sb157-05 0..8296

200

Troucí, vz Tříti.

1. Troud (zastr. trúd, v MV. trud), u,
m., od tř-íti. T. = spálený šat atd. k roz-
dělávání ohně, der Zunder; na Slov. také
hubka, der Zündschwamm. Bern. Strsl. trądiB,
polyporus fomentarius, der Feuerschwamm,
rus trutB. Sr. lit. trandis. Staub, den der
Holzwurm macht; kořen asi trend od ter
v trêti. Mkl. L. 100. (Hý. ). Troudem dýmku
zapáliti. Us. Šd. T. brzo jiskrou chytí. Ros.
Troud napáliti. D. K rozsvěcování křesadlo
s troudem, ocelí, křesacím kamenem a sir-
kami ať jest tu. Kom. Běhá jako s troudem
(rychle, aby mu neuhaslo, aby nezmeškal).
Us. Němc, Sml., Bda., Stf. Jste výborný t.
(popudlivý)., Sych., Č., Šm. Peníze železo,
šaty troud. Č. M. 162. Původ a t. mnohých
roztržitostí. Cíl a prakt. Tato vetchá tka-
nina sype se jako t. Dch.

2. Troud, u, m. = postřelená zvěř, ange-
schossenes Wild. Zříz. Ferd. Každý po
svém troudu může jeti. Ms. 1561. Vz Zvěř.

3. Troud, trout, a, m. = samec včelní,
trubec, trupec, troup, die Drohne, Brutbiene,
Hummel. Zlob., D. Nech sa rozlobjá vra-
hovja (vrahové), bez žihadla čo trúdovja
(troudové). Na Slov. Tč.

4. Troud = trud (ve tváři). Ros.

5. Troud, u, m. = mrť, taube Erde. Kal.
Troudák, u, m. = dubovka, der Eichen-

schwamm. Berg. exc.
Troudař, e, m., der Zundermacher. Jg.
Troudařka, y, f., die Zundermacherin.

Jg.

Troudařství, n., die Zundermacherei.
Techn. I. 9.

Troudek, dku, m., das Zundererz. Šm.

Troudeň, dně, f., andromachia, die An-
dromachie. T-deň obecná, a. igniaria. Rstp.
859.

Troudění, n. = smucení, smutek, die
Traurigkeit. Volk.

1. Trouditi (zastr. truditi), truď, troudě
(íc), il, děn, dění; troudívati. T. = trápiti,
ermüden, quälen; smutiti, zarmucovati, be-
trüben; se, sich bemühen, strapiziren, be-
trüben, bekümmert sein. Jg. T. od trudB.
Mkl. B. 437. — co, se: své tělo. Pass.
Boháč chudého trudí a svědomí měšcem
z lidí pudí. Č. M. 166. Aby svých noh
darmo netroudili. Lom. Život mysl trudí.
Hdk. Ls. k. 73. Dotud mluvě ústa trudi.
Žk. 55. Umřela jest dcera tvá, neroď truditi
mistra; Ani by bolesť ho bodla ani práce
trudila, Hus II. 402., 431. Proč jsi trudil
vešken lid, ano nám ijeden boj nenastává.
Někteří se postili, sušili a tak svůj život
trudili. Pass. 956. Pane, neroď se t. ZN.
Vida hněvivou tvář otcovu proti sobě, ná-
ramně se troudil. BR. II. 121. (Ib. 447. a.,
670. b. ). — co čím: nohu chůzí. Jel., tělo
posty t. Pulk. — Výb. I. 312., Lom., Ráj.
T. se vyučováním, přisluhováním a opatřo-
váním toho, co ke spáse slouží. Sš. II. 264.
(Hý. ). Ani svých slov nadarmo truď zapře-
niem. BN. T. se vojnú. Výb. I. 140., Alx.
— se oč. Darmo sě jsú o to trudili. St.
skl. LV. 206. — Ras. — se s kým. Ps. br.
— se nad čím. Kom. On se nad tím ve-
lice troudil. Mor. Šd. Epafroditus troudil se

nad tím; Tehdá nemají se nad tím (proti-
venstvím a příkořím) a vůbec co křesťaně
nad ničím truditi a truchleti. Sš. II. 171.,
265. (Hý. ). — si co na čem. Hlavu na né-
čem si truditi. Koll. — se proti komu.
Proč by se veš lid darmo t-dil proti malým
nepřátelům? BO. — se kdy. Dnem i nocí
se trudí. Hdk. C. 50. — se komu. Trudí
se mi ta práce (protiví se mi, nerád ji ko-
nám). Mor. Brt. — se jak dlouho. Celou
noc se trudil. Puch. — se při čem. Při té
práci se trudil. Us. Tč. — se proč. Pro niž
Petře hlavu trudíš. St. skl. Pro ztrátu ně-
jaké věci se t. Kram. — se ke komu. Jg.
Netruďte se ke mně (chůzí), bemühen sie
sich nicht zu mir. Us. Dch. Své tělo tak
k tomu trudil. Smil v. 427. Ciesař své ry-
tieře k sv. otci Sylvestru poslal prose, aby
sě ráčil k němu truditi. Pass. 110. — se
v čem. Komu jest se troudit v plášti cho-
deckém. Jg. Jako žena když rodí, tak se
v sobě troudí. Ps. br. Čtyři leta v pokánie
sě trudil. Pass. 876.

2. Trouditi = troud páliti, Zunder bren-
nen. Knst.

3. Trouditi = propracovati, behandeln,
pol. — co: surové železo. Techn. II. 47.

Trouditý = troudovatý. Jg.

Troudnatěti, ěl, ění, troudnatívati =
tleti, modern. Us.

Troudnatosť, i, f., zunderähnliche Be-
schaffenheit. Jg.

Troudnatý = zpukřelý, zetlelý, dem Zunder
ähnlich, vermodert. Bern.

Troudní, Zunder-. T. hřib, der Zunder-
pilz. Techn. I. 273.

Troudník, u, m., die Zunderbüchse. Vz
Troud. Hoří mu v t-ku. Vz Opilý. Us. Sn.
— T., a, m. = troud, 3. (trubec). Všk.

Troudný = trudný, ustálý, mdlý, uta-
haný, müde, matt. T. osel. Reš. — T. =
jako troud chytlavý, feuerfangend. Zlob. T.
srdce. Gnid.

Troudovatý, zunderartig, dürr. T. země.
Us.

Troudovka, y, f., nyetomyces, die Nacht-
faser. Rstp. 1989.

Troudový, od troudu, Zunder-.

Troufalosť, i, f., die Zuversicht. Šm.

Troufalý, verwegen, unternehmend. Us.
Dch.

Troufání, n., das Trauen, Hoffen, Ver-
meinen. Bern.

Troufanlivosf, i, f. = troufání, die Hoff-
nung, Zuversicht. Bern.

Troufanlivý = plný troufání, zuver-
sichtlich, vermuthlich. Bern.

Troufaný; -án, a, o = očekávaný, ge-
hofft, erwartet, vermuthet. Bern.

Troufati, troufávati, z střněm. triuven,
trouwen. Mz. 353. — T. = naději míti, hoffen,
trauen. — abs. Kdo troufá, nezoufá. Bern.
Jak ťa do rady volajú, keď trúfáš, iť móžeš.
Na Slov. Tč. — že, aby, inft. Troufám,
že... Pam. kut. Net-fám, abych to učinil.
D. Jestli trúfáš, že máš sílu v těle, nedávaj
sa do každého směle. Na Slov. Tč. Tím
hladu zahnati žádný netroufal. Kram. Ne-
troufám si do toho se dáti. D. Troufá si to
dovésti. Us. — o čem. Já o tom netroufám.



	200

	Troucí, vz Tříti. 1. Troud (zastr. trúd, v MV. trud), u, m., od tř-íti. T. = spálený šat atd. k roz- dělávání ohně, der Zunder; na Slov. také hubka, der Zündschwamm. Bern. Strsl. trądiB, polyporus fomentarius, der Feuerschwamm, rus trutB. Sr. lit. trandis. Staub, den der Holzwurm macht; kořen asi trend od ter v trêti. Mkl. L. 100. (Hý. ). Troudem dýmku zapáliti. Us. Šd. T. brzo jiskrou chytí. Ros. Troud napáliti. D. K rozsvěcování křesadlo s troudem, ocelí, křesacím kamenem a sir- kami ať jest tu. Kom. Běhá jako s troudem (rychle, aby mu neuhaslo, aby nezmeškal). Us. Němc, Sml., Bda., Stf. Jste výborný t. (popudlivý)., Sych., Č., Šm. Peníze železo, šaty troud. Č. M. 162. Původ a t. mnohých roztržitostí. Cíl a prakt. Tato vetchá tka- nina sype se jako t. Dch. 2. Troud, u, m. = postřelená zvěř, ange- schossenes Wild. Zříz. Ferd. Každý po svém troudu může jeti. Ms. 1561. Vz Zvěř. 3. Troud, trout, a, m. = samec včelní, trubec, trupec, troup, die Drohne, Brutbiene, Hummel. Zlob., D. Nech sa rozlobjá vra- hovja (vrahové), bez žihadla čo trúdovja (troudové). Na Slov. Tč. 4. Troud = trud (ve tváři). Ros. 5. Troud, u, m. = mrť, taube Erde. Kal. Troudák, u, m. = dubovka, der Eichen- schwamm. Berg. exc. Troudař, e, m., der Zundermacher. Jg. Troudařka, y, f., die Zundermacherin. Jg. Troudařství, n., die Zundermacherei. Techn. I. 9. Troudek, dku, m., das Zundererz. Šm. Troudeň, dně, f., andromachia, die An- dromachie. T-deň obecná, a. igniaria. Rstp. 859. Troudění, n. = smucení, smutek, die Traurigkeit. Volk. 1. Trouditi (zastr. truditi), truď, troudě (íc), il, děn, dění; troudívati. T. = trápiti, ermüden, quälen; smutiti, zarmucovati, be- trüben; se, sich bemühen, strapiziren, be- trüben, bekümmert sein. Jg. T. od trudB. Mkl. B. 437. — co, se: své tělo. Pass. Boháč chudého trudí a svědomí měšcem z lidí pudí. Č. M. 166. Aby svých noh darmo netroudili. Lom. Život mysl trudí. Hdk. Ls. k. 73. Dotud mluvě ústa trudi. Žk. 55. Umřela jest dcera tvá, neroď truditi mistra; Ani by bolesť ho bodla ani práce trudila, Hus II. 402., 431. Proč jsi trudil vešken lid, ano nám ijeden boj nenastává. Někteří se postili, sušili a tak svůj život trudili. Pass. 956. Pane, neroď se t. ZN. Vida hněvivou tvář otcovu proti sobě, ná- ramně se troudil. BR. II. 121. (Ib. 447. a., 670. b. ). — co čím: nohu chůzí. Jel., tělo posty t. Pulk. — Výb. I. 312., Lom., Ráj. T. se vyučováním, přisluhováním a opatřo- váním toho, co ke spáse slouží. Sš. II. 264. (Hý. ). Ani svých slov nadarmo truď zapře- niem. BN. T. se vojnú. Výb. I. 140., Alx. — se oč. Darmo sě jsú o to trudili. St. skl. LV. 206. — Ras. — se s kým. Ps. br. — se nad čím. Kom. On se nad tím ve- lice troudil. Mor. Šd. Epafroditus troudil se	nad tím; Tehdá nemají se nad tím (proti- venstvím a příkořím) a vůbec co křesťaně nad ničím truditi a truchleti. Sš. II. 171., 265. (Hý. ). — si co na čem. Hlavu na né- čem si truditi. Koll. — se proti komu. Proč by se veš lid darmo t-dil proti malým nepřátelům? BO. — se kdy. Dnem i nocí se trudí. Hdk. C. 50. — se komu. Trudí se mi ta práce (protiví se mi, nerád ji ko- nám). Mor. Brt. — se jak dlouho. Celou noc se trudil. Puch. — se při čem. Při té práci se trudil. Us. Tč. — se proč. Pro niž Petře hlavu trudíš. St. skl. Pro ztrátu ně- jaké věci se t. Kram. — se ke komu. Jg. Netruďte se ke mně (chůzí), bemühen sie sich nicht zu mir. Us. Dch. Své tělo tak k tomu trudil. Smil v. 427. Ciesař své ry- tieře k sv. otci Sylvestru poslal prose, aby sě ráčil k němu truditi. Pass. 110. — se v čem. Komu jest se troudit v plášti cho- deckém. Jg. Jako žena když rodí, tak se v sobě troudí. Ps. br. Čtyři leta v pokánie sě trudil. Pass. 876. 2. Trouditi = troud páliti, Zunder bren- nen. Knst. 3. Trouditi = propracovati, behandeln, pol. — co: surové železo. Techn. II. 47. Trouditý = troudovatý. Jg. Troudnatěti, ěl, ění, troudnatívati = tleti, modern. Us. Troudnatosť, i, f., zunderähnliche Be- schaffenheit. Jg. Troudnatý = zpukřelý, zetlelý, dem Zunder ähnlich, vermodert. Bern. Troudní, Zunder-. T. hřib, der Zunder- pilz. Techn. I. 273. Troudník, u, m., die Zunderbüchse. Vz Troud. Hoří mu v t-ku. Vz Opilý. Us. Sn. — T., a, m. = troud, 3. (trubec). Všk. Troudný = trudný, ustálý, mdlý, uta- haný, müde, matt. T. osel. Reš. — T. = jako troud chytlavý, feuerfangend. Zlob. T. srdce. Gnid. Troudovatý, zunderartig, dürr. T. země. Us. Troudovka, y, f., nyetomyces, die Nacht- faser. Rstp. 1989. Troudový, od troudu, Zunder-. Troufalosť, i, f., die Zuversicht. Šm. Troufalý, verwegen, unternehmend. Us. Dch. Troufání, n., das Trauen, Hoffen, Ver- meinen. Bern. Troufanlivosf, i, f. = troufání, die Hoff- nung, Zuversicht. Bern. Troufanlivý = plný troufání, zuver- sichtlich, vermuthlich. Bern. Troufaný; -án, a, o = očekávaný, ge- hofft, erwartet, vermuthet. Bern. Troufati, troufávati, z střněm. triuven, trouwen. Mz. 353. — T. = naději míti, hoffen, trauen. — abs. Kdo troufá, nezoufá. Bern. Jak ťa do rady volajú, keď trúfáš, iť móžeš. Na Slov. Tč. — že, aby, inft. Troufám, že... Pam. kut. Net-fám, abych to učinil. D. Jestli trúfáš, že máš sílu v těle, nedávaj sa do každého směle. Na Slov. Tč. Tím hladu zahnati žádný netroufal. Kram. Ne- troufám si do toho se dáti. D. Troufá si to dovésti. Us. — o čem. Já o tom netroufám.