Předchozí (198)  Strana:199  Další (200) |
|
|||
199
|
|||
|
|||
T., y, m. = hlupák, zevel, hňup, der Maul-
affe. Troubo, co troubíš ? Us. Titěrně to ten t. nastrojil, když chtěl třasořitky do tenat chytati. Sych. Hle, pec se svalila a trouba tu zůstala (o hloupém). Š. a Ž. T. olejová = hlupák. Na mor. Zlínsku. Brt. — T. plátna = stůčka, Webe, f. Rk. z Us. Jednu trúbu plátna ukradli jsú. Pč. 4. — T. U trouby, u trubek v Praze. Vz Tk. II. 138., 189. Troubadour (fr., trubadúr), a, m. = po-
cestný pěvec milostných písní ve středověku zvl. v již. Francouzsku. Rk. Troubař, e, m., der Trompeten-, Röhren-
macher o. -Verkäufer. Rohn. Třoubarevný, vz Třou-.
Troubařka, y, f., žena troubařova.
Troubárna, y, f., Werkstatt, wo man
Trompeten oder Röhren macht. Us. — T., y, f., samota u Tišnova na Mor. Troubařský, Röhrenmacher-, Trompeten-
macher-. Troubařství, n., die Trompeten o. Röhren-
macherei. Us. Jg. Troubecký. T. ulice v Přerově, Trau-
beker Vorstadt. PL. Troubel, e, m. a f., troubela, troubelka,
y, f., na Sloven. = trubka, das Röhrchen. Koll. T. kaučukový (trubka), Kautschukrohr, Šp., ssací n. hadice, der Saugschlauch. Prm. — T. = stéblo, der Halm. Bern. — T. = trubka k dýmce, Pfeifenrohr, m. Us. Troubela, y, m. = hlupák, otevřhuba,
trulant, der Tölpel. Us. Troubelatka, y, f. T-latky, tubularinae,
láčkovci, mají polypy buď nahé aneb v ko- žovité prosté n. rozvětvené rource umístěné tak, že se do ní vsunouti nemohou. Kolem úst mají chapadla, nedaleko nich pupeny, z nichž vznikají zvonce náležející medusám z čeledi oceanidek. T. větevnatá, euden- drium ramosum. Vz Frč. 36., 37. Troubelice, dle Budějovice, Treiblitz,
ves u Ousova na Mor. PL. Troubelík, a, m. T-lík čínský, lulanka,
aulostoma chinense. Vz Frč. 298. Troubelný, Schlauch-. T. kohoutek, der
Schlauchhahn. Dch. Troubelovitý, schlauchförmig. Nz. lk.
Troubelový, schlauchig. Nz. lk.
Troubení, n., das Blasen. Zhůru t. =
lermo, Lärmblasen, n. V. T. ponocného. T. k modlení. Vz Bubnovati, Čsk. 72. Vem Kubo trúbu a nadmi hubu k trúbení. Kol. ván. 62. Svým t-ím žalostným a naříkavým ku pláči ponoukali. BR. II. 41. b. — T. = zvuk trouby, der Klang einer Trompete, eines Hornes. V. T. poslechnouti. Flav. Troubiti, trub, troubě (íc), il, en, ení;
troubívati = troubou zvuk vydávati, trom- peten, blasen; zevlovati, gaffen. — abs. a jak. Hlasno trúbí. Rkk. Zhůru t. V. Zpět t. Kom. Nízko, vysoko t. Bern. Bůh ne- trúbí, proč člověka hubí. Č. M. 7. Jelen t-bí (v čas říje řve). Šp. Zná dobře troubiť. Vz Opilý. Límec kabátu troubí (čouhá). U Jižné. Vrů. Netrub (= nebreptej)! Na Ostrav. Tč. Kdo sa mlčat nenaučil, neví dobře mluviť, osožnějšej by mu bolo, keď by veděl trúbiť. Na Slov. Tč. Matka (včela) troubí (= královna vydává zvláštní zvuk, |
když včely rojiti se mají). Brt. Leží, leží,
ležeť bude, až ten anděl trúbit bude; Dyž do pole vyjeli, bubnovali a trúbili; Trubjú, hrajú i bubnujú, vojáčkové maširujú; Dyby nebyl pastýř tróbil, byl bych si děvče na- mluvil. Sš. P. 16., 83., 175., 633. (Tč. ). — co: noční hodiny, Us., lermo. Kom., Br. Každý troubí svou (o nesvorných). V. T. marš, Us., svolavou, pozev. Šp. Nepřestávali vojny t. tak dlouho, až ji vždy stroubili. Bart. — na co: na pozouny, D., na roh. Aqu., Sych. T. nač = zevlovati. T. na mráz (zevlovati). Us. Dř., Jg. Vz Opilý. Trub (= zevluj) na mráz, ne na nás. Us. Stf. Troubí jako vůl na nová vrata (jako slouha na mráz). Vz Hloúpý. Lb. T-ti na zadnici (prděti). Us. Troubí jako kráva na nová vrata. Us. T. na troubu. Br., St. skl. V. 44., Er. P. 183. — čím. Sv. Michal trúbí trúbú, vstaňte hříšní, poďte k súdu. Sš. P. 776., 42. T. troubou. V., Br., trubou, Br., trúbú. Hus I. 40. — (koho) v co (kam). T-biti v troubu. Ben., Troj. Trubte v novu trubu. Z. wit. 80. 4. Neroď v trúbu trúbiti. ZN. Popi jechu sě v trúby trúbiti. BO. Každý v svou troubí, každý svou hude (o nesvor- ných. Vz Sobectví, Nesvorný). Č., Lb. Trou- biti v hromadu (= seštívati). Plác., Šm. — k čemu: k jídlu. Ros. T. k odchodu, Čsk., k boji. Bus I. 170. — komu co. Bodejž ti troubili! Us. Kolo mu troubilo (vrzalo). Us. Pořád mu to troubí okolo uší (pořád mu to připomíná). Us. Sd. Hráli mu, ale ne- troubili (přislíbili, ale nedali). Us. Dbv. — komu kam. Pánu Bohu do oken troubě hořekuje. Kos. Ol. I. 130. Do světa t-biti (= zevlovati). Dch. — komu o čem. Ne- trúb mi toľko o tom jednom. Mt. S. — kde. My sa máme rádi, my sa budem lúbit, až nám budú hudci na kerchově trúbit. Sš. P. 783. Na psí řiti (na svini) t. Na Slov. — kdy. Divím sě, že kněžie chtie bojovati tělestně, ale nechtie trúbiti v boji ani du- chovně ani tělestně. Hus I. 170. Bodaj ti psi trúbili (hudli) na pohřebě. Bern. Troubizna, y, m. = hlupec, der Dumm-
kopf. Us u Jižné. Vrů. Troubky, dle Dolany, němec. Troubek,
vsi a) u Brodku, b) u Zdounek. PL. Trouble (franc, trúbl), u, m. = nepokoj,
zmatek, nepokojné pohybování. Byl tam ve- liký trúbl. Us. Troubník, u, m. = nebozez na trouby,
Röhrenbohrer, m. D. Troubný. T. rybník, der Röhrenteich
(kam se voda troubami vede). Zkr. Trouboví, n., die Röhrentour. Hř.
Troubovitý = válcovitý, röhren-, trom-
petenförmig, nahoře náhle číšovitě n. talířo- vitě rozšířený na př. nožice mnohých duto- hlavek, celý stroček rohovitý. Rst. 507. T. okvětí. Rostl. Troubovod, u, m., die Röhrenleitung.
Šp. Troubovrt, u, m., der Pumpenbohrer;
stačí: trubař. Troubsko, a, n., něm. Strutz, ves u Brna.
PL. Trouby české, Koryto, Böhmisch-Röhren,
ves u Kunšvarta. PL. Vz S. N. |
||
|
|||
Předchozí (198)  Strana:199  Další (200) |