sb157-05 0..8296

199

T., y, m. = hlupák, zevel, hňup, der Maul-
affe. Troubo, co troubíš ? Us. Titěrně to ten
t. nastrojil, když chtěl třasořitky do tenat
chytati. Sych. Hle, pec se svalila a trouba
tu zůstala (o hloupém). Š. a Ž. T. olejová =
hlupák. Na mor. Zlínsku. Brt. — T. plátna
= stůčka, Webe, f. Rk. z Us. Jednu trúbu
plátna ukradli jsú. Pč. 4. — T. U trouby,
u trubek v Praze. Vz Tk. II. 138., 189.

Troubadour (fr., trubadúr), a, m. = po-
cestný pěvec milostných písní ve středověku
zvl. v již. Francouzsku. Rk.

Troubař, e, m., der Trompeten-, Röhren-
macher o. -Verkäufer. Rohn.

Třoubarevný, vz Třou-.

Troubařka, y, f., žena troubařova.

Troubárna, y, f., Werkstatt, wo man
Trompeten oder Röhren macht. Us. — T.,
y, f., samota u Tišnova na Mor.

Troubařský, Röhrenmacher-, Trompeten-
macher-.

Troubařství, n., die Trompeten o. Röhren-
macherei. Us. Jg.

Troubecký. T. ulice v Přerově, Trau-
beker Vorstadt. PL.

Troubel, e, m. a f., troubela, troubelka,
y, f., na Sloven. = trubka, das Röhrchen.
Koll. T. kaučukový (trubka), Kautschukrohr,
Šp., ssací n. hadice, der Saugschlauch. Prm.
— T. = stéblo, der Halm. Bern. — T. =
trubka k dýmce, Pfeifenrohr, m. Us.

Troubela, y, m. = hlupák, otevřhuba,
trulant, der Tölpel. Us.

Troubelatka, y, f. T-latky, tubularinae,
láčkovci, mají polypy buď nahé aneb v ko-
žovité prosté n. rozvětvené rource umístěné
tak, že se do ní vsunouti nemohou. Kolem
úst mají chapadla, nedaleko nich pupeny,
z nichž vznikají zvonce náležející medusám
z čeledi oceanidek. T. větevnatá, euden-
drium ramosum. Vz Frč. 36., 37.

Troubelice, dle Budějovice, Treiblitz,
ves u Ousova na Mor. PL.

Troubelík, a, m. T-lík čínský, lulanka,
aulostoma chinense. Vz Frč. 298.

Troubelný, Schlauch-. T. kohoutek, der
Schlauchhahn. Dch.

Troubelovitý, schlauchförmig. Nz. lk.

Troubelový, schlauchig. Nz. lk.

Troubení, n., das Blasen. Zhůru t. =
lermo, Lärmblasen, n. V. T. ponocného. T.
k modlení. Vz Bubnovati, Čsk. 72. Vem
Kubo trúbu a nadmi hubu k trúbení. Kol.
ván. 62. Svým t-ím žalostným a naříkavým
ku pláči ponoukali. BR. II. 41. b. — T. =
zvuk trouby, der Klang einer Trompete,
eines Hornes. V. T. poslechnouti. Flav.

Troubiti, trub, troubě (íc), il, en, ení;
troubívati = troubou zvuk vydávati, trom-
peten, blasen; zevlovati, gaffen. — abs. a
jak. Hlasno trúbí. Rkk. Zhůru t. V. Zpět
t. Kom. Nízko, vysoko t. Bern. Bůh ne-
trúbí, proč člověka hubí. Č. M. 7. Jelen
t-bí (v čas říje řve). Šp. Zná dobře troubiť.
Vz Opilý. Límec kabátu troubí (čouhá).
U Jižné. Vrů. Netrub (= nebreptej)! Na
Ostrav. Tč. Kdo sa mlčat nenaučil, neví
dobře mluviť, osožnějšej by mu bolo, keď
by veděl trúbiť. Na Slov. Tč. Matka (včela)
troubí (= královna vydává zvláštní zvuk,

když včely rojiti se mají). Brt. Leží, leží,
ležeť bude, až ten anděl trúbit bude; Dyž
do pole vyjeli, bubnovali a trúbili; Trubjú,
hrajú i bubnujú, vojáčkové maširujú; Dyby
nebyl pastýř tróbil, byl bych si děvče na-
mluvil. Sš. P. 16., 83., 175., 633. (Tč. ). —
co: noční hodiny, Us., lermo. Kom., Br.
Každý troubí svou (o nesvorných). V. T.
marš, Us., svolavou, pozev. Šp. Nepřestávali
vojny t. tak dlouho, až ji vždy stroubili.
Bart. — na co: na pozouny, D., na roh.
Aqu., Sych. T. nač = zevlovati. T. na mráz
(zevlovati). Us. Dř., Jg. Vz Opilý. Trub
(= zevluj) na mráz, ne na nás. Us. Stf.
Troubí jako vůl na nová vrata (jako slouha
na mráz). Vz Hloúpý. Lb. T-ti na zadnici
(prděti). Us. Troubí jako kráva na nová
vrata. Us. T. na troubu. Br., St. skl. V. 44.,
Er. P. 183. — čím. Sv. Michal trúbí trúbú,
vstaňte hříšní, poďte k súdu. Sš. P. 776.,
42. T. troubou. V., Br., trubou, Br., trúbú.
Hus I. 40. — (koho) v co (kam). T-biti
v troubu. Ben., Troj. Trubte v novu trubu.
Z. wit. 80. 4. Neroď v trúbu trúbiti. ZN.
Popi jechu sě v trúby trúbiti. BO. Každý
v svou troubí, každý svou hude (o nesvor-
ných. Vz Sobectví, Nesvorný). Č., Lb. Trou-
biti v hromadu (= seštívati). Plác., Šm. —
k čemu: k jídlu. Ros. T. k odchodu, Čsk.,
k boji. Bus I. 170. — komu co. Bodejž ti
troubili! Us. Kolo mu troubilo (vrzalo). Us.
Pořád mu to troubí okolo uší (pořád mu
to připomíná). Us. Sd. Hráli mu, ale ne-
troubili (přislíbili, ale nedali). Us. Dbv. —
komu kam. Pánu Bohu do oken troubě
hořekuje. Kos. Ol. I. 130. Do světa t-biti
(= zevlovati). Dch. — komu o čem. Ne-
trúb mi toľko o tom jednom. Mt. S. —
kde. My sa máme rádi, my sa budem lúbit,
až nám budú hudci na kerchově trúbit. Sš.
P. 783. Na psí řiti (na svini) t. Na Slov. —
kdy. Divím sě, že kněžie chtie bojovati
tělestně, ale nechtie trúbiti v boji ani du-
chovně ani tělestně. Hus I. 170. Bodaj ti
psi trúbili (hudli) na pohřebě. Bern.

Troubizna, y, m. = hlupec, der Dumm-
kopf. Us u Jižné. Vrů.

Troubky, dle Dolany, němec. Troubek,
vsi a) u Brodku, b) u Zdounek. PL.

Trouble (franc, trúbl), u, m. = nepokoj,
zmatek, nepokojné pohybování. Byl tam ve-
liký trúbl. Us.

Troubník, u, m. = nebozez na trouby,
Röhrenbohrer, m. D.

Troubný. T. rybník, der Röhrenteich
(kam se voda troubami vede). Zkr.

Trouboví, n., die Röhrentour. Hř.

Troubovitý = válcovitý, röhren-, trom-
petenförmig, nahoře náhle číšovitě n. talířo-
vitě rozšířený na př. nožice mnohých duto-
hlavek, celý stroček rohovitý. Rst. 507. T.
okvětí. Rostl.

Troubovod, u, m., die Röhrenleitung.
Šp.

Troubovrt, u, m., der Pumpenbohrer;
stačí: trubař.

Troubsko, a, n., něm. Strutz, ves u Brna.
PL.

Trouby české, Koryto, Böhmisch-Röhren,
ves u Kunšvarta. PL. Vz S. N.