 164. Píseň (ta) zpívá se při něm (při tanci) již dvojitým již trojitým cho- dem. Sš. P. 756. T. sekáček (kolíbací) na maso. Dch. Trojjařmý, dreipaarig. T. list peřený
o třech jařmech lístkových (na leše jarní). Rst. 508. Trojjazyký, dreisprachig. T. slovník.
Jg.
Trojjediný, dreieinig. T. Bůh ve třech
osobách. Trojjednota, y, f. = trojice, die Drei-
einigkeit. T-tě nechť svět jeví slávu v stej- ném plápolu. Sš. Hc. 140. (Hý. ). Trojka, y, f. = počet tři, die Zahl drei,
der Dreier. D. — T. = sud třívěderní, drei- eimeriges Fass. Morav. Šd. — T. = špatná známka z prospěchu školního, Dreier, m. — T. = trojspřežný vůz ruský, das Dreige- spann. — T., fem. jména Trojan. Us. Trojkarpec, pce, m. = trilobit. Presl.
Trojkladkový = 3 kladky v sobě ma-
jící. Sedl. Trojklaný = třikrát klaný, dreimal ge-
spalten. -T. okraj. Rostl. Trojklonný, triklinisch. T. soustava, je-
hlanec. Bř. N. 34., 35. Trojklonotvar, u, m. = jehlanec troj-
klonný nebo kosodélníkový, die triklinische Pyramide, das Anorthotyp. Bř. N. 35. Trojknotý, dreidochtig. T. svíčka. Dch.
Trojkokusný, dreiknöpfig, dreiknotig.
Vz Kokusný. Brt. Trojkout, u, m. = trojúhelník tělesný,
přihlížíme-li ku koutům jeho. T. lichoboký či lichokoutý, rovnoboký. Jdč. II. 22., 24., 25. Trojkoutník, u, m. = trojkout. Jdč. II.
22.
Trojkoutný, dreiwinkelig. Jg.
Trojkouťule, e, f, phora, hmyz mucho-
vitý. Krok. Trojkratka, y, f., Tribrachys. Rk.
Trojkřidlice, e, f., tripestris. Rostl. I.
225. a. Trojkřídlý, dreiflügelig. T. nažky. Rostl.
Trojkřížový, dreikreuzig. T. kudla. Mark.
Omyl. 15. Trojkročný, Dreitritt-. T. pochod, chod.
Km., Stč. Alg. 55. Trojkrutec, tce, m. = trojsvíce, svíce
tříprutová, ze tří svící v jednu skroucená. S. N. Vz Trojička. Trojkvětka, y, f., trianthema. Rostl.
Trojkýl, u, m., canavalia, die Krimbohne.
T. tupolistý, c. obtusifolia, mečovitý, c. gla- diata. Rstp. 409. Trojlaločnatec, tce, na. T-tci, trilobitae,
mají tělo složené z hlavy, z trupu a z ocas- ního štítu; trup jest dvěma podelnými rý- hami více n. méně patrně rozdělen na tři laloky. Cf. Trilobit. Vz více v Frč. 96. Trojlaločný, trojlaloký, dreilappig. T.
listy babykové. Rst. 508. |
Trojlístečný, trojlístkatý, drei blätterig.
T. list = ze tří lístečků složený, tolik co
trojený. Rst. 508. Trojlístek, stku, m., ophrys trifoliata,
das Dreiblatt. Šm. Trojlistník, u, m. Vz Třílistník.
Trojlistný, -listý, dreiblätterig. T. jetel,
Puch., jaterník. Trojlitrový, drei Litre enthaltend. T.
hrnec, džbán, láhev. Us. Šd. Trojlomek, mku, m., Triklasit, nerost.
Min. Trojloukotka, y, f., laternea, der Later-
nenpilz. T. červená, 1. columnata. Rstp. 1956. Trojlunoolovitan, u, m., nerost. Min.
220., 222. Trojlupenný, dreiblättrig. T. obal jatr-
níka trojlaločného. Rst. 509. Trojměditý, tricuprieus. Prsl.
Trojměrný, trimetrisch. Nz.
Trojměsíčka, y, f. = doba tří měsíců.
Šd. Trojměsícný, Dreimonats -, dreimonatlich.
Šd. T. doba, lhůta. Trojmocný, dreimächtig; když ze šesti
tyčinek tři jsou delší ostatních ku př. u nar- cisu. Trojmužný, vz Třímužný.
Trojmužstvo, a, n., triandria, třída Lin-
néova rostlin o třech tyčinkách. Rst. 509., Kk. 66., Schd. II. 248. Trojna, y, f. = třízubá trdlice, eine
Flachsbreche. Koll. Trojnásob, -bně = třikrát, dreifach, drei-
mal. Kom. Trojnásobiti, il, en, ení, verdreifachen.
Trojnásobnosť, i, f., die Dreifachheit. Ros.
Trojnásobný, -bní, dreifach. V. T. kůže
na těle. Kom. J. 241. Trojnatý, dreiständig. T. listy = tři ve
stejné výšce kolem z lodyhy n. z větve vynikající a přeplínek dělající (oleandr obe- cný, jalovec pospolitý). Rst. 508. Trojně = trojnásobně. Bern. Tak list ten
t. se dělí. Sš. II. 381. (Hý. ). Viera t. po- cházie; Ctěnie otcě a mateře záleží najprve v skutku a to trojně, prvé... Hus I. 384., 140. 1. Trojnice, e, f., trillium, rostl. česne-
kovitá. Rostl. I. 267. b. 2. Trojnice, e, f., nica, korýš rakovitý.
Krok. II. 248. 3. Trojnice, e, f. Mlátiti ve t-ci. Na mor.
Zlínsku a j. Brt., Šd. Vz Trojice. Trojnička, y, f. = rozporek pro jednoho
koně. V Chrud. Brv. Trojník, u, trojníček, čku, m. — T. =
trojí počet, trojice, die Dreizahl. V. — T., v obec. mluvě = trojník, malý měděný pe- níz, as půl krejcarů, der Dreier, Pfennig. Kom. Nemám peněz, enom t. Sš. P. 134. Neslevím ani trojníku. D. Do t-u zaplatiti. Č. Kam jdeš? Do Kremže pro troníčky. Prov. Za tolar potrav (masa), za t. pepře. Č. M. 83. — T. = trojice, rostl. Není som já žiaden zbojník, nemám penez, iba troj- ník. Slov. Tč. Nemám ani t-ku. Us. Šd. Smrdí t-kem za devátou stěnou (nemá ani heble). U Kunv. Msk. Kdo není bohat, má i t. rád. Vz Chudý. Lb. |
||
|
|||
Předchozí (192)  Strana:193  Další (194) |