Předchozí (197)  Strana:198  Další (199) |
|
|||
198
|
|||
|
|||
se na to, však na ten lán nepůjdeš. NB.
Tč. 152. Troštýř, e, m., z nemoc, der Tröster =
těšitel, činitel naděje, der Vertröster. Sych. Trotina, y, f., něm. Trotin, ves u Smiřic:
němec. Gross-Trotin, ves u Miletína. PL. Trotinka, y, f, Klein-Trotin, ves u Mi-
letína. PL. Trotišek, vz Trocišek. V.
Trotiti, il, cen, ení = rotiti. Ros.
Trottoir (fr., trottoár), u, m., v obecné
mluvě tratuár = chodník, das Trottoir, ein Fussweg neben dem Fahrwege. Rk. Vz
S. N. Trotz, něm. Přece ho mimo přísahu svou
zabil. Flav. Oni jako všeteční mimo rozkaz pána svého to sú učinili. Háj. Oni to vždy tajně přes zápověď činili. Háj. Při štěstí ve- likém jest nespokojen. Jg. Při tom při všem dobře se mu vedlo. Svěd. Při vší opatr- nosti sklamán jest. S tím se vším, trotz alledem, nicméně však. Mk. Vz Prk. v Km. 1877. 21. Třou-, místo: tří-, troj-. Třouhlavý, třou-
barevný atd. Us. n Roudnice, u Loun. Špd., Kšá. Trouba (zastr. trúba), trubka, y, tru-
bice, e, trubička, trubinka, y, f. Trouba, instr. sg. troubou n. trubou, gt. pl. trub atd. Vz Hrouda. T., lit. truba, latin. tuba, ital. tromba, něm. die Trompete. Schl. T., strsl. trąba, tuba; maď. toromba, sthrněm. trumba, lit. triuba je přejato ze slovanštiny. Mkl. L. 100. Toto slovo nezdá se býti původu germ. Mz. 85. — Vz také: Trubice, Trubka — a o druzích trub v KP. II. 310. a násl., Mlt. 115. T. = nářadí duté, skrze něž se fouká- ním hlahol činí, die Trompete. V. Trouba hlučná, Rkk., polní, V., D., pastýřská, Kom., lovecká, Háj., hlásná (dalekomluv, Sprach- rohr, n. ), Kram., zvěstná, das Kommunika- tionsrohr (in der Akustik), Nz., polední, Nz., chromatická, původní, s klapkami (die Ventil- trompete), basová, Hd., lesní, myslivecká. Us. Jg., Šp. Násadec k t-ě. Zvuk polní trouby. D., V. T-ba žákovská, kostelní. Ros. T-ou pastýřskou (rohem) dobytek z chlévů vy- volávati. Kom. Vzezni hlahol trub i kotlóv. Rkk. 40. V t-u zatroubiti. Troj. Na t-bu, Br., Us., t-bou troubiti. V., Br. Znění trub, der Trompetenschall; Slavný hlahol bubnův a trub. Dch. S tebou do jedné trouby fou- kati nebudu (nebudu totéž mluviti). Us. Ehr. Jura na troubu potrubuje. Kol ván. 72. Trúby vzvučiechu. BO. Až na súdný deň přinde anděl s trúbú; Sv. Michal trúbí trúbú: Vstaňte hříšní, poďte k súdu. Sš. P. 59., 42., 77(5. Není dobře po lidských trubách vodu píti. Pk. Čím větší trouba, tím větší hřmot. Vz Pýcha. Lb. Varhany z trub a píšťal složeny jsou. Kom. Po trubách mluviti (= skrze jiné). Prov. Vz Klevetář. Někdo s sebou mluviti nedá než po trubách. Ros. To jde po trubách (= už se o tom mluví. Vz Pověsť). Č. T. na štítě Zelinských. Vz Dal. 155. — T. = nástroj k puzení vody, plynu n. vzduchu, die Röhre, das Rohr. Vz Roura. T. vodní, BO., V., stavová (v rybníce, průchod vodě spodem hráze udělaný). Us. Pádné trouby (do ryb- |
níku) bezpečně vloženy. Břez. 162. Trouba
v rybníce, skládá-li se ze dvou kusů, na- zývá se hořejší puklička; otvor v troubě slove: koryto; hlava trouby ležíc v rybníce (na tlustším konci), tenčí konec za hrází mimo rybník: podtrubní střik, výskok; t-a jalová. Šp. T. (botka) spojená s užší trubou (píšťalou) a pístem táhnoucí vodu n. vzduch, slove stroj ssarý a užší t. slove ssací, ssavá t. Sedl. T. odkapní, úkapní, nasazená, vál- covitá, kuželovitá. Nz. T. stoupací, vodicí, sedlová, plynová, Šp., dýmová rovná, ka- chlová, kolenová, olověná. Kh. T. příčná, Querröhre, pravoúhelně ohnutá, rechtwin- kelig gebogene Röhre, napájecí, Speiserohr, pumpová, Pumpenröhre, plynopudná, Gas- leitungsrohr; soustava trub; t. na břečku, Brühenrohr; t-ba pístová, das Kolbenrohr, Hrk., závitková, přiváděcí, Zuleitungsrohr, dymni (dymnice), die Rauchröhre, spojovací, Verbindungsröhre, cementovaná, Zement- röhre, poboční, Zweigrohr, z litiny n. liti- nová, Gusseisenrohr, odváděcí, vypouštěcí, Abflussrohr: měchová (nos měchu), die Düse. Šp. T. v horn.: vodní, das Wasserrohr, ná- nosní n. pumpová, das Pumpenrohr, ssavá (srkač), das Saugrohr, der Schläucher, pod- stavní (ssavá), der Saug-, Stiefelrohr, der Stiefel, podsadní, das Ansatzstück des Saug- rohres, násadní, das Steigrohr, die Steig- röhre, vlivná, die Einfallröhre, odlivná, die Abflussröhre, vylévací (vylévák), das Aus- gussrohr, parní, das Dampfrohr, větrní n. vzduchová, das Luftleitungs-, Windleitungs-, Windrohr. Hř. T-ba vylévací, výlevka, die Ausgussröhre. Nz. Trouby na stojato lité. T. zahnutá, das Bogenrohr. Pta. T. u kamen jest sazemí již zanešena. Us. Vodu po t-bách vésti. Kom., Ros. Voda po trubách tam tekla. Ben. V. Dříví na trouby. D. — T. u trych- týře, Röhre, u klíče (klíčová), Schlüsselrohr. Krab., Šp. — T. slonová = nos, rypák, der Rüssel. V. Slon svou troubou píce dosáhá. Kom. — Trubička žížal, trubců včelních atd., der Rüssel. Vaň. — T. = požerací jícen, die Speis-, Schlingröhre. V. — Trubice dýchavá n. průdušní (chřtán), die Luft-, Athemröhre, Gurgel, Ros.; hřbetní, die Rückpfeife. V. — Trubice močová, die Harnröhre; mateční, die Muttertrompete; plicní, trachea; jaterní, vena portarum; mízová,, die Saftröhre. Ja., D. — Trubice dýmky (troubel), das Rohr, také dýmka sama, die Pfeife. Us. — T. střílecí (ručnice), Schicss-, Blasrohr. Ottersd. — Trubička = oplatek skroucený, Hohl-
hippe, f. — Trubka plechová, Blechrohr. — T. k pečení, Ofen-, Bratrohr. V troubě ko- láče, buchty, pečeni péci. T. v sladovně. D. — T. u myslivců = hlava jelení s krkem, Boč.; dle Šp. = huba jelení, dančí a srnčí zvěři. Koza leží za plotem, natahuje trúbu. Sš. P. 694. Napiti se vína jalovou t-bou = napiti se na lačný žaludek. Kmk. — T. dře- ňová = dutina rourovitá, v níž je dřen, Röhre. Vz Rst. 275. T. bezová. — T. Eu- stachova, die Eustachische Ohrtrompete. Nz. — Trubice — kužel, der Spinnrocken. D. —
Trubka, Hülse an der Uhr. — Truhice ohnivá, die Rakete. V. T. raketní, Raketen- hülse. Bur. — Trubice, die Fistel, píštěl. D. |
||
|
|||
Předchozí (197)  Strana:198  Další (199) |