sb157-05 0..8296

193

Trojitosť, i, f., die Dreizahl, Dreifach-
heit. Reš.

Trojitý = ze tří složený, dreifach, drei-
fältig. V. T. oltárni obraz, das Triplychon.
Dch. Leč tu vniká t-tým proudem zář. Sš.
Sm. bs. 164. Píseň (ta) zpívá se při něm
(při tanci) již dvojitým již trojitým cho-
dem. Sš. P. 756. T. sekáček (kolíbací) na
maso. Dch.

Trojjařmý, dreipaarig. T. list peřený
o třech jařmech lístkových (na leše jarní).
Rst. 508.

Trojjazyký, dreisprachig. T. slovník.

Jg.

Trojjediný, dreieinig. T. Bůh ve třech
osobách.

Trojjednota, y, f. = trojice, die Drei-
einigkeit. T-tě nechť svět jeví slávu v stej-
ném plápolu. Sš. Hc. 140. (Hý. ).

Trojka, y, f. = počet tři, die Zahl drei,
der Dreier. D. — T. = sud třívěderní, drei-
eimeriges Fass. Morav. Šd. — T. = špatná
známka z prospěchu školního, Dreier, m. —
T. = trojspřežný vůz ruský, das Dreige-
spann. — T., fem. jména Trojan. Us.

Trojkarpec, pce, m. = trilobit. Presl.

Trojkladkový = 3 kladky v sobě ma-
jící. Sedl.

Trojklaný = třikrát klaný, dreimal ge-
spalten. -T. okraj. Rostl.

Trojklonný, triklinisch. T. soustava, je-
hlanec. Bř. N. 34., 35.

Trojklonotvar, u, m. = jehlanec troj-
klonný nebo kosodélníkový, die triklinische
Pyramide, das Anorthotyp. Bř. N. 35.

Trojknotý, dreidochtig. T. svíčka. Dch.

Trojkokusný, dreiknöpfig, dreiknotig.
Vz Kokusný. Brt.

Trojkout, u, m. = trojúhelník tělesný,
přihlížíme-li ku koutům jeho. T. lichoboký
či lichokoutý, rovnoboký. Jdč. II. 22., 24.,
25.

Trojkoutník, u, m. = trojkout. Jdč. II.

22.

Trojkoutný, dreiwinkelig. Jg.

Trojkouťule, e, f, phora, hmyz mucho-
vitý. Krok.

Trojkratka, y, f., Tribrachys. Rk.

Trojkřidlice, e, f., tripestris. Rostl. I.
225. a.

Trojkřídlý, dreiflügelig. T. nažky. Rostl.

Trojkřížový, dreikreuzig. T. kudla. Mark.
Omyl. 15.

Trojkročný, Dreitritt-. T. pochod, chod.
Km., Stč. Alg. 55.

Trojkrutec, tce, m. = trojsvíce, svíce
tříprutová, ze tří svící v jednu skroucená.
S. N. Vz Trojička.

Trojkvětka, y, f., trianthema. Rostl.

Trojkýl, u, m., canavalia, die Krimbohne.
T. tupolistý, c. obtusifolia, mečovitý, c. gla-
diata. Rstp. 409.

Trojlaločnatec, tce, na. T-tci, trilobitae,
mají tělo složené z hlavy, z trupu a z ocas-
ního štítu; trup jest dvěma podelnými rý-
hami více n. méně patrně rozdělen na tři
laloky. Cf. Trilobit. Vz více v Frč. 96.

Trojlaločný, trojlaloký, dreilappig. T.
listy babykové. Rst. 508.

Trojlístečný, trojlístkatý, drei blätterig.

T. list = ze tří lístečků složený, tolik co
trojený. Rst. 508.

Trojlístek, stku, m., ophrys trifoliata,
das Dreiblatt. Šm.

Trojlistník, u, m. Vz Třílistník.

Trojlistný, -listý, dreiblätterig. T. jetel,
Puch., jaterník.

Trojlitrový, drei Litre enthaltend. T.
hrnec, džbán, láhev. Us. Šd.

Trojlomek, mku, m., Triklasit, nerost.
Min.

Trojloukotka, y, f., laternea, der Later-
nenpilz. T. červená, 1. columnata. Rstp. 1956.

Trojlunoolovitan, u, m., nerost. Min.
220., 222.

Trojlupenný, dreiblättrig. T. obal jatr-
níka trojlaločného. Rst. 509.

Trojměditý, tricuprieus. Prsl.

Trojměrný, trimetrisch. Nz.

Trojměsíčka, y, f. = doba tří měsíců.
Šd.

Trojměsícný, Dreimonats -, dreimonatlich.
Šd. T. doba, lhůta.

Trojmocný, dreimächtig; když ze šesti
tyčinek tři jsou delší ostatních ku př. u nar-
cisu.

Trojmužný, vz Třímužný.

Trojmužstvo, a, n., triandria, třída Lin-
néova rostlin o třech tyčinkách. Rst. 509.,
Kk. 66., Schd. II. 248.

Trojna, y, f. = třízubá trdlice, eine
Flachsbreche. Koll.

Trojnásob, -bně = třikrát, dreifach, drei-
mal. Kom.

Trojnásobiti, il, en, ení, verdreifachen.

Trojnásobnosť, i, f., die Dreifachheit. Ros.

Trojnásobný, -bní, dreifach. V. T. kůže
na těle. Kom. J. 241.

Trojnatý, dreiständig. T. listy = tři ve
stejné výšce kolem z lodyhy n. z větve
vynikající a přeplínek dělající (oleandr obe-
cný, jalovec pospolitý). Rst. 508.

Trojně = trojnásobně. Bern. Tak list ten
t. se dělí. Sš. II. 381. (Hý. ). Viera t. po-
cházie; Ctěnie otcě a mateře záleží najprve
v skutku a to trojně, prvé... Hus I. 384.,
140.

1. Trojnice, e, f., trillium, rostl. česne-
kovitá. Rostl. I. 267. b.

2. Trojnice, e, f., nica, korýš rakovitý.
Krok. II. 248.

3. Trojnice, e, f. Mlátiti ve t-ci. Na mor.
Zlínsku a j. Brt., Šd. Vz Trojice.

Trojnička, y, f. = rozporek pro jednoho
koně. V Chrud. Brv.

Trojník, u, trojníček, čku, m. — T. =
trojí počet, trojice, die Dreizahl. V. — T.,
v obec. mluvě = trojník, malý měděný pe-
níz, as půl krejcarů, der Dreier, Pfennig.
Kom. Nemám peněz, enom t. Sš. P. 134.
Neslevím ani trojníku. D. Do t-u zaplatiti.
Č. Kam jdeš? Do Kremže pro troníčky.
Prov. Za tolar potrav (masa), za t. pepře.
Č. M. 83. — T. = trojice, rostl. Není som
já žiaden zbojník, nemám penez, iba troj-
ník. Slov. Tč. Nemám ani t-ku. Us. Šd.
Smrdí t-kem za devátou stěnou (nemá ani
heble). U Kunv. Msk. Kdo není bohat, má
i t. rád. Vz Chudý. Lb.